Režie:
Werner HerzogScénář:
Werner HerzogKamera:
Jörg Schmidt-ReitweinHudba:
Popol VuhHrají:
Klaus Kinski, Isabelle Adjani, Bruno Ganz, Roland Topor, Walter Ladengast, Jacques Dufilho, Attila Árpa, Clemens Scheitz, Werner Herzog, Jan Groth (více)Obsahy(1)
Úředník jedné realitní kanceláře Jonathan Harker (Bruno Ganz) dostává za úkol zprostředkovat prodej nemovitosti. Kupcem má být nějaký hrabě Dracula (Klaus Kinski), který žije na svém sídle v Karpatských horách. Mladý muž se proto se smlouvou v kapse vydává na dalekou cestu za uzavřením obchodu. Po příchodu na zámek ho zarazí podivné chování hraběte. Již první noc zjišťuje, co se za tímto neobvyklým chováním skrývá... (caligari)
(více)Videa (1)
Recenze (231)
Ze všech stran jsem slyšel 'mistr Herzog', 'geniální Klaus Kinski' či žádná kopie Murnauova Nosferata, ale jeho polemika. Pff, Phantom der Nacht se pro mě stal naprostým zklamáním. Původní Dracula (resp. Orlok) v podání Maxe Schrecka je mnohem děsivější a Kinski mu - dle mého názoru - nesahá ani po kotníky. A navíc, tak kamera a prostředí - vše mi připadá jak z laciné německé televizní produkce. ()
Herzog slepě nekopíruje ani nevykrádá, naopak příběhu přidává značnou dávku surreálné děsivosti. Groteskní noční můra bez happyendu, naopak s démonem Kinským, charismatickým Ganzem a přepjatě melodramatickou Isabelle Adjani. Ta skvěle funguje jako kontrapunkt k ledově chladnému hrběti Draculovi. Několik záměrně černohumorných momentů ještě posiluje "morová" hudba a všudypřítomné krysy. Pocta a reinterpretace jak má být. ()
Herzogova pocta Murnauovi a jeho expresionistickému klenotu vyšla nad očekávání dobře. Sice v děsivosti a originalitě podání není původnímu Upíru Nosferatu konkurencí, nicméně svoji působivost jistě má. Tomuto remaku však paradoxně ublížil zvuk, kterým chtěl Herzog předlohu obohatit. To co je na originálu předností - tedy důraz na hru světla a stinů, mimika hlavních postav, je zde zatlačováno právě mluvenými dialogy, které nemají vždy tu správnou účinnost. Za pozornost stojí výkony Klause Kinského, Isabelle Adjani i Bruno Ganze. Výsledkem je slušný remake, což nebývá zvykem... ()
Za doprovodu Wagnerovy temné hudby nás režisér přivádí do ponurých Karpat, aby nám představil svoji verzi známého upírského příběhu. Z Murnauovy klasiky převzal osobitou masku Draculy, který díky K.Kinskému nabývá hrozivě démonického vzezření přesahujícího rámec světa živých. Věčný svár Herzoga a Kinského se promítl i do tohoto filmu, jak také jinak. Oba do něj vložili cosi osobního, co jej odlišuje od Murnaua a dalších draculovských filmů. Kinsky není B.Lugosi ani Ch.Lee, on je opravdový démon ze záhrobí, hrabě, který zavrhl Boha...Syrový film, který, když mu to dovolíte, se vám zadře pod kůži jak ostrá tříska ze šibenice. ()
Herzogova pohádka zahalená v oparu snu je kouzelná ve dvou věcech. Jednak střídáním nálad, které nejdou nikdy úplně na dřeň, ale zajistí magičnost celku ať už prostřednictvím hudby a nebo nasnímáním, které umí prodat vybrané lokace, chvilky pocty klasice Murnaua i úplné obyčejnosti (čarokrásná Adjani za okenní tabulí, odraz přijíždějícího kočáru na vodní hladině). A pak tím, jak se kromě úvodních minut s mexickými mumiemi vyhne hrůze, ale děsům se přitom nevyhýbá.. Nemohl jsem si pomoct, ale Kinskiho hrabě s latexovýma ušima mi nejen vizuálně připomínal Alana Harpera z Dva a půl chlapa. Ta osamělost, to držení těla vzbuzující soucit. Ve společnosti oblíbený jako mor a když už jednou dojde láska naplnění, stane se něco horšího nežli kuropění.. ()
Galerie (123)
Photo © Werner Herzog Filmproduktion
Zajímavosti (17)
- Štáb tvořilo 16 lidí. (Kamkon)
- Kočár, který vyzvedne Harkera v Borgu, byl skutečný povoz v té době stále užívaný v Bulharsku. (HellFire)
- Tento snímek je remakem klasického Murnauova Upíra Nosferatu z roku 1922. Natočil ho Werner Herzog v překrásných exteriérech, které pečlivě vybíral po celé Evropě. Stejně jako Murnau, i on natáčel scény z Draculova sídla na slovenském Oravském zámku. Točilo se rovněž i v Tatrách, v Mexiku a Nizozemsku a v ČR – konkrétně v městech Nedvědice, Telč a na hradě Perštejn. Zřícenina ve filmu je pak hrad Strečno ještě před komplexní rekonstrukcí. Scéna, kdy Harker (Bruno Ganz) přichází na začátku filmu do vesnice se točila ve slovenském Vlkolínci. (caligari)
Reklama