Manhattan

Woody Allen ma bere čím ďalej tým menej. (23.03.2013)

Ajajajaj. Začínám zjišťovat, že práce Woodyho Allena mi chutná jen v jeho novějších nových filmech. Annie Hall a Manhattan jsou stěžejní a typická díla Mastera Woodyho, ale tohle není pro mě. Ne že by to bylo vyloženě špatné to neustále konverzování na téma lidské vztahy (některé dialogy jsou prostě mistrovské), ba naopak, Woody se v tom hrabe dokonale, ale mi to jaksi ani zdaleka nestačí, abych se nenudil. Je mi to líto. Mám strašně rád Woodyho, ale jeho klasické filmy mi prostě nevoní. (25.08.2013)

Obrovská porce romantiky. A černobílá tomu filmu moc sluší. (05.01.2019)

Pohříchu jediná slavnější komedie v roce 1979 a zase bohužel od Allena. Tak co s tebou Manhattane, než se zas opakovat? Krásná černobílá kamera odhalující různé zákoutí Manhattanu, pěkná Gershwinova hudba, výborné herecké výkony, krátká stopáž díky níž film nezačne nudit a s lehkostí napsané dialogy ve vztahovém propletenci, který se tu odehrává. A v nich zas totéž - spoustu psychologie, nadsázky, ironie, odkazování na umění a nic aspoň trochu skutečného. Jen vztahové hry bez skutečných citů, humor kterému se z 90% nezasměji. Klidně bych to mohl odstřelit jako užvaněné rodinné pouta, ale cítím, že to je dobře natočené, jen ne pro mě. 4* tak hlavně za ty vnější atributy a 17letou Mariel Hemingwayovou, která to toho  světa prázdných vtahů vnáší skutečné city a i když je to hrdinovi většinu filmu k smíchu, nakonec mu to dojde. I když teda nechápu co by 42letý chlap viděl na sedmnáctce a hlavně co by sedmnáctka viděla na někom s vizáží a vzrůstem Allena. Komedie roku 1979. (13.11.2023)

Film má atmosféru starého filmu, město New York v černobílém svétle krásně chytá atmosféru a fantasticky vtahuje do děje. Nicméně děj a scénář samotný mi k podobné atmosféře nesedí. Je to příběh ze života o vztahu několika lidí, ale to mi přijde na Woodyho Allena trošku málo. Ten mi do filmu nesedí, necítí se ve své kůži. Neperlí tak jako vždy. Snaží se o vtipy, které se mu z nejasného důvodu ne vždy daří. Je pravda, že jsem si v průběhu na film zvyknul. Začala se mi líbit ta zvláštní roztomilá atmosféra, která mi misty připomínala Amélii z Montmartru. Po konci filmu mohu říct, že ač jsem od Woodyho čekal víc, nezklamal mě. (02.02.2008)

Po tom co som videl Annie Hall som dal Woodymu este jednu sancu. Zial Manhattan pokracujeme v rovnakom style ako Annie Hall, takze opat ziadne "prekvapenie" od Woodyho. Hodnotenie trochu zdvihli zabery z Manhattanu, ktore boli nadherne. 5/10 (07.01.2013)

Jsi tak krásná že ani nesleduju taxametr. Woody Allen na cestě za tím, co ke své škodě považuje za to lepší umění: Less fun, no colour, more art. Naštěstí nejde o Září či Interiéry. Spíš Exteriéry, New York zásluhou Gordona Willise a Woodyho nebyl a už asi nikdy nebude tak krásný. Ne náhodou se povedlo ze záběru páru na lavičce před mostem Queensboro učinit tak ikonický, že lze jeho velkoformátové kopie nakoupit v IKEA; jde o vydřeně dokonalý obraz - ti dva strávili hledáním lokací a úhlů asi víc času, než natočením zbytku filmu. To nic nemění na tom, že pro diváka, který nechová k New Yorku tak sentimenální vztah, jsou nejlepšími scénami jsou ty komické, i ty hořce. Výmluvy Woodyho postavy ze záměru přejet milenku své exmanželky (čarokrásná Meryl Streep) autem jsou perfektní. Tehdy v planetáriu jsem tě chtěl tě srazit na měsíční povrch a spáchat hvězdnou perverzi. (24.03.2018)

Klenot Allenovy filmografie. (27.08.2007)

Dokonalé dílo. Allen tady navazuje na úžasnou éru 60-tých a 70-tých let v Evropě a zvláště na díla italských režisérů té doby. (08.05.2008)

Klasika stejně jako Annie Hall. Dá se snad něco dodat k takovému filmu? Myslím, že ne, jen sedět a vychutnávat. Ike ve filmu říká, že mozek je nejpřeceňovanější lidský orgán. Ale bez něj by nebylo woodyallenovského humoru a filmů jako Annie Hall či Manhattan. (16.06.2008)

Hezký, místy dojemný, místy dojemně-humorný film! Několik niterných dialogů, tak jak to Allen prostě umí.. Určitě se mi to líbilo víc než Annie Hall, ale Woody má lepší filmy než je Manhattan! -- 70% -- (22.03.2011)

Nebudu cekat ani do zitra. Chtelo by se mi to srovnat s Annie Hallovou, ale tu uz si vybavuju jen prachbidne (a pritom ve mne zanechala dobry dojem, to asi nejsvedci Allenovi k dobru), jen mam dojem, ze ta byla vtipnejsi. Todle neni spatny film, ale Allenova poetika mi nikdy az zas tolik nerikala, nebo mozna rikala, kdyz sem mel (mam) naladu. Je to odpocinkove, az moc, vlastne sem se trosku nudil, byt byl film zasazen v NY a byt nektere fory mi prisly fajne, ale proste... Nak sem ani nakonec nepochopil o co v tom celku de, pribeh neni natolik zajimavy, myslenky taky nejsou prevratne, vtipky ujdou, na zpracovani me bavila urcita davka retra i na rok 79. Jenze uz tak v desate minute mi doslo, ze jedna z tech (zrejme) sesti moznosti dopadne a nezbyvalo mi nez dalsich osmdesat minut cekat, ktera to bude a to bylo dnes vecer malo... (21.07.2011)

Isaac neměl vkus. Z jeho první ženy se vyklubala pomstychtivá lesbička (Meryl Streep), potom přišla na řadu ošklivá naivní teenagerka (Mariel Hemingway), aby byla vzápětí vyměněna za namyšlenou a zoufale nepřitažlivou intelektuálku (Diane Keaton). Osobně jsem si celou dobu přál, aby se na všechny vykašlal. Mistr ironického nadhledu, co se milostné tématiky týče, (Woody Allen) však opět nezklamal a s pomocí hudby George Gershwina, černobílého obrazu a kouzla New Yorku natočil poutavý snímek. 70% (14.08.2011)

Jednoduše řečeno mistrovské dílo! Legendární Woody Allen černobílým snímkem Manhattan vzdává poctu svému rodnému městu New York. Jako vždy zvolil téma mezilidských vztahů a problémů s nimi spojených. Milostné drama se zde prolíná s jeho suchým a sarkastickým humorem, na který jsme z jeho filmů zvyklí („Víš, že máš hlas jako ta myš v Tom a Jerry?“… „Co to je za zvuk? Je to jako kdyby někdo hrál na trubku. Nebo jako kdyby někdo řezal… rozřezával trubku na půlky.“… „Je to ten chlápek nade mnou. Nevím, co tam sakra dělá. Každý den. Je to jako kdyby tam škrtil papouška nebo co.“) a nechybí ani typicky allenovské „you know“. Velmi kvalitní dialogy zde lehce a přirozeně plynou a celý příběh skvostně podtrhuje černobílá kamera. Pro tento film mám velkou slabost. Po prvním zhlédnutí mi navždy přirostl k srdci. A to, jak se Woody lehce a roztomile pousměje na konci filmu, je nezapomenutelné. Někdy mi naprosto mluvil z duše a troufala bych si tvrdit, že nejen mně, proto mi k němu přesně sedí tento výrok - „we are all a bit Woody Allen“. (13.05.2012)

Woody vzdává hold Manhattanu a jeho obyvatelům. Na malé ploše podává pokrm vskutku královský - milostný čtyřúhelník. Opět je to pojednání o životě obyčejných lidí s neobyčejnými problémy. Neurotický Issac tápe mezi o dost mladší a věkově podobnou ženou. Obě ho obohacují, to co chybí jedné, má druhá a naopak. Možná, kdyby je propojil v jednu bytost, konečně by našel kýžený klid. Moc fajn film. (03.01.2014)

4,5  Len o štipku slabšie ako Annie Hall. Menej vtipné, menej psychologicky prepracované, zato sú tu iné skvelé atribúty, a to predovšetkým krásna čiernobiela kamera a tiež Gerschwinova hudba, vytvárajúce jedinečnú atmosféru. (13.08.2021)

Přiznám se, a rovnou bez mučení, že filmy Woodyho Allena jsou pro mě na jednu stranu neskutečně žádoucí, na druhou stranu ovšem i svým způsobem značně ospalé. Zatímco Annie Hallovou a všechny předchozí záležitosti ve filmovém klubu jsem spatřil jednou a pouze jednou a stačilo mi to, Manhattan byl jiný. Dočista jiný. Když si na internetu otevřete nejrůznější filmové kavárny a čtete komentáře k Manhattanu, nejčastějším slovem v nich bývá slovo atmosféra. A to je veliká pravda. Záměrně černobílá kamera, scény na dýchající New York a především uvolněné dialogy tvoří v celku něco, co dost dobře nelze ani pět minut, ani dvě hodiny po prvním shlédnutí filmu akademicky vysvětlovat, popisovat nebo vychvalovat. Zeptejte se kohokoliv na nejpamátnější scénu a nikdo vám neodpoví dost pohotově nebo rychle. Bude přemýšlet, jestli to byla ta závěrečná, nebo ta, jak oba seděli při ranním rozbřesku u mostu a povídali si. Nejspíš po nějaké době vyhrkne a bude mít v rukávu tu největší pointu večera - kdo totiž neviděl, nikdy nepochopí. (10.12.2005)

Jeden z těch lepších Allenů, na který se dá dívat a dokonce se i pousmějete. Téma se mě vůbec nedotklo a ani netýkalo, asi mi musí být 40, aby se mi to líbilo. (27.06.2011)

Nepřestávám se utvrzovat v tom, že jak mi Allen sedí jako vypravěč, o to víc mi nesedí jako herec. Tady se to na mém hodnocení opět dost podepsalo. Je to zase ten klasický inteligentní Woody se specifickým humorem, který vypráví o hledání lásky, zvláštních vztazích, o New Yorku... Herecky je to zajímavé (hlavně Diane Keaton), prostředí je nádherné a musím říct, že černobílá tomuto filmu opravdu sluší, ale že by mě to jako celek nějak dostalo, to ne. Annie Hall mě minula velkým obloukem, k tomuhle mám o dost blíže, ale mezi mé oblíbené filmy nebude patřit zřejmě ani Manhattan. (12.04.2013)

Další inteligentní film od Allena. Možná už tohoto stylu (židovský filmový tvůrce, rozvedený, neurotický, prostě Allen, k tomu D. Keaton) bylo trochu moc, ale dá se na to koukat velmi dobře, dialogy jsou povedené a samozřejmě promyšlené. Co ubírá opakování (i když se nedívám na filmy chronologicky), to zase přidává hra s černobílým obrazem. Scény jsou obrazy a mají svůj smysl. (12.08.2013)