Režie:
Jaroslav BalíkKamera:
Josef StřechaHudba:
Jiří SternwaldHrají:
Zdeněk Štěpánek, Světla Amortová, Gustav Heverle, Vladimír Hrubý, Otto Lackovič, Marie Kyselková, Rudolf Deyl ml., Vlasta Chramostová, Zdeněk Chudáček (více)Obsahy(1)
V druhé půli 50. let vzniklo několik filmů, které se pokoušely přiblížit všední dny tehdejšího života, prostředí sirých ulic, kamenitých dlažeb, řidičů a závozníků v zaprášených šatech. Vzruch do poklidné existence malého města vnese až nález nevybuchlé letecké bomby na staveništi: náhlé ohrožení přiměje aspoň některé lidi k přehodnocení dosavadních postojů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
Potenciální slabina v podobě méně atraktivního rozjezdu v prvních 20ti minutách zde je a taky jsem si říkal, že by snímek vyzněl zajímavěji, kdyby snímek neskončil happy endem dle hollywoodského vzoru (pár vteřin to na odlišný závěr i vypadá) a ještě by víc pak prohloubil celé drama včetně motivu hrdinství. Připadá mi, jako kdyby tam byl závěr vložen násilně na příkaz shůry a pohřbil i rýsující se myšlenku o tom, že nějaký život končí a jiný začíná, která se Balíkovi po střihu z lomu do porodnice rýsovala. Ale díky dobrému scénáři s rozpracováním psychologie postav na pozadí malého existenciálního „thrilleru“, slušné filmařině či excelentnímu výkonu Zdeňka Štěpánka, v roli muže činu s osobním dramatem i zkušeností z koncentračního tábora, mě Bomba (snad až na pár scén ze začátku filmu) slušně přikovala a po skončení jsem byl spokojen. Námět s pozůstalou zakopanou hrozbou 2. světové války byl silně aktuální v době vzniku, níž zůstává poplatné i vyznění filmu a některé využité filmařské postupy. Přesto na mě coby napínavý biják, i s kapkou dramatu navíc, fungovala i v nadčasové rovině. Ukázka lidského alibismu podvratné trojice v čele s hláškou „My jsme jenom kradli!“ pobavila. Do těchto vod starších černobílých filmů pro pamětníky nahlížím z času na čas stále rád a tento jsem dnes viděl poprvé. [75%] ()
Přes soustavné výslovné moralizování docela podařený napínavý film o zneškodňování nevybuchlé letecké pumy zdařile rozvíjí košatou civilní expozici v nadešlé mezní situaci. Problémy všedního dne se tváří v tvář možné zkáze odhalují jako zanedbatelné, po léta nekultivované, ba drolené vztahy se zázračně upevňují a právě tak, jako ti, kteří se již dříve osvědčili, i nyní potvrzují svou věrnost, přesvědčují ti nedůvěryhodní o své nespolehlivosti. ()
Snímek, který se poměrně pěkně vyhýbá dobovým osnovám, kázajícím bojovat za lepší zítřky a socialistickou... Na pozadí obyčejných lidských osudů a strastí malého městečka v poválečných letech je líčen protiválečný příběh o tenké hranici mezi životem a smrtí... nejde o film, který byste museli vidět, ale pokud na něj někdy narazíte, klidně mu dejte šanci... 50% ()
Hlavní myšlenka filmu není nikterak nová, ale přesto je stále působivá svou pravdivostí. Říká, že ve chvíli nejvyššího nebezpečí se projeví skutečné povahy lidí, a že situace, které by jinak zrály měsíce nebo i léta, se vyhrotí a vyřeší v několika málo hodinách. Autoři filmu si vybrali pro vyjádření této myšlenky několik zajímavých lidských typů a životních osudů. Řeší zde problém lehkomyslného buldozeristy Sejka. Ukazují nepěkné životní podmínky rodiny zedníka Prokopa. Vytvářejí pěknou postavu obětavého políra Vokáče, proti kterému stavějí některé záporné zjevy našeho dnešního života: bývalého hostinského a trojici špatných dělníků, kteří mají od alkoholismu jen krok ke krádeži a téměř vraždě. Mnoho dalších osudů a situací ukazuje film zkratkovitě nebo náznakově. Je však třeba říci, že mnohé z toho, co autoři zamýšleli, nevyšlo na plných sto procent ani ve scénaři, ani v práci režiséra a herců. Ze zajímavého námětu, založeného na novinářské zprávičce, by se jistě dalo vytěžit více. Filmový přehled 50/1957 ()
Milý snímek o tom, kterak si pracující třída hravě poradí i s tou nejnečekanější událostí a obtíží a bez zaváhání nasadí své životy pro socialistickou vlast. Tarkovského Dnes se nikam nejede na stejné téma je přece jenom o kapánek lepší, ale i tenhle film má svoje kouzlo. Především věčně opilý, neschopný a extrémně zbabělý Zajíc Vlastimila Brodského je postava k pohledání. ()
Galerie (4)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (4)
- V malé roli "stavebního dělníka" se představil tehdejší asistent režie, později slavný český režisér Václav Vorlíček. (J R C Pecuchet)
- Film získal v roce 1958 v Locarnu (Švýcarsko) Velké čestné uznání. (M.B)
- Film se natáčel v Rokycanech v průběhu stavby Nemocnice s poliklinikou. Na jednom snímku z galerie je vidět průčelí této nemocnice. Bombu naloženou na nákladním automobilu odvážejí po silnici směrem na Šťáhlavy. Točilo se také v Písku. (McKing)
Reklama