Poslední dny Pompejí

,,VŽDY KEĎ TI PRINESIEM DARČEK, CHCEŠ VEDIEŤ ČI SOM HO UKRADOL." -,,ASI PRETO, ŽE VŽDY SÚ KRADNUTÉ." __ Jeden zo skôr výpravnejších peplumov, kvalitou sa aj tak radiaci skôr do priemeru (vlastne nadpriemerných je ich pomerne málo). Dej môže miestami kdekomu pripomínať Sienkiewiczov Quo Vadis?. A síce je takáto línia už mierne ošúchaná (kresťanstvo je napchaté do všetkého čo sa odohráva v 1. storočí), príbeh je to pozerateľný natoľko, že aj zabudnete čo by malo v závere prísť. Dokonca žiaden odkaz o blížiacej sa katastrofe sa predtým behom deja neobjaví a ak by nebolo vo filme spomínané, že sa odohráva v Pompejách, kde už sa predsa len dá čo-to tušiť, len málokto by vedel túto skutočnosť odhadnúť. Výbuch Vezuvu (síce behom dňa) prichádza v tej najpríhodnejšej chvíli, no jeho spracovanie dnes už skôr pobaví, než by malo ponúknuť pôsobivý zážitok, dokonca po chvíli začína byť už otravné. 15 minút sledujeme pobehovať splašených ľudí ulicami mesta, pričom im pod nohami vybuchujú petardy a sem-tam niekoho zavalí padajúci stĺp či múr. Ostatne aj scéna s kresťanmi v aréne kde sú predhodení až jednému znudenému levovi vyznieva skôr ako nepodarené divadielko. Nasledujúci Leoneho film (tu je uvádzaný ako pomocný režisér) ,,Rhodský kolos" končiaci tiež tragicky je spracovaný podstatne lepšie, resp. kolosálnejšie. (68. hodnotenie, 4. komentár k filmu) (11.12.2011)

Drží se to někde mezi dvěma dalšími zpracováními událostí kolem 24. srpna 79, které jsem viděla. Je to lepší než to italské novější , v němž se, podle mě dost neúspěšně, pokusili o linii v Pompejích tehdy a dnes (to už by ale na tom bylo hodně zle, kdyby to lepší nebylo) ale zdálo se mi to horší než jiné (seriálové) zpracování románu Edwarda G. Bulwer-Lyttona z roku 1984, které mi bylo jaksi bližší, přičemž ale uznávám, že mělo více prostoru než toto. Dívky byly obsazené dobře (srovnatelně se zpracováním z roku 1984), s mužskými rolemi to sice bylo horší, ale celkově to byl takový lepší průměr... (26.08.2013)

Druhý film mistra Leoneho není taková bomba jako jeho spaghetti westerny, souboje nic moc a boj s krokodýlem je docela úlet. Krokodýli mají nejsilnější stisk v živočišné říši, určitě by ho nebylo možné zabít holýma rukama tak, jak je zobrazeno ve  filmu. Závěrečná katastrofická část ale nevypadá špatně s ohledem na rok vzniku. Leone se v tomhle filmu teprve rozjížděl, lepší filmy natočil až později. (03.12.2023)

Koukatelný počin. Příběh je celkem stravitelný (ačkoliv se zmůže jen na „politické intrikaření" s příměsí zrady a motiv pomsty) a oproti ostatním "sandálovkám" i svižnější, pořád se něco děje a i postavy jsou celkem sympatické. Technická stránka výborná - díky sytosti barev skvěle vyniknou krásné kostýmy a i ty kulisy vypadaly celkem k světu. Samtoná zkáza Pompejí je pak taky natočená velmi dobře... Ačkoliv mi tyto staré "peplum" filmy přijdou v mnohém nudné a nezáživné, tak výprava (kulisy, kostýmy + krásný obraz) je jedním důvodů, proč takovéto filmy vyhledávám... Klasické kulisy, dokreslovačky, miniatury a davy komparsistů vypadají totiž kouzelně :) (29.08.2018)

Klasický "Sword and sandal" film, tentokrát nehollywoodské produkce, s populárním kulturistou Steve "Herkulesem" Reevesem. V Itálii 60. let byl prý tento žánr velmi populární, než ho vystřídal spaghetti western. Filmů s podobnou tematikou vzniklo obrovské množství, většinou nevalné a nízkorozpočtové úrovně a samo označení žánru s sebou nese poměrně pejorativní nádech. Tenhle film myslím celkem ujde. Máme tu všechny potřebné ingredience - gladiátory, rané křesťany požírané lvy, chápavého a čestného centuriona, fajn kulisy a příběh je navíc tak trochu i detektivkou, do které se přimotá tajemný kult egyptské bohyně Isis. Až jsem skoro zapomněl, k čemu že to má vlastně dojít. Ale kulisy se na konci, za doprovodu jakéhosi ohňostroje a mýtu o Božím hněvu seslaném na zkažené město, přeci jen pěkně zbortí. A hádejte, kdo přežil. (10.10.2007)