Záře

Předem musím říct, že co jsem poprvé ve snímku viděl hlavního hrdinu jako dospělého, tedy promočeného s cigaretou v ústech, dobývajícího se do uzavřené restaurace, nemohl jsem se oprostit od jeho podobnosti se slovenským umělcem Marianem Vargou, který byl taktéž veliký mistr černých a bílých kláves, a tato podivná souhra náhodných detailů ve mne narůstala po celý film - oba od dětství projevovali mimořádný talent, oba měli dejme tomu problematický vztah k ženám, oba rádi nikotin, alkohol, a samozřejmě ta vizuální podobnost... Co se týká samotného snímku, jde o povedený životopisný film, ne nepodobný legendárnímu snímku Moje levá noha, jen mi trochu chybí rozvinutí té chvíle, kdy Davidovi hráblo. Geoffrey Rush je mimořádně přesvědčivý a mě schází jen maličko k tomu abych dal plný počet hvězd, možná si to rozmyslím po dalším shlédnutí... (01.02.2023)

Tak hned jako první musim říct, že trošku nechápu, jak může dostat oscara někdo, kdo se ve filmu objeví asi jen na 40 minut, ovšem na druhou stranu výkon Geoffreyho Rushe je tak monumentálně dokonalej, že se tomu postupně přestávám divit. Jeho ztvárnění pološílenýho a zároveň geniálního klavíristy skoro nemá obdoby. Jinak se ale příběhově už nejedná o žádnej unikát, spíš je to takovej typickej příběh/životopis génia. (29.09.2007)

Na začátek je nutno říct, že vykon Geoffreyho Rushe v tomto filmu je naprosto odzrbrojujícíl Pro mě je to asi nejlépe zahraný "blázen". Nestaví jako většina na "připitomělých" obličejích a výrazech (a zároveň je to opak Petera Sellerse v Byl jsem při tom), ale jeho skoro až maniakální projev s neustálým breptáním je takový, že jsem se až divil, že se při hraní opravdu nezbláznil. Film samotný je také výborně a citlivě natočený, jen si myslím, že by si zasloužil o něco delší stopáž...na konci se mi zdálo,že ta druhá půlka utekla až moc rychle a výsledný dopad na člověka tak mohl být silnější. (16.12.2008)

Nechci se tu opakovat. Myslím, že zde již bylo vše důležité řečeno. Velice přesvědčivé dílo. Zkrátka a dobře geniové to nemají vždy jednoduché. Snad bych jen podtrhnul velice zajímavý pohled na komunismunistické hnutí v USA a na vztah hlavního hrdiny s představitelkou tohoto hnutí. Velice mě překvapilo, jak tvůrce filmu neřešil závadnost ideologie, ale zaměřoval se na to kým ona starší dáma byla pro Davida Helfgotta. (22.05.2011)

Výborný Geoffrey Rush, jehož koktavý přednes s konstatně zavřenýma očima mě úplně smetl. Je to film o pomatení a Geofrrey opravdu většinu filmu je pomatený až na půdu. Párkrát to i slušně dojímá. Sehnala jsem si to ale hlavně kvůli hudbě. Rachmaninov je můj nejoblíbenější skladatel, takže jsem si užila jak skvěle podaný obtížný třetí klavírní koncert, tak spoustu jiných ukázek jeho (i jiné) hudby. Krásný film, doporučuji všem milovníkům klasiky. (07.12.2010)