Le Jeune Karl Marx
Der junge Karl Marx
Der junge Karl Marx
The Young Karl Marx
Režie:
Raoul PeckKamera:
Kolja BrandtHudba:
Alexej AjgiHrají:
August Diehl, Stefan Konarske, Vicky Krieps, Olivier Gourmet, Eric Godon, Stephen Hogan, Rolf Kanies, Niels Bruno Schmidt, Daniel Holzberg, Hannah Steele (více)Obsahy(1)
Životopisný film líčí autorské a intelektuální začátky Karla Marxe a jeho spolupracovníka a přítele Friedricha Engelse. Snímek začíná v roce 1844, kdy Karl Marx žije se svou ženou Jenny v pařížském exilu. Právě zde se setkává s Friedrichem Engelsem, s nímž se spřátelí a postupně spolu začnou také psát teoretické texty. Ty se stanou významnou součástí dalšího uvažování o socialismu, společenských nerovnostech a možnostech revoluce... Režisér snímku Raoul Peck je bývalým haitským ministrem kultury. Na svém filmařském kontě má nominaci na Oscara, a to za dokument I Am Not Your Negro o afroamerickém spisovateli a aktivistovi Jamesi Baldwinovi. Politické tematice se Peck věnuje ve své tvorbě i nadále. V rozhovorech k filmu Mladý Karl Marx zmiňuje, že si Marxovu osobnost vybral také proto, že právě on přiblížil nástroje, pomocí nichž lze popsat a následně analyzovat některé společenské jevy. Film se zaměřuje především na vztah mezi Marxem a Engelsem a zároveň ukazuje zrod některých textů, na nichž se dvojice podílela. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (44)
„Nebuďte jako Luther. Sotva zničil katolické dogma, založil druhé, stejně tak netolerantní.“ Málo alkoholu, špíny a děvek, nedostatek násilí a další šrámy na realističnosti biografického materiálu. Film sám však není biografií, spíš nereálnou utopií, podobně jako komunismus sám. Jedno ale zachycuje věrně: zrození fejku a narcismu zneužitím bídy již zneužívaných. Hledání vlastní slávy chozením po zádech mas, za které se tito rádobyfilozofové údajně bijí. Zatímco Manifestem tehdy boj dvou zel (kapitalismus a komunismus) začal, film jím naštěstí končí. Kdo se chce podívat na lepší analýzu bídy dělnického století, nechť shlédne The Mill nebo i North&South, kde se mezi řádky lze dozvědět mnohem víc, a to rovněž v prudce romantickém, nedokumentárním podání. ()
Teď, v letech, mě opravdu mrzí, že jsem se nevěnoval marxismu v době, kdy jsem k němu měl nejblíže (v NDR na Vysoké, pod kuratelou ohnivého profesora Robela - ocenila ho i Gudrun Thomschke a poslala mu vzdušný polibek; "zurückgeküsst hat er nicht", potom jen s lítostí poznamenala). Komunistický manifest (správně: Manifest Komunistické strany) vyšel v Londýně, v únoru 1848). Měl bych si ho alespoň jednou přečíst a prověřit, co všechno se za těch rychle se naplňujících 200 let změnilo. Strašidlo pořád běhá světem a proklamace typu: "Nutí všechny národy, aby přijaly buržoazní způsob výroby, nechtějí-li zaniknout; nutí je, aby u sebe doma zaváděly takzvanou civilizaci", jsou stále platné. Všechno je jen povýšeno na "humánnější bázi". Film o mladých revolucionářích (nemyslím jen Marxe a Engelse) má trochu jinou atmosféru, než bych mu sám přisoudil. Také myšlenkově není film docela urovnaný. Nicméně energie, se kterou do toho šli, je tu patrná. Pozn.: Myslím, že po letech protikomunistické indoktrinace se stírají některé zásadní rozdíly, třeba mezi Marxem a Stalinem - to je ale chyba. A ještě si dovolím citovat Karla Kosíka (Předpotopní úvahy, 1997): "... obzor dnešních restaurátorů kapitalismu je natolik zatemněn nejvulgárnějším ekonomickým determinismem a peněžním fetišismem, že již nejsou schopni rozpoznat čemu slouží a co prosazují. Nad pokleslým realismem jejich interesů kamuflovanýc obranou "křesťanských hodnot", vyniká autor Kapitálu jako ztělesnění revoluční romantiky a poetického idealismu." (Pozn. termín "interes" má u Kosíka specifickou hodnotu) ()
Velice podařený film o Karlu Marxovi a o jeho mládí. Marx a Engels změnili svět k lepšímu a popsali realitu kapitalistického systému. Marx je zaslouženě považován za největšího myslitele moderní doby a ještě dlouho jeho myšlenky budou ovlivňovat svět. Kapitalismus jednou skončí a myšlenky marxismu představují základ pro revoluční změnu, která zákonitě časem nastane. ()
Das Filmfest je zcela určitě záslužná platforma stojící na kinematografiích Německa, Rakouska a Švýcarska. V minulosti jsem se častěji nechávala inspirovat a uvítala jsem například nový film Susanne Wuest nebo životopis Egona Schieleho. Letos jsem se vypravila na Mladého Karla Marxe s tím, že jsem s výsledkem nadmíru spokojená. Přídomek mladý je vybrán velice dobře. Film nepokračuje na vlně životopisů okamžiku, ve kterých je popisován pouhý zlomek ze života té či oné osobnosti (viz Můj týden s Marilyn), má mnohem blíže ke konceptu Marie Antoinetty bez nutného vyústění popravy královny pod gilotinou. Čili Mladý Karl Marx popisuje první roky po setkání s Engelsem, založení komunistické strany a vrcholí očekáváním revolučních událostí roku 1848. Věnuje se vykreslení jeho osobnosti, seznamuje se s jeho světem, znalostmi, povahou, zázemím, známe jeho názory, odpůrce i přívržence. V dnešní době je velmi nutné vracet se do 19. století, abychom rozuměli dnešku. Abychom znaly vlivy, které utvářely výbušné zvraty 20. století. Ráda bych tedy Mladého Marxe viděla v širší distribuci a následnou diskusi, leč pochybuji, že se to stane. ()
Vnímavě, nezáludně, důvtipně a věrohodně natočený a až překvapivě charismaticky obsazený film (zvláště Marx je zpodobněný tak strhujícně, že bych si chtěla přát, aby se onen člověk -- herec, postava, koncept? -- dokázal zhostit identické role i v dnešním, do mnohem větší netečnosti, arogance a otrlosti posunutějším světě) je těžké sledovat, protože jitří to nejbolavější vědomí, totiž že Marxovy myšlenky, poukazy a snahy o vzburcování ponižovaných, zotročovaných a ožebračovaných byly v dějinách cynicky a zlovolně zneužity k tak děsivým systémovým hrůzám, že je zřejmě kategoricky nemožné je ještě někdy rehabilitovat bez ohledu na potenciál jejich pravdivosti a průraznosti obnažující samo jádro všech finančně-mocenských machinací, jež i dnes, jen zas pod jiným hávem, cynicky a populisticky posouvají míru povolené lidskosti, sounáležitosti a svědomí těch, kterým škrtí přívod energie a omezují volnost existence a vývoje, k samému dnu. Byť právě v jeho tezích a v příkladu jeho osudu uznávaného génia, věrně do posledního dechu sdíleného s manželkou, dcerami a nejbližšími, jež s ním spojovala otevřenost a odvaha čelit nepřízni doby veškerým soucitem a výmluvností, stejně jako preciznost vhledů, bezelstnost, hrdost a nezbytnost svorných citů, činů i idejí, se skrývají brilantně vycizelované základy k dnes ještě hůře na úbytě skomírajícímu veřejnému boji o skutečnou svobodu sebeurčení každého člověka v nezastírané solidaritě a vzájemnosti a o důstojně dle vnitřních zákonitostí utvářenou lidskou společnost hodnou toho slova. *** Film působí ve všech ohledech přesně tak vyváženě a vyrovnaně, jak by měl, aby se nedal ani stínem napadnout nebo zesměšnit. Jediná moje výtka směřuje k tomu, že aby to celé mělo význam nejen jako osamělé gesto, hlesnutí, měl by tenhle počin být úvodním dílem trilogie, jež by pokryla celý Marxův osobní zápas proti zlu a pokrytectví až do hořkého konce. *** Nicméně pro ty, kteří nechtějí marně čekat, až tuhle trilogii jednou někdo dotočí, mohu doporučit mistrně napsanou knihu, která vám i přese všechnu možnou připravenost otřese pohledem a vryje se pod kůži, jeden z největších světových románů konce 20. století, ve Španělsku zrozený bestseller SÁGA RODU MARXŮ (Juan Goytisolo, 1993), který se nedávno dočkal výborného překladu i do českého jazyka (Štěpán Zajac, 2018). Jen se připravte, že čtení tohoto literárního majstrštyku --- Marx s celou svou rodinou, Jenny, její oddanou celoživotní pomocnicí Lenchen a třemi dospělými dcerami jako nadčasové figury sledují v televizi v jedno mze svých kdysejších příbytků pád železné opony, rozpad Východního bloku a v mysli vypravěče jsou jejich komentáře konfrontovány s idejemi jejich teoretických i životních protivníků i soukmenovců, přičemž hořkosmutně a nevyhnutně vše prostupuje i Marxova osamělost v jeho rozporuplně přijímané genialitě a pronikavosti --- Vás na rozdíl od filmu provede jak těmi nejtriumfálnějšími a nejšťastnějšími, tak i těmi nejbolestivějšími a nejkřehčími momenty života klanu Marxových, v nichž se nejryzeji ozkušovala jejich morální i intelektuální integrita, posvěcující je pro jejich celoživotní boj za transformaci nelidského systému ve spravedlivou společnost. *~ () (méně) (více)
Galerie (25)
Související novinky
DAS FILMFEST nabídne filmové hody
Bláznivá špiónská komedie, thriller o pomstě a spravedlnosti, ponurá dystopie nabízející neutěšený obraz naší budoucnosti, film o slavném spisovateli Stefanu Zweigovi nebo fascinující příběh dvou… (více)
Reklama