Zkouška dospělosti

Filmová výzva 2018 . Rumunsko. Rumuni a Cristian Mungiu opět zazářili. Výborně vystavěný a nasnímaný příběh, který jednak tepe rumunskou realitu dnešních dnů, ale současně prostřednictvím dlouhých a chytře promyšlených dialogů klade řadu zásadní otázky pro jedince, ať žije kdekoli. Za doslova mistrnou záležitost považuji rozhovor Romea a jeho matky o tom, kam se má ubírat život Romeovy dcery. Rumunština mi opět připomenula, že se jako románský jazyk hodně podobá francouzštině a italštině. (13.05.2018)

Měl bych se zase vrátit k sledování rumunské nové vlny, už jsem zapomněl, jak moc mi filmy z ní sedí. Tenhle film má ale jedno obrovské mínus - nedokáže dostatečně životně pracovat s postavami a jejich psychologii se taky hlouběji nevěnuje. Je to škoda, protože jestli k tomu něco chybí k dokonalosti, je to tahle zásadní věc. Postavy opravdu spíš jednají z vůle scénáře než přirozeně, dost se toho podřizuje tomu, co tím filmem chtěl Mungiu říct, ale popravdě mi to ve výsledku vadí míň, než bych sám čekal. Ono je totiž docela brzo jasné, že tu jde hlavně o to ukázat, co je na současném Rumunsku špatně a až teprve potom je tu příběh učitele, který chce pro své blízké to nejlepší, ale spíš jim vnucuje své představy o tom, co je podle něj nejlepší a na opačný názor moc nereaguje. A ono to funguje dohromady, obě vrstvy filmu mají něco do sebe, také určitou hloubku a do jisté míry i propracovanost, popravdě mě to ty dvě hodiny dokázalo stále napínat a zajímat, jen ten level propracovanosti celku není tak vysoký, jak by mohl být. Čtyři hvězdy tomu ještě dám, protože dojmy z toho mám spíš pozitivní, ale stejně mě mrzí, že se práce s postavami odsunula na druhou kolej. Takový Cristi Puiu by přišel s mnohem vyváženějším výsledkem... Slabé 4* (15.07.2023)

Nějak se s tou rumunskou novou vlnou nemůžeme domluvit. Vadí mi, že se opět film stává filmem v poslední třetině, kdy předtím je jenom expozicí bezútěšných vztahů a poměrů v současném Rumunsku. A to navíc nasnímaných syrovou, civilní metodou s pramálem záchytných bodů, kdy zaujetí udržuje v zásadě akorát příslib závěru, kde se vše zaonačí. Tato metoda sice má své perky, zde se zúročující zejména ve scénách hrůzného vztahu mezi protagonistou a jeho manželkou, nicméně díky ní postrádá každá scéna cokoli více, než jen onen první plán, kdy si dva pindižvíci předávají informace, které se nám budou hodit v závěrečném rozhřešení (které naštěstí v zásadě ani nepřijde, což je naopak docela fajn). Navíc mi přijde, že se současná rumunská kinematografie plácá v neustále tom samém marasmu "zoufalí, pitomí lidé v zoufalé, pitomé zemi" a vlastně se nikam nevyvíjí. Čímž vlastně ten film obloukem tematizuje sám sebe. No není to sranda? No právě, že moc není. (20.07.2017)

Co se týče námětu, tohle klidně mohl být český film. Jenom by ho nikdo u nás nedokázal takhle natočit. Klíčovým slovem je tu "věrohodnost". Dvě hodiny dialogů, které nikdy nezaskřípají, uvěřitelní, nepřehrávající a nepitvořící se herci... Film, který je realistický, ale přitom ne polopatický a doslovný, nepodceňuje diváka. Prostě důkaz, proč jsou Rumuni v posledních letech filmově světoví a Češi ani náhodou. (27.04.2017)

Veľmi komorná dráma, ktorá si takmer nijakým spôsobom nezakladá na prehnaných emocionálnych prejavoch či reakciách samotných hercov. Skutočne si nespomínam na snímok daného žánru, ktorý by disponoval tak "tichou" atmosférou, kľudného riešenia situácií napriek tomu, že sa v jej osnovách príbehu riešia tak zložité, životné skúšky. Napriek tomu, že je človek po celú dobu zamyslený, žiadne bolesti hlavy z priebehu samotnej story nehrozia .. (24.05.2017)