poster

Zkouška dospělosti

  • Rumunsko

    Bacalaureat

  • Francie

    Baccalauréat

  • anglický

    Family Photos

    (neoficiální název)
  • Slovensko

    Skúška dospelosti

  • Kanada

    Graduation

  • Nový Zéland

    Graduation

  • USA

    Graduation

  • Velká Británie

    Graduation

  • Austrálie

    Graduation

Krimi / Drama

Rumunsko / Francie / Belgie, 2016, 128 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • DaViD´82
    ***

    Znáte rčení o tom, že namazaný krajíc padá vždy svou namazanou stranou dolů? Tak Zkouška dospělosti je film právě o tom, když vám v životě nepadá krajíc, ale rovnou celý namazaný bochník a po pádu se ještě odrazí a dopadne (jak jinak než opět namazanou stranou) ještě o kus dále čili máte o to větší svinčík. Mungiu točit umí, o tom žádná. Problém je, že stejně jako u 4 měsíců mu samotná stupňovaná osobní tragédie slouží jako prostředek pro nastavování zrcadel společnosti a poměrům. Jenže tam kde to ve 4 měsících šlo pěkně ruku v ruce pospolu a vždy to bylo především o těch postavách, tak tady to působí přesně opačně. Jako by tu příběh sloužil jen jako odůvodnění k dalším a dalším přesahovým komentářům a osudy lékaře, jehož cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, tu jsou tak nějak navíc a na druhé koleji. A ono je to v této poloze "jdu za tím a tím, kousek po kousku ustupuji ze svých principů a podvoluji se korupci, která tu je na každém rohu a čím dál tím více jsem uvízlý v sebezničující spirále" značně kolovrátkové čili ve výsledku poněkud ubíjejí*zííív*cí.(15.7.2016)

  • Aljak
    **

    Téma dobrá, postavy taktiež, najmä ich vnútorný psychologický "boj". Napätie medzi otcom a dcérou na podklade symbolickej skúšky dospelosti hnalo tento príbeh neustále vpred. Ale napriek tomu ma tento film nijako obzvlášť nezaujal a vôbec mi nevyhovovalo jeho tempo a miestami až príliš lyrická línia. Azda by tomu pomohlo keby sa film viac otvoril a nabral tak dramatickejší rozmer.(8.7.2017)

  • luka4615
    ****

    Po celou dobu trvání filmu, jsem měl neutuchající pocit, že kdyby něco takového natočil režisér Cristian Munglu za dob SSSR, pravděpodobně by zbytek svého života strávil někde na Sibiři v gulagu. Bacalaureat je totiž syrovým a nekompromisním průřezem rumunské společnosti, která svým osobitým stylem vyprávění působivě koresponduje s přáními a touhami hlavního hrdiny. Celý film tak krásně vykresluje tu "všednost" našich rozhodnutí a životních cílů, přičemž možná právě proto na mě zapůsobil tak silným dojmem. Je zde totiž neustále přítomen pocit, že něco podobného se může stát komukoliv z nás. Není právě tohle tím nejzásadnějším aspektem ze všech?(28.4.2017)

  • Frajer42
    ***

    Naprosto typický zástupce festivalových filmů. Mungiu obdobné filmy jednoduše umí. Bohužel zvolené téma pro mě nebylo ani vzdáleně tak zajímavé, jako tomu bylo ve snímku 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, který byl tím pádem o několik úrovní výš. Přesvědčení režiséra, že je Rumunsko největší prdelí světa, ze které je záhodno co nejrychleji uprchnout ovšem stále přetrvává. Právě tohle je jeden ze zásadních rozdílů rumunské kinematografie. Zatímco se prostřednictvím filmů většina států vynáší do nebes, tak Mungiu svoji vlast otevřeně kritizuje. Jednotlivé postavy mi nebyly zásadně sympatické. Zkrátka na mě působí snímek přibližně takovým dojmem, který by se dal přirovnat k opakovaně luhovanému čaji. Z prvního vyluhování vznikl snímek 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, který byl po všech směrech dokonalou a neskutečně vybroušenou záležitostí. Druhým vyluhováním získáváme snímek, který je stále slušný, drží se shodných filmařských postupů, ale přeci jen to není už úplně ono.(25.6.2018)

  • Othello
    ***

    Nějak se s tou rumunskou novou vlnou nemůžeme domluvit. Vadí mi, že se opět film stává filmem v poslední třetině, kdy předtím je jenom expozicí bezútěšných vztahů a poměrů v současném Rumunsku. A to navíc nasnímaných syrovou, civilní metodou s pramálem záchytných bodů, kdy zaujetí udržuje v zásadě akorát příslib závěru, kde se vše zaonačí. Tato metoda sice má své perky, zde se zúročující zejména ve scénách hrůzného vztahu mezi protagonistou a jeho manželkou, nicméně díky ní postrádá každá scéna cokoli více, než jen onen první plán, kdy si dva pindižvíci předávají informace, které se nám budou hodit v závěrečném rozhřešení (které naštěstí v zásadě ani nepřijde, což je naopak docela fajn). Navíc mi přijde, že se současná rumunská kinematografie plácá v neustále tom samém marasmu "zoufalí, pitomí lidé v zoufalé, pitomé zemi" a vlastně se nikam nevyvíjí. Čímž vlastně ten film obloukem tematizuje sám sebe. No není to sranda? No právě, že moc není.(20.7.2017)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 19. května 2016 na Cannes FF. (Stoka)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace