Němý Bobeš aneb Český Tarzan

Tato hra nemá seminář. Jednotlivé pasáže hry jsou pouze doprovázeny komentáři. Tato hra se totiž hraje vlastně dvakrát. Podle Cimrmana a v podání rakouského profesora Fiedlera. Padevě si totiž na Cimrmanově hře sušil houby, takže jsou některé části špatně čitelné a dají se pochopit více způsoby. "Hoďte na něj deku nebo ho zabiju." :D (25.01.2013)

Mé první setkání s Němým Bobšem bylo celkem fajn, ale do úplné špičky Cimrmanovy tvorby bych tuto hru určitě nezařadil. Bylo zde pár opravdu povedených momentů - chytrých i vtipných, ale jako celek na mě hra příliš nezapůsobila. Děj byl celkem o ničem, seminář doprovázející hru průběžně patří k těm slabším. Samozřejmě spoustu toho zachránil inteligentní humor, jak je u Cimrmanových děl zvykem, ale na víc jak 3 hvězdičky mi to nestačí. (HD TVrip) (21.02.2015)

Další zábavné dílo, kde je klasická přednáška nahrazena jakousi rekonstrukcí původního díla Járy Cimrmana a srovnání této hry s inscenací stejné hry od od vídeňského dr. Fiedlera. A tak se naráží na chlapce Bobeše (Genadij Rumlena), kterého vychovali srny, který podstupuje cestu s lékařem (dobrý Zdeněk Svěrák) a farářem (Jan Hraběta) za jeho biologickým otcem. Skvělý je Ladislav Smoljak v rolích hajného, který zažil po návratu domů z války velké překvapení, dále barona, který zasel semínko u hajného, čímž rozvrátil jeho rodinu, dále ještě v rolích horníka a vodníka. A ještě Bořivoj Penc v roli hostinského a Marty, hajného ženy, která odhodí své dítě a ukrývá se u barona jako sluha. Vtipný nadhled a ironie opět vévodí tomuto půvabnému dílku. (28.10.2010)

Jedna z nejlepších her Divadla Járy Cimrmana aneb pokus o vyrovnání se českých cimrmanologů s faktem, že rakouský profesor Fiedler byl první, kdo uvedl až na pár fragmentů ztracenou Cimrmanovu hru Němý Bobeš. Hra má zcela jinou koncepci než ostatní cimrmanovské hry, a tak docházíme k objektivnímu závěru, že díky tomuto originálnímu pojetí ve spojení s výborným humorem vznikla jedna z nejlepších her Divadla Járy Cimrmana. Co jsem říkal... kdo to říkal... já to říkal. (13.02.2011)

Chtěl jsem svůj komentář uvodit dávno zlidovělým „Nuda, nuda, šeď, šeď“ s kličkou, že to se o Němém Bobešovi říct nedá, podotknout cosi o bezpříkladném využití filmového střihu a flashbacků na divadle a uzavřít to celé další všelidově známou hláškou „hoďte na něj deku, nebo ho zabiju“. Ale nemělo by to cenu — byl bych asi padesátý v řadě. Takže se omezím na poznámku, že trojka, kterou dávám, nevyjadřuje podobně jako u Salonního coupé můj objektivní postoj, ale pouhou osobní snahu rozlišit pro sebe jednotlivé hry podle toho, které mě bavily nejvíc. Takže doporučuji všem. (06.08.2011)