Její zpověď
Blackmail
Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Jack E. CoxHudba:
Hubert BathHrají:
Anny Ondráková, Sara Allgood, Charles Paton, John Longden, Donald Calthrop, Cyril Ritchard, Alfred Hitchcock, Joan Barry, Phyllis Konstam, Percy ParsonsObsahy(2)
Mladá dívka Alice se v náhlém rozmaru pustí do flirtu s neznámým mužem, aniž by tušila, jaké následky to bude mít. Muž se ji pokusí znásilnit a Alice jej v sebeobraně ubodá. Na případ je nasazen detektiv Frank, Alicin snoubenec, který brzy tuší, že vše souvisí právě s ní. Není však jediný, kdo zná pravdu - zanedlouho se ohlásí vyděrač, který viděl Alici při činu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (92)
Raný Hitchcock, ale už v plné parádě - chvílemi dráždivý až šokující, chvílemi ironický a okouzlený možnosti filmové techniky. Rovněž se zde objevují motivy s ním věrně spjaty a nechybí ani dramatická akce v závěru. Subjektivní vize hrdinky, například ve scéně nočního bloudění poznamenány odeznívajícími prvky francouzského impresionismu, jsou vrcholem snímku. Anny Ondráková zde podává pobaveně stylizovaný výkon, kterému je někd yvěnována až přílišná pozornost ze strany tvůrce, ale zklidnění a psychologická drobnokresba v druhé části snímku ukazují, že Ondrákové talent je nezpochybnitelný. ()
Vidím, že Hitch točil výborné filmy již na začátku kariéry. Nejprve jsem si říkal, že se na tomhle filmu už dost podepisuje jeho stáří, ale když se film rozjel, tak jsem se poměrně slušně bavil, ikdyž na Okno do dvora, Vraždu na objednávku a na jiné majstrštyky mistra napětí z 50.let to nemá. ()
Je vidět, že se Hitchock teprve rozehříval a film tak působí poněkud nesoudržným dojmem. Navíc vykreslení onoho dilematu mně nijak neuchvátilo a roztahaný úvod taky moc nepřidává. Průměrná rozehřívačka před ukázáním plného Hitchcockovo mistrovství. ()
Poměrně kvalitní drama s propracovaným scénářem a dobrými hereckými výkony. Strach z odhalení a vlastní pocity viny, které dohánějí hrdinku k nutnosti přiznat pravdu, v protikladu se zamlčováním důkazů na straně druhé v zájmu toho koho milujeme, to jsou poměrně dobré témata, která pozvedávají snímek do toho lepšího průměru Hitchockovi britské tvorby. 80%. ()
V mnoha publikacích často zmiňovaný thriller, který se zajímavě vypořádal s přechodem na zvuk. S tím je spojené i to, že zvuk často zasahuje zásadně do děje (například zvonění telefonu). Hitchcock měl očividně spoustu úžasných nápadů. Jedna z nejčastěji popisovaných scén je, kdy vražedkyně slyší v rozhovoru jenom slovo "nůž"/"knife". Takové subjektivní vnímání zvuku je skutečně unikátní. Kupodivu už zde je cítit Hitchcockův silný rukopis, jeho práce s budováním napětí a jeho místy svérázné užívání filmového jazyka. Navíc je zde velmi intenzivně cítit jeho pravidlo, že ve filmu nesmí být nic zbytečně a skutečně každý nahodilý motiv nakonec hraje svojí roli. Jediné rušivé na tomto filmu je, že se jedná stále o poloviční němý film a němé postupy mnohdy rušivě pronikají do samotného filmu. Přesto nelze nedoporučit! ()
Hitchcock na přelomu němého a mluveného filmu, plný expresivních či expresionistických záběrů, které mám tak rád a které se do této doby používaly snad všude. Film má samozřejmě pomalejší tempo, ale napětí, které Hitchcock v následných filmech stále rozvíjí (snad až do absurdna - Ptáci) je už zde přítomno a téměř v ryzí formě. Na tomto pozadí je dějová linka celkem nezajímavá, obsah ustupuje před formou. ()
Prapočátek všech Hitchcockových blondýn- přestože se nechala naivně vlákat do ateliéru malíře s jednoznačně postranními úmysly a pak spáchala přinejmenším zabití (pokud už ne rovnou vraždu), režisér manipuluje tak, že s postavou Alice divák sympatizuje. ()
Škoda toho utahaného úvodu, protože jinak ten film funguje velmi dobře. Sice se nechci opakovat, ale u Hitchcocka prostě musím - skvělá a v mnoha záběrech promyšlená kamera, velmi dobré vedení příběhu, slušné herecké výkony, to vše (a nejen to) jsou prvky, díky kterým Její zpověď funguje jak má. Z prvních minut to vypadá na němý film, pak se tam sice začne mluvit, ale osobně bych tam těch dialogů uvítal o něco míň, protože se zde stejně vyprávělo hlavně obrazem. Ještě mi tedy vadil poněkud utnutý závěr, ale kromě něj a utahaného úvodu se tenhle film Hitchcockovi celkem povedl. 4* ()
Přepsáno v červnu 2018. Její zpověď je povedeným vykročením Alfreda Hitchcocka do časů zvukového filmu. Kriminální zápletka s celým dopadem na lidskou psychiku je vypolstrována klíčící noirovou náladou do existencionálního tvaru života. Lidská spravedlnost nenabízí harmonii, ani spásu, ke svému poslání si vystačí vyřešením vznášejících se otazníků. Napětí je v akci, dynamice pohybu i technické novince. Napětí je v nicotnosti lidského života ve srovnání s efektní monumentalitou lidského úsilí. Napětí je ve strnulosti stahů rozpolcenosti lidského nitra. ta jsou smýkána strachem a pocitem provinění do pozice bezmocného přihlížení. Hlavní postavou noirové bolesti srdce je Alice White (pozoruhodná Anny Ondráková s hlasem Joan Barry), bezstarostně veselé mladé děvče. Lehké překračování společenské etikety je zdrojem příjemného chvění v podbřišku, nad následky se nepřemýšlí. Naivní dětinskost, nabuzený tělesný chtíč a výsledkem je strach, vnitřní stísněnost a ubíjející pocit viny. Duše dostala svou existencionální rozpolcenost a pocit prázdnoty. Hlavní mužskou postavou je Frank Webber (zajímavý John Longden), mladý a nadějný policejní detektiv a vážná známost Alice. Romantická věrnost přináší oběť profesní cti, horlivost a výčitky svědomí jsou zbaveny svého strachu chladnokrevností náhody. A zůstává propast nevyřčeného, ulehčení a otupělost. Významnou postavou je Tracy (zajímavý Donald Calthrop), společenský outsider na rozhraní života a morálky. Balancuje se na tenké nitce osudu a štěstěna má ten den vrtkavě nepřejícnou náladu. Důležitou postavou je Crewe (příjemný Cyril Ritchard), perspektivní umělec v oblasti malířství. Ochranná rouška noci a vybuzená stinná strana lidské duše vycítí svou jedinečnou šanci po vyslyšení chtíče tělesné podstaty. Zatemněný mozek si žádá svého uspokojení. Z dalších rolí: starostlivá a obezřetná Alicina matka (Sara Allgood), Alicin shovívavý otec (Charles Paton), rozvážný a uctívaný policejní šéfinspektor (Harvey Braban), či bodrý policejní seržant (Johnny Butt). Její zpověď je zajímavým filmem, kde se již začíná formovat noirové prostředí pro zkoumání skryté části lidské duše. Psychologie s převažující odnoží k roli svědomí je oslavena napětím a akcí. Nápadité zpracování. ()
Děkuji tímto CSFD za pomoc s rozžifrováním záhady jestli se původně jednalo o němý nebo zvukový film. Myslím, že "objev" zvuku tomuto filmu nesmírně pomohl, protože při psaní scénáře se používaly výhradně filmové metody a při natáčení si mohli navíc pomoci zvukem. Vznikl tak klasický Hitchcockův film. ()
Ani tento Hitchcockův film z dvacátých let mě nijak zvlášť nezaujal. Na osmdesátiminutovou stopáž až moc bezobsažný kriminální příběh, který ubíjí především fádní dialogy (až po projekci jsem si přečetl, že do filmu byly dodány později - dle mě by bylo mnohem výhodnější, kdyby byl snímek pouze němý), v podstatě nikam neposunující dějovou linku. Zvláště sekvence mezi setkáním hlavní postavy s oním neznámým mužem a důležitým nešťastným zvratem je v tomto ohledu naprosto nesnesitelná. I toho hitchockovského napětí jsem se nedočkal, a dílo neomlouvá ani jeho stáří, neboť ve srovnání s Langem nebo Murnauem rané počiny budoucího mistra napětí výrazně ztrácí (a to první jmenovaný točil spíše fantasy, respektive sci-fi, na kriminálku sáhl až s "M"). Herecké výkony mě také zvlášť nezaujaly, a to i přes účast naší herečky Anny Ondrákové. Leccos z jejího výkonu ubírá předabování, nicméně pokud bych měl z českých zemí někoho vybrat do Hitchova filmu, radši bych oslovil Adinu Mandlovou, která mi typově do jeho děl více zapadá. Podobně jako u dva roky staršího Lodgera se ke své velké lítosti nezmůžu na lepší než průměrné hodnocení a budu muset od této chvíle být k prvotinám mého oblíbeného režiséra obezřetnější. ()
Divadelní hra natočená jako němý film - škoda že nemám k dispozici němou verzi. V té zvukové už byly použity divadelní dialogy. Ovšem o ty ani tak nejde - v prvním dějství je naivní dcera drobného obchodníka oblouzněna umělcem a hlavní atrakcí pro publikum třicátých let byla Any Ondra převlékající se laškovně za zvuku piana. Hitchcock druhé dějství obohatil (neboť on je uveden v titulcích jako ten, kdo hru adaptoval) o honičku v Britském muzeu. A závěr na komisařství je docela mrazivý. Má vůbec po tomhle ten vztah naději na pokračování? ()
Díval jsem se kvůli Anny Ondrákové. Je ve filmu jako obvykle výborná. Samotný film je třeba brát s ohledem na dobu jeho vzniku. A na tu dobu je to snímek povedený a zábavný. 75% ()
Prvý Hitchcockov zvukový film a aj keď svojím vyznením pripomína viac nemú éru, je to veľký skok vpred. Krimi vyšetrovanie trochu naivné, ale celkovo v pohode spracované. Zaujali ma dve scény - akt vraždy a akt priznania, väčšina toho zbytku plávala kdesi na pomedzí všednosti. Chcelo by to viac trilerových prvkov, ale v kontexte doby by som chcel asi príliš. ()
Kvalitní Hitchcockův thriller, ve kterém herci hrají velmi dobře (hlavně Anny Ondráková, john Longden a Donald Calthrop), scénář je nadprůměrný a režie výborná, dobré je také Hitchcockovo cameo. Jen o trochu horší než "Příšerný host". PS: viděl jsem zvukovou verzi. ()
Film se učí mluvit a Hitch vyjadřovat vnitřní stavy postav – v tom je zajímavé srovnání s Langovým Vrahem mezi námi, který jde na věc naopak z vnější, objektivizující stránky. V obou filmech se najdou geniální až vizionářské momenty, kvůli kterým stojí za zkouknutí, a oba taky mají své těžkopádnosti (Lang spíš v škobrtajícím tempu, Hitchcock zase hlavně ve vedení herců), které mi brání dívat se na ně po těch osmdesáti letech jinak než jako na hodně zajímavý studijní materiál. Hodnotím proto oba stejně, vzhledem k nesporným zásluhám o vývoj filmové řeči možná přísně, ale co do diváckého zážitku myslím adekvátně. ()
Jedinečné využitie svetelných a zvukových prostriedkov tu vytvára atmosféru napätia, očakávania a prekvapenia, neskôr označovanú ako „hitchcockovská". Pozoruhodná je samozrejme i samotná Anny Ondráková, ktorá patrí medzi prvé Hitchcockove temne sužované blondýny. Predvádza pozoruhodne svieži a pôvabný výkon a darí sa jej svoju (ne)vinnú vrahyňu postaviť do pozitívneho svetla, zatiaľ čo neznámy vydierač je vykreslený ako úlisný podliak. PÔSOBIVO ZNEPOJIVÉ. ()
[Viděna verze se zvukem] Je to jako když přijdete do vyhlášené restaurace a jejich kuchař Vám svoji specialitu podává syrovou. Neochucenou a bez celkového šmaku. Stejně tak Alfred Hitchcock ve svém starším díle se teprve učí používat své oblíbené přísady a ingredience a proto je to celkem slušná nuda. Pomalý rozjezd (i když slušný závěr filmu se najde) a utahanost celého snímku ukazují, že se měl ještě čemu učit. A pověstné napětí je naprosto pryč. 50 % ()
To bylo strašný. Mizerný scénář, rušivé průstřihy na rychlejší obraz němé verze, rušivý zvyk zařazovat spousty a spousty hudby jako pozůstatek němé éry filmu, mizerné herecké výkony herců, kteří jsou ještě zvyklí na "přehrávání" z němého filmu. Jediný klad vidím ve faktu, že se jedná o historicky cennou ukázku přechodu mezi němým a zvukovým filmem, ale nic víc. ()
Mistr hororu AH a jeho zajímavé pojetí emočně labilní Alici, která byla tak trochu holka nerozvažná...když důvěřuje neznámým a vystavuje tak svoji počestnost lehce na obdiv. Měla to štěstí, že měla za ucházejícího přítele policejního vyšetřovatele. Jak dopadne její zpověď ??? ()