Můj život Cuketky

- Když to děláš, tak s sebou tak kroutíš...... a ta holka taky a pak najednou...exploduje ti pindík. - A co ty holky? Ty holky se celou dobu jen potí a říkají, že souhlasí. Jo, jo, jo, jo, jo! Je to pro děti? Není to pro děti? Těžko říct, od všeho pro všechny, ty nejmenší děti asi něco nepochopí, trochu pesimistické, hezké neotřelé loutkové zpracování. Tím, že to je smutnějšího nádechu, tak chybí více humoru. Diváky si to najde. (16.09.2018)

Film o dětském traumatu se stylovou dětskou animací. Kousky jílu vás přivedou k pláči. Je to ten druh filmů, které vás uchopí a už nepustí. Když autor ústy chlapečka začne sociálně vydírat emocemi "jeho africkou maminku vyhostili a tatínek přepadl pumpu aby měl co jíst" obával jsem se multikulturní výchovy pro děti a netypoval bych, že to natočili Švýcaři. (01.12.2020)

Nečesejme si hlavu špatným hřebenem (pro nezasvěcené - Nebudeme si nic nalhávat). Komedie to fakt není a pár humorných momentů (a nutno uznat, že celkem povedených, jeden mě fakt dostal) ji z ní ještě nedělá. A o nějakém příjemném, hřejivém filmu bych taky zrovna nemluvil, byť to skončí dobře. Mám z Cuketky rozporuplné dojmy. Na jednu stranu ten film má dost silné téma a kdyby to bylo zaměřené fakt jenom na dospělé, mohl by z toho být skvělý a silný film. Jenže v téhle podobě jsem spíš měl pocit, že se to spíš snaží citově vydírat diváka. Těch dojemných scén je tady podle mě až příliš, než je zdrávo a ani bych se nedivil, kdyby u toho někdo celý film brečel. Já vím, že to téma není ani trochu veselé, ale kruci, místo prvoplánového a jednoduchého dojímání se přece dalo mnohem víc zapracovat na realističnosti a hlavně na psychologické stránce, která je zde prostě odfláknutá, nemůžu si pomoct. Stopáž to má sice příjemnou, ale s občasnými utahanými záběry nebo vatovými scénami (třeba ta s lyžařskými brýlemi, to je snad nejzbytečnější scéna z celého filmu), aby to na tu hodinu aspoň mělo. Ono tady není moc o čem vyprávět - teda, dalo by se, kdyby se film podrobněji věnoval více než třem postavám - a mít to 40 minut, vynikl by ten film podle mě víc. A mě osobně ještě vadilo, že té nejzajímavější postavě se film skoro vůbec nevěnuje. Je to sice smutné i přes happy end a pár vtipných momentů, ale nezůstal ve mě žádný silnější pocit, žádný, který by pro mě z Cukety udělal silný či nezapomenutelný zážitek, který bych si klidně zopakoval. Takhle ve mě zůstal jen tenhle pocit: Hm, ušlo to. Jsem cynické hovado, já vím. 3* (19.07.2020)

Můj život Cuketky je animákem pro dospělé a rozhodně jej nedoporučuji pro nejmenší děti. Není ani násilný, ani vulgární, má zkrátka jen silné a dospělé téma dětí z dětského domova. Každé dítě se tam navíc dostalo po vypjatých a povětšinou hnusných zážitcích ze svých rodin. Příběh z počátku vypadá na hodně hutné drama, postupně se ovšem dostaví i humor a film má vcelku pozitivní vyznění. Ze začátku se mi ani animace vůbec nelíbila a musel jsem si na ni postupně zvykat, na konci filmu mi už ale přišla skvělá a výtečně ladila k příběhu a celkové atmosféře snímku. Cuketka opět jen potvrzuje známou pravdu, že to nejdůležitější, co můžeme svým dětem dát, je naše absolutní pozornost a láska. Děti jsou nesmírně silné a zvládnou to i bez nás, ale neobejde se to s hlubokými šrámy na duši, které si pak nesou mnohdy celý život. (18.08.2020)

Takmer dokonalý príklad z Francúzka na to, že k tvorbe („nakresleniu“) jednoduchého ale oveľa silnejšieho príbehu nepotrebujete veľa. Avšak je potrebné povedať, že film o „Cuketovi“ by nevzniklo, keby tvorcovia v sebe nemali hlboké city. Najväčší plus je to, že tento príbeh je tak šikovne spracované, že dokáže osloviť nie len dospelých. „Animáku“ je možno vyčítať v podstate (hlavne) len to, že prostredie „detského domova“ miestami zobrazuje až príliš dokonale. Skromné a sympatické vedľajšie postavy. Príbeh, ktorý je z veľkej časti reálny a dotkne nielen oči. Osobné hodnotenie: 82% (****) (24.10.2018)