Provaz

Philip a Brandon sú študenti Harvardu. Obaja pochádzajú z dobre situovaných rodín. Majú teda všetko načo si pomyslia. Láka ich len jedna nepoznaná "vec". Objavenie pocitu z odobratia života. Ich obeťou sa v luxusnom apartmáne stáva David Kentley. Aby toho nebolo málo, trúfalí mladíci v danom byte podnikajú párty pre pár priateľov, kde je medzi pozvanými otec či snúbenica zavraždeného. Komodu do ktorej uložia telo, obložia jedlom, ako by sa nič nestalo. Prejde im tento obludný čin bez povšimnutia, alebo dostane spravodlivosť do zadosťučinenia? Film je vyobrazením rôznych charakterov osobností, ktoré prejavujú svoje povahové črty. Sarkazmus, sebaistota, či strach z nepoznaného. Je vedený formou dialógu o udalosti ktorá sa stala, no nikto okrem hlavných "aktérov" o nej netuší. Divák hľadajúci akciu či napätie klope na nesprávne "dvere". Najsilnejšou stránkou sa tak stávajú dvojzmysly, postupný prejav emócii a hlboká Hitchcockova myšlienka - kto má právo zobrať život inému, napriek akejkoľvek sebaistote, že je práve on tým "vyvoleným"? (05.12.2013)

Velmi zaujimavy scenar, kde divak hned od zaciatku vedel, kto je vrahom, avsak zaujimave bolo divat sa na postavy, ktore netusia, kam sa podel mrtvy David, ktory je vzdy presny a ak by sa zdrzal, urcite by zavolal. Nikto z nich netusil, ze mrtvola sa nachadza iba par metrov od nich. Film sa drzi na skvelych dialogoch, ale i velmi dobrych hereckych vykonoch vratane Jamesa Stewarta, kde mi tentokrat vobec nevadilo, ze sa cely film odohraval v jednom byte. Podla mna ako stvoreny pre divadelne predstavenie s par hercami. Este trosku dotiahnut scenar a mozno by to bolo uplne dokonale, ale kedze bol film inspirovany skutocnou udalostou, tak Hitchcock zrejme nechcel napachat nejake zmeny v scenari... 21.05.2010 ______ James Stewart - (Rupert Cadell) +++ John Dall - (Brandon Shaw) +++ Farley Granger - (Phillip Morgan) +++ Cedric Hardwicke - (Pán Kentley) +++ Constance Collier - (Pani Atwaterová) +++ Douglas Dick - (Kenneth Lawrence) +++ Edith Evanson - (Pani Wilsonová) +++ Dick Hogan - (David Kentley) +++ Produkcia: Alfred Hitchcock +++ Hudba: David Buttolph +++ (21.05.2010)

Komorne ladená konverzačná dráma a výborná štúdia charakterov jednotlivých postáv s postupným vývinom vzťahu medzi ústrednými postavami. Príbeh, aj keď vo svojej podstate minimálny a priamočiary, ma dokázal zaujať. Celé mi to prišlo ako divadlo, kde bol tento pocit umožnený hlavne reálnymi zvukmi s minimom hudby (tá tu vlastne bola len keď hral Philip na klavíri) a javiskovým snímaním celej scény, s čím som sa zatiaľ u Hitchcocka stretol po prvý krát. Nemôžem zabudnúť ani na Jamesa Stewarta (Rupert), ktorého ako herca začínam mať čím ďalej radšej. To ako dokázal celej veci prísť na kĺb bolo fenomenálne. 85/100 (10.08.2015)

Další bravurní počin Alfreda Hitchcocka, který nám tentokrát naservíroval thriller, který vypadá jako by byl natočen na jeden záběr. Od Hitchcocka už jsem nějaký ten film viděl, ale každý další co shlédnu, mě něčím neustále překvapuje, okouzluje a jen utvrzuje, že Hitchcock byl jeden z největších filmových géniů, kterému jeho čestné místo mezi nejvýznamnějšími osobnostmi kinematografie nikdy nikdo nevezme. Provaz je snímek, který je hlavně o bezchybných hereckých výkonech (mimochodem zde začala spolupráce Hitchcock - Stewart), perfektních dialozích a v neposlední řadě o mistrné režii mistra, který opět vše dokonale sladil. Dal bych pět hvězdiček, ale přeci jenom ten scénář je průměrný, ale i tak se jedná o film, který by žádnému filmovému nadšenci neměl uniknout........ (24.02.2009)

(1001) Ach, mužové zhluboka dýchající, předklonění, o sebe se čely opírající, tohle je skvělý film pro filmové fanatiky a i bytosti jiným způsobem latentní. A jak jsou legrační v těch velikých hranatých oblecích, když se snaží mluvit o filosofii a svobodě. Na Hitchcockovi miluji zejména to, jak se jako přerostlé děcko radostně pouští do pokusů, a nenávidím zejména to, jak ty pokusy pojmenovává a vysvětluje v dialozích mezi postavami (jako třeba v Rozdvojené duši, další noční můra). Tehdejší diváci by to nepochopili a nebo si teprve tříbil styl? Okno do dvora už je v tom jiné. Kdyby se víc soustředil na herce a minimálně na to, co říkají, byla bych úplně nejšťastnější. Mám na mysli třeba scénu, kdy hosté štěbetají jakési obvyklé řeči a roztřesený chlapeček kvůli tomu rozdrtí skleničku v dlani a pořeže si ruku. A potom jde a dělá jako že nic, dokud si toho někdo nevšimne. A potom, potom mu někdo věští budoucnost z dlaní a rána tam není! Čas na konspirační teorie v podobném stylu, jako když Trier jen tak nenápadně umístí na své golfové hřiště devatenáctou jamku. Jenže hra náznaků a mlčení a rozvolnění struktury by v klasické dramaturgii nebyla možné, tam to prostě muselo být tak, že všichni nepotřební odejdou a dojde k pěstnímu/slovnímu souboji mezi idejemi. Myslím si ale, že Hitchcock udělal všechno ve svých silách pro subverzi tehdejších konvencí a za to má můj obdiv. (A ještě poslední výkřik v závorce nakonec - oba studenti předvádějí něco nevídaného, ale James Stewart je vedle nich jako pěst naoko, postava z úplně jiného filmu, s jinou chemií, s jinými pravidly univerza. Podle Farleyho Grangera by se pro tu roli hodil James Mason a s tím z celého srdce souhlasím, za á by byl schopen být citlivý a ironický zároveň a nikoliv tezovitý a suchý jako Stewart a za bé když si vzpomenu jak přirozeně působil vztah mezi ním a Martinem Landauem v Na sever severozápadní linkou, tak zdejší trojúhelník by se jeho přispěním nejspíš vznesl rovnou do nebes.) (22.06.2015)