Uteč

Dobré, ale v Americe imho až nadstandardně přehypované následkem rasové tematiky, která v zámoří nutně rezonuje více než u nás. Přitom zajímavou věcí je, že ta rasová linka vlastně není v samotném filmu ani nijak výrazně rozvedena a "rasismus" záporáků dost plave na vodě. Podnětný mi přijde rozpor v tom, zda si tu záporáci dělají z černochů instrument prostě proto, že rasismus, anebo proto, že je v mnoha ohledech - alespoň v některých případech - považují za lepší? Jen si nejsem jistý, zda je to rozpor záměrný, anebo zda nemá scénář úplně ujasněné, co chce vlastně říkat. Ono je to v základním konceptu totiž dost cheesy, rozhodně víc než jsem čekal. Taky je to méně horor, než jsem čekal, a více komedie, než jsem čekal. Hlavně ty humorné vložky mi přišly dost rušivé. Komediální prvky v hororrech a priori neodmítám, ale zde prostě citelně narušovaly tu paranoidní atmosféru (s tou se smích imho moc nekamarádí) a na můj vkus to byl humor velmi jednoduchý, byť určitě funkční. Namísto nich bych uvítal širší vysvětlení mechanismu toho, co se tam s těmi černochy přesně děje, protože to vlastně bylo ve filmu jen velmi zhruba načrtnuto, až to ve mně vyvolalo bordeloidní dojem. A pak mě také lehce zklamalo, že mi tam chyběl nějaký moment překvapení. Jako jo, ono je to námětově vcelku originální, ale celý děj se pak pohybuje v mantinelech relativně očekávané hry. Ten jeden relativně větší zvrat mě napadl asi deset minut před jeho odhalením. Pak se to mělo rozjet, ale namísto toho bylo relativně rychle hotovo. Komentář zní možná až moc kriticky, ale to je tím, že jsem byl opravdu skálopevně přesvědčen, že jdu na nejlepší horor posledních let. To ani omylem, ale dobrý film to určitě je, to jo. Edit: S druhou projekcí uvedené výtky odpadly. Je to boží. Vysvětlení dění se ukázalo jako dostatečné a člověk si napodruhé krásně užije ty různé drobné nuance hereckých výkonů, které ukazují, jak je to celé výborně promyšlené. (28.04.2017)

Když film začal a na plátně se objevilo Get Out (jakože Uteč) myslela jsem, že jde o název filmu a ne o varování ať šíleně rychle prchnu z kina a zachráním si sto minut života. A jelikož mám tuze ráda dvojici Key and Peele, věřila jsem že budu čumět jako puk. No čuměla jsem opravdu ukázkově, buddhožel ne stylem BOJIM BOJIM, ale stylem PROČ JÁ KRÁVA NA TO ČUMIM. Já chápu, že černoši si dobře pamatujou čas kdy sklízeli bavlnu a nesměli s bílejma do autobusu, sama jsem žlutá a dodnes je spousta lidí co by mi na palici jeblo slaměnou hučku a poslali mě na tržnici ALE fakt z toho nemám mindráky. Peele určitě taky ne, takže jeho rasistickej snímek jsem čekala provedenej úplně jinak. Tady sledujeme bubáka, co chodí s vápenkou a 80 minut filmu se řeší drobné ale rozhodně jasné náznaky rasismu. Tak jasné, že 95% náznaků mi nedošlo, protože na tom nic rasistickýho nevidím. Možná to bude tím, že jsem zažila trochu jinou formu rasismu a kdyby na mě tehdy byl každej tak "zlej" jako na Bubu 3/4 filmu, tak bych si pískala. To ještě není ten průser. Průser je, že je to celý od začátku průhledný jak papír a tak člověk ví přesně vo co de. Tím pádem mě nepřekvapilo vůbec nic kromě zjištění, že chlap s proraženou palicí může být dále životu nebezpečnej jako by mu jen chvilku předtím nevytekla půlka kebule na koberec. Hlavní hrdina mě vyloženě sral. Na každou otázku začínal odpověd stylem - Éééééé,,,,chachacha...víte...Ne nevim, blbe proto se ptám. Jeho přístup - postěžuju si, borka mě nebere vážně, otráveně si povzdechnu a hned s kamenným výrazem řeknu : Nech to bejt, v pohodě, nic se neděje...mě sral taky. Vím že každýho chlapa u ženský sere když se jí zeptá co se děje a ona s výrazem zácpy odvětí ledově - NIC. Ale že doba tak pokročila, že se na tutéž otázku ptá ženská přítele a on reaguje stejně a se stejně debilním výrazem...To bych mu jí pleskla. Totální ubulenec a to doslova. Řve tam totiž dost často. Za nápad a za hepyjend tomu naseru dvě krásný hvězdičky co svítěj jak ty jeho očička. To zas byla jednou píčovina...Ale dle místního hovnocenení pokud jste evropan, budete nadšený. I když nás bylo v kině asi deset a nadšenej byl jen můj přítel. A to jsem byla žlutá jenom já. Ale zas mám radost, že se mu to líbilo, alespoň někdo se bavil a já mohla naplno závidět borce přede mnou, která po půl hodině regulérně vytuhla a vzbudilo jí až rozsvícení. Šťastná to žena... (02.05.2017)

Já myslel že ...- a ono dokonce!!! Více k ději bez hrubého spoilerování napsat jaksi nedokáži. Slušně natočená záležitost s hezkým vyústěním. Zbývá tedy zmínit, co mě donutilo snížit hodnocení. Směrem dolů. No, to asi nemusím zdůrazňovat, co? Že se snižulje dolů, říkáte. A přesto tu podobných expertů na logiku prezentují své názory celá stáda. Konec odbočky, oni se v tom stejně nenajdou. Tedy co se mi neráčilo líbit. Negr. A tím nemyslím onoho slušného a sympatického afroameričana v hlavní roli, ani somnambulické černochy, které potkává u své milé v hnízdě. Mám na zřeteli naprosto zbytečnou a pokurvenou figuru buddyho, kémy a bra, vyžranou obsluhu letištních reflektorů kovu, archetypálního ebenového dicka s humory lobotomizovaného hrocha a i jinak rapperský materiál. Nevím, proč musel být do děje propašován. Asi by byl film bez něj příliš bílý, tedy snesitelný a bez nadměrného kokotění nějakého imbecilního obskura. (07.09.2017)

// Neskutečně zábavnej film. Je to v prvé řadě horor, což normálně nemusím a potvrdilo se mi to i tady, když mi celá hlavní zápletka přišla debilní. Jenže mezitím to krásně odráží problém s rasismem v Americe (a nejen tam), takže prakticky každý záběr přemýšlíte, jestli je ten strach hlavní postavy opodstatněnej, nebo ne. Provokuje to k přemýšlení, celý je to o nějakým vedlejším vnímání toho, co se děje kolem. A to mě na tom filmu děsně bavilo, byť jsem ho dokoukal někdy kolem třetí ráno. Nic převratného na tom není, nápad to byl ale takřka geniální (a úspěch v amerických kinech to potvrzuje), za mě teda rozhodně palec nahoru. 7/10 (15.05.2017)

Peeleho „Hádej, kdo přijde na transplantaci“ lze vnímat ze dvou úhlů. Jako lehce psychologický horor o člověku hozeném do podivně se chovajícího společenství. I přes rušivou přítomnost černého Setha Rogena z letištní ochranky jsou první dvě třetiny svou nejistotou ohledně dalšího dění docela znepokojivé. Škoda, že se na konci zamíchalo horké černé kafe plastovou lžičkou soudruhů z NDR.. Mnohem zajímavější je však druhý úhel, který se na mezirasové tenze v USA dívá satirickou optikou. Do děje je jednak zakomponována spousta drobných narážek (mj. stříbrná „ovládací“ lžička jako symbol privilegia, záchrana života „sběrem bavlny“ z křesla, bingo jako otrokářská aukce). Nosná myšlenka stojí na tom, že rasističtí zloduši nemusí být jen neo-nacisté či rudokrcí Jižané, nýbrž i liberálně smýšlející střední vrstva, která svým ignorantstvím a samolibostí dovede černé bratry taky pěkně pohoršit. Nechybí i ukazováček směrem k nezájmu úřadů a médií o pohřešované Afroameričany, kteří kvůli barvě pleti a sociálně-ekonomickému statusu dostávají oproti bílým nálepku méněcenných. Citlivá, současnou Amerikou silně pulzující témata, pro autora evidentně velmi osobní. Klidně mohl být odvážnější a vše ukončit zatčením či ještě lépe zastřelením obvyklého podezřelého.. (03.05.2017)