Tři billboardy kousek za Ebbingem

(85%) Uf, to bylo teda dílo. Od začátku mě to nesmírně zaujalo. To se ani nedá popsat slovy. Hlavní hrdinka filmu naprosto excelovala. Avšak nebyla jediná. Snad každá postava mě pohltila, takto skvěle napsané postavy s ještě tak dobrými scénami jsem dlouho neviděl. Na tomto filmu se dá pochválit snad většina aspektů. Nekompromisní matka, policejní stanice a jeho dění, sousedi a jejich vztahy, skvělý nápad s 3 billboardama a je nevím co dál ještě. Bohužel, menším negativem, který nemůžu jen tak přejít byla asi tak poslední 30 až 40 minutovka. Scénář začal být takový moc překombinovaný. Ale víc mě dostalo finále, které mi moc nesedlo, až jsem byl naštvaný, že jsem dal původně jen 3*. Pak jsem se vzchopil, uvědomil jsem si, že jednak kvůli horšímu finále nebudu posílat snímek do pekel a jednak to bylo vcelku logický závěr. Ve výsledku spatřuji netypický film, který ani nedokážu do žánru zařadit. Kvalita je tu nesmírně velká. Za zmínku stojí i skvělé dialogy. V konverzacích je samé fuck, motherfuckers apod. K tomu bezva hlášky, vtípky apod. Hlavně ta matka byla taková svérázná, nekompromisní až bych ji udělil oscara. Čím víc o tom přemýšlím, tím víc se mi snímek líbí. Ale do plného počtu hvězd zatím nepůjdu. Furt bych si představoval lepší rozuzlení, přidat tak 30-40min stopáže navíc a neunáhlit to celé. Ale i tak se těším na další shlédnutí. (11.02.2018)

Necekejte nahlaskovanou akci jako V Bruggach, tohle ma sice par usmevnejch momentu, ale jinak je to depresivni a drsny drama, ktery nejen obsazenim hlavni role, ale i celkovym lookem pripomina to nejlepsi od Coenu. Ve filmu se toho vlastne zas tak moc nedeje a celej pribeh je vlastne desne jednoduchej, ale tady de hlavne o do naprosty dokonalosti vybrouseny dialogy a herecky vykony. Skutecne snad co rozhovor, to zazitek. Navic McDormand a Rockwell hrajou fakt genialne. Woody jim zdatne sekunduje, ale bohuzel nedostane tolik prostoru. Nakonec ale bohuzel musim dat jen 4*, protoze poslednich 20 minut uz trochu dochazi filmu dech a samotnej zaver me spis nasral, ne ze by to nebylo stylovy, ale precejen aspon nejaky drobny zakonceni by si hrdinove zaslouzili. Ale i tak spokojenost. (28.01.2019)

Velká antická tragédie přenesená do kulis amerického maloměsta v Missouri. Téma žalu a jeho vstřebání a vyrovnání se s ním nebylo snad v americkém filmu zpracováno lépe (hodně blízko byl ještě Wind River), tady se ovšem jeho absorbováním mění v čirý hněv, pokus o odplatu (lhostejnému) světu. Je opravdu zajímavé, jak často je tenhle motiv, motiv vzít spravedlnost do svých rukou, přítomný v americké kinematografii a asi dost vypovídá o národním (minimálně jižanském či středo-západním) charakteru - je v tom něco z nedůvěřivosti k systému i ozvěna vypjatého západního individualismu. Násilí plodí (často) zase jen násilí a pokus zjednat (si) spravedlnost může obsahovat víc než jen stopové množství nespravedlnosti. Pomsta může být horší než původní zločin. Martina McDonagha jsem po jeho předešlém filmu odepsal, o to více mne jeho Tři billboardy překvapily...i přes často používanou nadsázku neuvěřitelně komplexní a pravdivý film! Zvláště cenné je právě vyvažování bolesti humorným, téměř každá scéna primárně koncipovaná jako tragická je vyvážena humorem obvykle maximálně podvratným a nekorektním. Samozřejmostí je skvělý casting a vynikající herecké výkony, stejně jako režisérská jistota spojená v tomto případě vkladem autorského filmu i originální scenáristickou linkou s velkými a častými zlomy, poplatnými žánrovému ukotvení. (17.02.2018)

McDonagh (chtělo by se napsat konečně!) i na stříbrná plátna přináší svou svébytnou směsici satiry, černočerněčerného nekorektního humoru, antické tragédie a... A neskutečně dobře napsaných ambivalentních postav i dialogů, které umí tnout do živého, až z nich mrazí a přesto u nich brečíte smíchy. Funguje mu to tedy jako echt nekorektní komedie, ve které se říkají nahlas věci, které se nahlas neříkají, stejně tak jako nenásilná ovšem trefná satira západní společnosti, tragédie (ne)jedné ztráty či neowestern. Doposud si nechával čistě pro prkna znamenající svět. Prokázal si tím však medvědí službu; sice je to jeho nejlepší film (speciálně první polovina je čiré scenáristické zlato), ale ve srovnání především s Panem Polštářem či Osiřelým západem je to přeci jen o třídu horší. Především kvůli finální třetině, kdy tomu neočekávaně dojde dech, příliš to negraduje a na veškeré postavy krom dua Mildred/Dixon se tak trochu zapomene. Tak trochu hodně a trestuhodně. Ovšem i tak mu první poslední zachraňuje obsazení i to, že jako režisér přesně ví, kdy použít údernou hlášku a kdy naopak nechat naplno "znít" ticho skrze zavilé pohledy. (17.01.2018)

Tri billboardy kúsok za Ebbingom rozprávajú príbeh ženy, v ktorej sa po určitých udalostiach vytvorila sila nútiaca ju bojovať za akúkoľvek cenu. Ak už však bojujete pridlho a nič sa nemení, niekedy je lepšie vzdať sa a nechať to tak. Aj keby to mala byť tá najťažšia vec, akú v živote musíte spraviť. Pretože to je jediné riešenie, ktoré vám umožní žiť ďalej. Nie len prežívať, žiť. Podrobnejšie tu. (22.01.2018)