Tajemná vražda na Manhattanu

Woody se na začátku 90. let rozešel se „seriózní“ Mia Farrow, vzpomněl si na „laškující“ Diane Keaton, vzpomněl si na taktéž svůj osobnostní protiklad (šaramantní Alan Alda, který má vše, co Woody nemá) a namísto romantických dramat z let 80tých a 90tých nechal vzpomenout na komediální kořeny z let 70tých. Svůj film zrealizoval Woody typicky svépomocí. A nutno dodat, že v něčem ta hořečnatá aktivita připomíná příjezd lunaparku. Woody se zkrátka vyčerpal. I když je jeho svět intelektuálů z Manhattanu stále milý a nikterak nevadí, že mu je vlastní repetitivnost a čerpání z vlastních i cizích zdrojů. Woody Allen dobře ví, že i z neumělého romanticko-zaláskovaného vnitřního monologu se přelomem věty může stát kousavá satirická vložka, která exploduje v narušený stereotyp / duchovní komedii / epigramatickou klauniádu. (27.12.2007)

Rozhodně to není Woody Allen, který by mě dostal. Ten příběh sám o sobě není špatný, děj má docela dobrý, skoro až nečekaný vývoj, ale v tom allenovském stylu mi to najednou moc nesedělo. Allenova postava mi tam přišla skoro zbytečná a nudně allenovská. Tohle jsou ale čistě mé subjektivní pocity, které mi sledování kazily. (14.03.2018)

Tajemná vražda na Manhattanu je klaunovou skotačivou představou kriminálního žánru v rytmu ruchu newyorského jazzu. Aneb manželskou krizi a intimní ochlazení lze překonat i díky zásadně emočnímu a společně sdílenému dobrodružnému zážitku. Stereotypní poklid dlouhodobého manželství potřebuje k prospěšnému posílení jiskry vzrušení a euforické výkřiky vzdechů. Alternativou sexuální svobodomyslnosti je zvýšený zájem o sousedské životní a intimní poměry, podezíravost je probuzena nečekanou tragédií a zpestření všedního dne nebere konce. Klaun se žádostivě žene v karikující nadsázce za úspěšným vyřešením kriminální zápletky, metá v běhu kozelce a z defenzivy si pomáhá pohotovým slovním žonglováním. Klaunova ctižádost v dynamickém pohybu povznáší vzrušení ze zpestření manželské všednosti. Základním impulsem ke klaunovým hrátkám je Carol Lipton (velmi příjemná Diane Keaton), manželka středního věku v neodkladné potřebě vybít nahromaděnou energii a napětí z manželského zevšednění. S neskrývaným nadšením se vrhá do vytržení z nudy poklidu pohodlí. Hlavní mužskou postavou je Larry Lipton (příjemný Woody Allen), knižní nakladatel a Carolin mužíček. Bez toho kriminálního třeštění by se obešel, ale manželská krize si žádá osobní účasti. Důležitou postavou je Paul House (zajímavý Jerry Adler), postarší soused Liptonových, nudnější filatelista a majitel starosvětsky vznešeného biografu. Přílišný emoční poklid je lákavým pokušením životnímu dobrodružství. Výraznou postavou je Ted (příjemný Alan Alda), zábavný kamarád Liptonových s nenaplněným romantickým pnutím a v lehké melancholii porozvodové osamělosti. K výraznějším postavám patří taktéž Marcia Fox (zajímavá Anjelica Huston), úspěšná a na první pohled sebevědomá spisovatelka. Záhady srdce a zločinu řeší celý tým. Z dalších rolí: mladá, atraktivní modelka a smyslné pokušení postaršího Paula Helen Moss (Melanie Norris), vitální a věrná Paulova manželka Lillian House (Lynn Cohen), dlouholetá a žárlivá Paulova spolupracovnice, paní Dalton (Marge Redmond), dospělý syn manželů Liptonových Nick Lipton (Zach Braff), či pro zdar zpestřující věci ochotně spolupracující přátelé Liptonových, Sy (Ron Rifkin) a Marilyn (Joy Behar). Tajemná vražda na Manhattanu je newyorskou nezbedností klaunova uličnického kousku na zažité tradice kriminálního thrilleru. Osvěžující klaunovo pobavení. (01.11.2020)

W. Allen hviezdi v iskrivých a inteligentne-humorných dialógoch, hlavne so svojou filmovou manželkou D. Keaton. Je vidno, že táto dvojka je zohraná absolútne dokonale. Samotné ich vyšetrovanie záhadnej smrti susedky je síce zaujímavé a dokáže upútať pozornosť diváka, to však nič nemení na tom, že vo filme išlo predovšetkým o perfektne vyskladané dialógy a trefné poznámky, ktoré sa tu sypú doslova z každej Woodyho vety. Ďalší geniálny scenár od tohto filmového velikána. 85/100 (16.07.2015)

"Když slyším Wagnera, mám nutkání obsadit Polsko." Můj nejoblíbenější Woodyho film. Do té doby bych nevěřil, že je možné diváka udržovat v tísnivém napětí a souběžně ho odbourávat neskutečně vtipným textem. Navíc blonďatá bestie Mia Farrow se bezděky postarala o to, že Diane Keatonová se nejen po letech znovu sešla s Allenem, ale dostala od něj snad nejhezčí roli své kariéry. Přidali se duchovně spříznění Alda a Hustonová, můj oblíbený swing a rafinované odkazy na Okno do dvora, Vertigo Dámu ze Šanghaje a Pojistku smrti. A to vše ve zdánlivě jednoduchém, leč hutném příběhu opršelého manželství, které natře novým lakem až vyšetřování vraždy. ;-) Miluju Tě, Woody. 100 % (19.02.2003)