O princezně, která ráčkovala

Ne, že bych positivně věděl, co jsou zásady dobrého scénáře, dobré režie a dramaturgie, dobré pohádky a dobrého vkusu, nicméně všechny jsou s brutální okázalostí likvidovány touto úchylnou obskurností o vítězství chůvy nad ministrem v intrikovém boji o trůn zdegenerovaného královského rodu. K tomu standardní Bohdalka, zoufalá Patrasová, honolulu Krampol v životní roli, zbytečně se snažící R. Hrušínský ml. a opět ó hrůzo zamilovaný Čenský, zpívající na kompjůtrovou hudbu nulté generace. Odpad? Ne, tohle je Královské regé! Janžurová hip!!! (19.06.2012)

Těžko říct, jestli to je tak dobré nebo tak špatné, že si to pamatujete ať chcete nebo nechcete, každopádně, kdo to viděl, tomu by k zapomnění pomohla tak lobotomie, možná spíše dekapitace. Když se pivo víno a zábava rozproudí, často dojde na uuum baba uuum, uuum baba ... (a já až teď zjišťuji, jak blbě to vypadá napsané). (04.09.2010)

"Ten rrarrach pude za katrr!" Když mi bylo asi pět, moje babička usoudila, že špatně vyslovuju r a ř. Dodnes si myslím, že se mýlila a mohl jsem být ušetřen toho, co následovalo. Vzala mě ke své známé, devádesátileté logopedce v důchodu. Byla skoro hluchá a měla profesionální deformaci - všechno vyslovovala tak pečlivě a hlasitě, že si div nevyvrátila sanice. Totéž chtěla po mně. Měl jsem třeba dokola opakovat jakýsi banální příběh o třech stech třiatřiceti stříbrných křepelkách, které přeletěly stejný počet střech. Tak jsem to suše oddeklamoval, ale logopedka nebyla s mou interpretací spokojená a trvala na tom, že TŘŘISTATŘŘIATŘŘICET střříbrrných atd. V hrůze z jejích mocných čelistí jsem na to přistoupil a od té doby všechno říkal tímto způsobem, aby mě tam babička probůh nevzala zas. Horší je, že mi to už zůstalo. :-) Ne že bych přímo ráčkoval, ale řekněme, že moje r je poněkud drnčivější a ř řinčivější, než je v kraji zvykem. Myslím, že by se mohl založit nějaký Svaz Krákorajících Jedinců. Naší hymnou by samozřejmě bylo Krrálovské rreggae a vyšli bychom do ulic s transparenty "Kdo nemá errr, je amatérr!" :-) 100% (12.05.2006)

Milé děti, chcete vidět, jak si v dobách normalizace soudruzi představovali reggae? No, docela bizardně, ty vole. Vysvětlím ti to takhle: Rastafariány Bohdalovou s Janžurovou navlíkli do šíleně nepraktických hadrů, že to vypadalo jako úbor nějaké baronky ze sedmnáctýho století. Jeden z nich měl na hlavě takový nešikovně uvázaný šátek s vybledlými rasta barvami. Taneční kreace jednoho z hlavních zpěváků spočívaly v tom, že chodil dokola kolem druhého zpěváka. Ten měl zas na hlavě středověkou rytířskou helmu, patrně proto, aby zamaskovali, že vůbec nezpívá. Text komunistického reggae, vtipně převedeného do kostýmy nabité pohádky, spočíval v tom, že když někdo ráčil kráčet v brnění a měl na něm rádoby erb, a že když nebyl urozen, rychle byl prozrazen, když neříkal krásné ryčné "er". Tak ten si říkal o malér. Kdyby jen ryčné "er", dodávám. (02.11.2012)

Slušná studiová pohádka z poloviny 80. let, která utkví v paměti díky komediální nadsázce scénáře, několika chytlavým písničkám a hereckému obsazení v čele s Ivou Janžurovou a intrikujícím Jiřím Krampolem coby rádcem. Hlavní hudební motiv zpívaný protagonisty příběhu se dostal do všeobecného povědomí - písnička Královské reggae nejspíš zůstane i v budoucnu evergreenem. Celkový dojem: 60 %. (25.05.2008)