Slečna Golem

Kdyby to byl krátký film, tak si asi ani nestěžuju a naopak jsem celkem spokojený. Vlastně jsem i měl pocit, že sleduju námět na krátký film násilně natažený na celovečerní stopáž a podle toho to na mě taky tak působilo. Takže to určité klady má (třeba pár zajímavých scén nebo ta ústřední myšlenka), ale jinak mě to strašně nudilo, nebavilo a vlastně ani moc nezaujalo, když se tam toho ani moc nerozehrálo. Mrzí mě to, ale možná mi to někdy časem dost v budoucnosti sedne o něco víc než teď. Zatím můžu jen říct, že to holt celé šlo mimo mě. 2* (19.02.2022)

Můj dnešní výběr českých kousků rozhodně nedopadl podle mých představ. Od této Sci-Fi / Fantasy komedie jsem očekával více, než se mi nakonec dostalo. Jana Brejchová byla skvělá jako vždycky - stejně jako Jan Tříska, ale ani jejich um nedokázal z hodně průměrného scénáře vytřískat víc. Přiznám se, že jsem několikrát použil rychlé přetáčení, protože bych u toho v určitých pasážích usnul. (01.05.2011)

Vynikající nadčasový snímek, který výborně podchytil téma klonování a umělé inteligence. V časově neurčené budoucnosti, se mladý vynálezce zmocní tajemství stvoření života a jak je zde vylíčeno 100% náhradníka za každého člověka. První klon je kopie vynálezcovi právě objevené vyvolené Věry. Stroj, nebo klon je ovšem tak dokonalý, že nejen mate, ale také odstraňuje ze scény všechny sobě nebezpečné lidi. Prostě golemka pochytila ty nejroztomilejší lidský vlastnosti. Proradnost, touha po majetku a moci. I když se jí podaří, společně s lidmi, kteří přemýšlejí stejně, dokonale zmást i samotného vynálezce, honba za majetkem se jí stane osudnou. A to dokonce na její svatbě. Geniální vynálezce to však nejsou jen geniální vynálezy, ale i geniální plány a strategie a to nakonec zvítězí. (23.05.2012)

Nějak jsem se do toho nedostal. Film mixuje různé styly od komedie, romantiky a crazy přes vlastně drama a kritiku kapitalismu, jako by film vznikl někdy ve 30. letech 20. století, a neštítí se ani dvojnásobné vraždy, což mi přišlo už opravdu přes čáru. Marešova bigbítová hudba tomu dává zase šmrnc diskoték 60. let, což se sem - i díky historizujícím kostýmům - rovněž moc nehodí. Děj je natahovaný, že i při tak krátké stopáži hodně, ale hodně nudí a nezajímá. Brejchová sice ukazuje, co jí tehdejší cenzura ještě povoluje, a jako drsná kopie je chvílemi zajímavá - ale opět mi přijde, že není ta postava dotažená úplně do všech podrobností a možností a chvílemi se nechová tak racionálně, jak je nám předkládáno, že by chovat měla. Navíc Tříska je možná skvělý dramatický herec, ale jeho pokusy o komiku jsou marné, prázdné a povrchní. Exteriéry Karlových Varů působí pak nevím proč tak nějak lacině. (01.05.2018)

Praha, 20. léta: Vědec Jan Tříska vynalezl klonování a průvodkyně po expozici mechanických robotů Jana Brejchová přijde jako slepá k houslím ke své dvojnici. Brejchová č.1 je romantická idealistka, toho času na útěku od svého zazobaného tatínka, Brejchová č. 2 je strojově racionální bytost, připravená jednat v zájmu svého předobrazu i proti jeho vůli. Zní to jako příležitost k rozehrání skvělé fantastické komedie, i jméno Josefa Nesvadby jako autora námětu se zdá být zárukou. Ale... Jana Brejchová není Iva Janžurová, nepodařilo se jí své dvě role dost zajímavě odlišit a při nevyhnutelných záměnách je děj poněkud nepřehledný. Nemusím dodávat, že tradičně nešikovná režie Jaroslava Balíka problém ještě prohloubila. Podobně jako jeho starší adaptace Nesvadby, Tarzanova smrt, hemží se i Slečna Golem spoustou nepotřebných postav, a stejně jako ve starším filmu se nedaří najít optimální kompromis mezi rozvláčně upovídanými a chaoticky akčními scénami. Že se na film přesto dá dívat, je zkrátka zásluha neobvyklosti námětu, přítomnosti herců, které člověk rád vidí, vizuálního futuretrostylu, ale bohužel ne způsobu vyprávění nebo snad vyvolaného zájmu o osudy hlavních postav. Při vší skepsi jsem čekal víc. 40% (17.12.2010)