Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vědecko-fantastický snímek Jaroslava Balíka podle scénáře Josefa Nesvadby vypráví příběh z futuristické Prahy 20. let minulého století. Na výstavě Futurum představuje hosteska Věra, dcera významného továrníka, řadu nových mechanických robotů do domácnosti, kteří by efektivně dokázali zastat lidskou práci. Vynálezce Petr pozve půvabnou Věru k sobě do laboratoře, kde ji seznámí s o něco odvážnější myšlenkou – tvorbou „golemů“, dokonalých lidských dvojníků. Jeho pokusy byly zatím neúspěšné, to se však změní ve chvíli, kdy se Věra k jeho stroji přiblíží a mimoděk přivede na svět svou dvojnici, prvního golema, nebo spíše golemku. Věřina identická kopie je zprvu velmi pracovitá, silná a poslušná, ale brzy se u ní projeví nekontrolovatelná touha po bohatství… (Česká televize)

(více)

Recenze (40)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Největší akce od stvoření světa" ... aneb vynálezy zkázy éry Karla Čapka v odlehčeném komediálním pohledu. Robotické stroje se zdokonalují, stejně jako vědecký vývoj genetiky včetně pokusů o klonování, které jsou již bohudík oficiálně zakázany. Jan Tříska vytvořil roli vynálezce, který se i přes svojí genialitu nepodlehne touze po penězích, bohaství a snaží se i prostřednictvím své profese bojovat za lidskost, na druhé straně brilantně stvárnění "imperialisti" na čele s Martinem Růžkem a Luďkem Munzarem. Obsazení Jany Brejchové do hlavní dvojrole ženy a jejího klonu - golemky - přináší spoustu zábavných chvil včetně záměn a vtipných "automatických" hlášek golemky jako ,,Bolely by nás nohy... Alkohol nám neprospívá... Peníze jsou prospěšné, škoda utrácet." "Slečna Golem" mimo zajímavého námětu, vtipných hlášek a dialogů, gagů nepostrádá ani určité poselství a myšlenku (což se třeba o mnohem populárnějším kousku "Pane, vy jste vdova!", kde se hrdinové navzájem šíleně vraždí, nedá říci). Láska zde zvítězí nad vědou a nebezpečnými vynálezy, které někdy (nejen v fantasy příbězích, i v životě) mají negativní důsledky na život. To všechno zde zobrazeno přes nadhled, vtip, lidskost i romantiku. Nadčasový a neprávem opomíjený snímek, který nemá daleko k tomu, aby byl označován za kultovní komedii. Snad jen málo repriz v TV tomu brání. 90% ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Tato vlna československé sci-fi šedesátých a osmdesátých let není nezajímavá a nepůvabná. Má stále cosi do sebe a je se na co dívat. Obdiv si zaslouží futurizující zakotvení doby před 100 lety a humorné prvky, které se do scénáře i režie tu a tam vloudily. Ve filmu také doznívá atmosféra konce šedesátých let a jejich uvolněnosti a svobody. Limity filmu jsou limity Nesvadbovy literární  předlohy, ale nevylučují přesah vědy a snahu o pohled do budoucnosti. Pojetí dvourole Brejchové je vykladatelné i jako autorský záměr. ()

Reklama

Lischai 

všechny recenze uživatele

Film je zajímavý ve své filozofické rovině na téma "peníze = užitek", ale bohužel je jí věnováno asi osm minut. Jako dobrodružná konspirační veselohra pokulhává po všech nohách. Podivný svět - zčásti starosvětský zčásti papundeklově moderní - pseudo-groteskní vložky, papírem šustící scénář a odfláknutý střih nepatří úplně k tomu nejlepšímu. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

(3x) Slečna Golem s každou reprízou zraje jak víno. Aneb co víc si přát, když tu máme dvakrát Janu Brejchovou v jejím nejatraktivnějším věku a vědeckotechnický pokrok 20. let? Skvělé dialogy, jemný humor, příjemné kostýmy (ačkoli se míchá moda dvacátek a sedmdesátek skutečně podivně) a víru v budoucnost. "Nedělej slzy." - "To nám neprospívá." - "Bolely by nás nohy." ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Budoucnost patří technice, ale nemělo by se to samozřejmě přehánět. V dnešní době působí tenhle film více než úsměvně. Ale, že bych se u něho řezala smíchy, tak to se nestalo. Námět je bez pochyby skvělý, to nepopírám, ale určitě by se z něho dalo vytěžit mnohem víc. Souhlasím, že kdyby to vzal do rukou Macourek s Vorlíčkem, tak by to zajisté dopadlo celé úplně jinak. Tříska s Brejchovou se k sobě hodili naprosto přesně. Nedivím se, že Brejchová byla brána jako sexsymbol. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (8)

  • Poprvé ve filmu matka s dcerou, Jana Brejchová a Tereza Brodská. (M.B)
  • Divadelní představení ve filmu je „R.U.R.“ Jedná se o divadelní hru Karla Čapka, utopistické drama vypráví o továrně, v níž vznikají roboti, kteří pracují za lidi. Zde se také poprvé objevilo slovo robot, které postupně od autora převzal celý svět. Vzniklo ze slova robota, jež je synonymem nevolnictví. (sator)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno