Nit z přízraků

Pítý točí prostě jinak než ostatní. Jeho filmy jsou podobně jako třeba Wese Andersona naprosto originálně točené a divák má tedy vždy naprostou jistotu, že skuteční umělci ještě nevymřeli. Co víc, přestože se absolutně nejedná o filmy pro širokou diváckou obec, i Nit z přízraků zavítala do kin. Proč vlastně sledovat pomalý a uhrančivý příběh s hudebním podkresem, který nevykazuje žádné emoce. Když už nic jiného, ve filmu hraje Daniel Day-Lewis a to je panečku sakra kanón. Pokud má být Phantom Thread jeho hereckou rozlučkou. Tak lepší zřejmě ani nemohla být. Kdykoliv Pan herec vstoupil na scénu dokonale si mě omotal kolem prstu a když do toho navíc ještě něco řekl nezbylo mi než se hluboce poklonit. 75% (11.04.2018)

Dokonalá filmárčina. Príjemná až meditačná hudba nás privádza do Londýna 50-tych rokov k módnemu guru Reynoldsovi Woodcockovi a postupne nás vťahuje do jeho vnútorného sveta. Tento svet je oproti tomu módnemu prioritný. Charakterovou protiváhou je mladá servírka, ktorá sprvu hraje jeho hru a podriaďuje sa jeho náladám, aby sa napokon snažila presadiť si svoj rýdzo ľudský prístup. Na Andersonov snímok je radosť pozerať, všetky filmové remeslá splynuli do úžasného celku. Daniel Day-Lewis v hlavnej úlohe si zaslúži najvyššie uznania. (18.02.2018)

Ani po dvou zhlédnutích nedokážu nový film Paula Thomase Andersona žánrově přesně zařadit. Podle zvoleného úhlu pohledu je to (melo)drama, romantická komedie nebo gotický horor. Právě ve své proměnlivosti a nepoddajnosti, zaručující při každém sledování lehce odlišný divácký zážitek, je Nit z přízraků unikátní a nesrovnatelná s většinou současné hollywoodské produkce. Nad Nití z přízraků je radost nejen přemýšlet, ale také ji sledovat a záběr po záběru analyzovat, přičemž významová a stylistická rovina se neustále vzájemně doplňují, což u podobně unikavého filmu, který je chvíli komedie a chvíli tragédie (a někdy obojí naráz), považuji za zcela mimořádný počin. K rozkrytí všech významových vrstev a docenění, jak precizně je tato komplexní výpověď o lásce, posedlosti, závislosti, obětování a úskalích práce z domova napsaná, zrežírovaná a zahraná, ji budu ještě párkrát potřebovat vidět. Mistrovské dílo. Pokračování zde. 95% (07.02.2018)

"Phantom Thread" je skutočne nádherný film. Myslím si, že je to vizuálne jeden z najlepších filmov, čo som mal zatiaľ možnosť vidieť. Úžasná atmosféra, skvelé kostýmy a najmä absolútne nádherná hudba, za ktorú by som filmu doprial víťazstvo na tohtoročných Oskaroch. Soundtrack si určite musím zadovážiť, lebo je skutočne úžasný. Daniel Day-Lewis je absolútne úžasný a myslím si, že rovnako je na tom aj Vicky Krieps, ktorá je jeho najnovšou múzou. A ich vzťah je spracovaný veľmi silno. Majú svoje momenty, kde sa Alma snaží Reynoldsovi vyhovieť, no reálne si uvedomuje, že to ani nie je žiadny život a v skutočnosti len v niečom tápajú. A nefunguje to. On je možno spokojný (v rámci svojich možností), no ona je reálne nešťastná, lebo v dome chýba akýkoľvek život. A tak sa veci začnú pomaly, ale isto otáčať. A funguje to skutočne skvele. Čo by som ešte na filme ale vyzdvihol je Lesley Manville. Obdivujem jej herecký výkon. Ani na moment neukáže reálne emócie a po celý čas má úplne kamennú tvár, no práve to z nej robí postavu, ktorú človek chce poznať, chce jej rozumieť a chce vedieť, či jej reakcie sú pozitívne alebo naopak negatívne. Lebo to človek nikdy na istotu nevie určiť. A pochopí to až keď realita vyplynie zo situácie. Som nadšený. Film mal absolútne nádhernú atmosféru, človek to neustále hltal, film má skvelé tempo a okrem toho, ako som už spomínal, počúvať by som to dokázal ešte aj ďalšie 2 hodiny. Ak to hrajú v kine blízko Vás, choďte sa na film pozrieť. Budete spokojní. Hodnotenie: A (03.02.2018)

Vo väčšine prípadov sa tu vysoké čísla objavujú pri Blockbusteroch, ktoré pozerá každý, hoci väčšinou nemajú v skutočnosti takú kvalitu, alebo pri drámach, ktoré nepozerá takmer nikto a ešte menej ľudí im chápe, ale ohodnotia to plnými číslami, nech sa cítia intelektuálmi. Toto je jeden z tých prípadov, hoci nejde o prepadák, ale nech mi povie jeden človek, ktorý sa dve hodiny neuveriteľne bavil pri tak pomalej rozvláčnej dráme o ničom. Super tu bol akurát maximálne dobrý rozlúčkový výkon Day-Lewisa, zaujímavá osobnosť návrhára Woodcocka a bizarný vzťah on a manželka. Ale pozerať to dve hodinky bez akcie, to dá zabrať. Nebolo to zlé, ale mnoho ľudí sa bude nudiť. Tak nech sa tu prosím nerozplývajú jak strhujúce to bolo. (19.02.2018)