Mustangové

The Misfits patří mezi velmi oblíbené zlomové filmy. Ta hlavní trojice Gable, MM a Clift byla na konci svých sil, stejně jako epocha, ve které divocí koně žili svobodně na pláních Nevady. Je v tom cosi symbolického, co motivuje diváky se stále znovu a znovu vracet. Přesto by určitý nadhled při hodnocení nezaškodil. (23.09.2021)

Svým velkorysým epickým záběrem a nečekaně hlubokými průniky do niter postav osvětlil Hustonův film i hloubku a závažnost - zdánlivě jednoznačného (a všeobecně zjednodušovaného nebo přinejmenším podceňovaného) - herectví Marilyn Monroe. Snad to byla písnička Psích vojáků, která mě k této univerzální ikoně v pradávnu ponejprv připoutala, ale i kdybych ji nikdy neslyšel, vycítil jsem v řadě Marilyných rolí za teatrálně (a vlastně i trochu stereotypně) rytmizovaným vyjevováním se ženy, která se tvoří, kohosi jiného, kdo chce tvořit svět, ale koho jeho dílo zavalilo. V Mustanzích nezbylo ze znaku (sexuálního idolu) nic než rámec, s nímž se ona jiná, pravá tvář stále porovnává; něco jej stále připomíná, ale hlavní pozornost k sobě poutá již cosi zcela jiného - průchozí hranice mezi Marilyn Monroe a Normou Jean. Venkovskou půdou otřásá zemětřesení duší a hrdinka, kterou Marilyin ztvárňuje, hledá sama rozechvělá, pevný bod, který by všemu dokázal dát řád. - Naturalistické ztvárnění lovu mustangů mi přirozeně vadilo, ale uznávám - nebylo samoúčelné a režisér asi neměl jinou alternativu, jíž by mohl toto běžné barbarství tzv. kovbojské etiky ve filmu zpřítomnit. Na druhou stranu ani sebevěrohodnější ztvárnění tohoto týrání většinovou společností nijak nepohne, jak je patrné z nejnovějších videí zachycujících „odchyty“ divokých koní, při nichž se pokrok projevil jen tím, že náhončí používají namísto dvouplošníků vrtulníky. (05.09.2021)

"Neplač, nenaříkej." Přemokré slzy tam vysoko v horách zůstaly. Tam honáci koňských stád "zmoudřeli." Tam svůdně posmutnělá a soucitná Marilyn záchranným lasem štvaný dusot kopyt uklidnila. Nalezené podkovy budou znovu zvonit. Zavři, odlož, anuluj ten tápavý, tesklivý "sňatek z rozumu," ten neromantický způsob života na lovu. Postavy chřadnou, souží se v oblasti, pro kterou nejsou zrozeny, která by neměla být jejich chlebem. Nespojitelné blízké duše, samouci, snažící se vysmeknout z vlastní smyčky úzkostí. Čtyři klasikové, ikoničtí kazatelé za soumraku přesných, prašných vírů, postradatelných zlatých věků. Čtvero zamyšlení nad hledáním tvářnosti. Zasloužilé charisma barda Clarka v čele. Eli, místní tlučhuba, zasažen válečným traumatem, ztrátou své manželky, dětské panenky. Vonná pivoňka i schvácená purpurová růžička Marilyn tančí, nechává se zasypávat polibky ztracených iluzí, žádostmi oněch bijáků, které nelze odřeknout, které nezevšední. Montgomery, poznamenán vášní, obráží rodea, od nevidím do nevidím, odtud až do míst bez výsluní, v nichž tok řeky divoké pramení. Očekávaný východ slunce osvobozuje, noc z okovů tmy, jež se rozplyne? Odjíždíme... (03.08.2016)

Mustangové - ačkoli originální titul The Misfits je mnohem přiléhavější ("ti, kdo nezapadají") - je po padesáti letech snad ještě trýznivější než v době svého uvedení. Takřka existenciální téma, naturalistické zpracování a naprosto přesvědčiví herci (poslední a skvělé role Clarka Gablea a Marilyn Monroe) vytvářejí ve výsledku velmi působivý a hořký portrét jedné ženy a tří mužů marně hledajících štěstí a pevnější ukotvení v životě. Bývalá striptérka Roslyn po čerstvě dokonaném rozvodu, již nepříliš mladý kovboj Gay a jeho kumpáni se po krátkém náhodném seznámení v lokále rozhodnou vydat po stopách divokých mustangů. Daleko od konzervativní civilizace, která je podle nich příliš spoutaná ("let's just live"), se nechtějí podřizovat rutině, chtějí dělat věci lepší, než jen "makat za mzdu"... Chtějí maximální svobodu. Ve skutečnosti je jejich počínání jen marným hledáním ("I just need to find another way to feel alive...") A Roslyn? Naivní holka, která přichází o iluze, šokovaná drsným jednáním svých nových přátel a neschopná přijmout zaběhaný řád světa, v němž kovbojové chytají koně a prodávají je na jatka, aby bylo z čeho vyrábět krmivo pro psy. Roslyn se nechce smířit s tím, že "nothing can live unless something dies". Arthur Miller tímhle (ať už vědomě nebo nevědomě) nastoluje k diskusi otázky, které jsou aktuální i dnes (možná ještě víc než tehdy). Problematický vztah, Roslyn a Gaye kolísá od hluboké zamilovanosti k bezbřehému opovržení a diváka uvádí v nekonečnou depresi nad řádem světa... Nehledě na to, že film je naprosto skvěle natočený, s úžasnou hudbou. (27.09.2010)

Hodnotím vysoko, ale tento film už si znovu nepustím, nebo alepoň pár jeho scén. Zničil mě, rozebral a rozbrečel. To není na škodu, ale já jsem na tom s povahou podobně jako Roslyn a nehledě na konec filmu, budu se z něj ještě dlouho vzpamatovávat, a tímto se klaním všem jeho tvůrcům. V podstatě je dobře, že v reálném životě není mužský a ženský prvek tak vyhraněný, jako je to znázorněno v tomto filmu, a žena může na světě najít i chlapa, který má pro ni trochu pochopení. Buďme zkrátka rádi za to, že nejsme všichni stejní a je opravdu možné najít si k sobě vhodný protějšek. Velmi sugestivní film, který vás donutí se zamyslet a myslím, že i většinu z vás dokáže dojmout. PS: Výstava Marilyn, která právě probíhá v Praze uvítá své návštěvníky právě scénou z Mustangů, tancem Roslyn na zahradě pod stromem. Film jsem ještě neznala, ale spojení toho tance a dojemné hudby mi pořád znělo v uších celou výstavu. V podstatě jsem se dostala do deprese hned zpočátku, ani jsem nechtěla. A teď si představte, jak pak asi působí celý film. (02.07.2013)