Ve válečném konfliktu

Poměrně nanicózní pokus o válečnou love-story říznutou trochou toho milostného dramatu, která vám podobně jako krumpáč do hlavy jedním uchem vejde, druhým vyjde, ale narozdíl od onoho populárního nástroje vám v hlavě nezůstane. John Barry jako obvykle svou hudbou nic nekazí, ale Hanover Street by pozvedl jedině božský komponistický výkon, a toho se tu nedočkáte. Neřešit, klidně i přepínat, závěrečná čajová hláška vám klidně může uniknout. (30.01.2005)

No už začátek filmu mě dost rozladil. Věděl jsem, že tam bude romantika, ale dostat ji ve válečném filmu v prvních pěti minutách v takovém množství, to se nepovedlo ani Bayovi v Pearl Harboru. Nicméně nálety jsou slabé a ta trocha špionážní akce snad ještě slabší, takže nám zůstává opět milostný trojúhelník a rádoby dobrý konec. (27.12.2015)

V této válečné romanci s výbornými dialogy, která se musí líbit všem, kteří ocenili (většinou nepochopený) Seltzerův Záblesk, si H.Ford natrénoval spoustu věcí, jež později zúročil v Indianu Jonesovi- nejen drsného chlapíka s měkkým srdcem, ale také honičku s nacisty na motorkách či dramatickou sekvenci na visutém mostě. A k tomu ty roztahané Barryho smyčce... (16.07.2011)

Milostná romance zasazená do roku 1973 v Anglii, konkrétně v Londýně. Mladý americký pilot se zamiluje do místní dívky, ktrá je ale vdaná za důstojníka rozvědky. Osud tomu ale chtěl, aby se oba muži setkali při plnění nebezpečné mise ve Francii, kde musí získat seznam dvojitých agentů pracujících pro Němce. Celé mi to připadalo takové neslané. První půle odehrávající se v Londýně byla typickou romancí, kterou Harrison Ford zvládl celkem dobře. Párkrát si odskočil do luftu, aby shodil pár bomb a pak se vrátil za svojí milou. No když už jsme u těch letadel, záběry při bombardování byly nedostačující. Sice jsme viděly pár B-25, ale flak a pak ty padající bomby (snad nějaký cáry hader), špatné. Potom, když se děj přenesl do Francie, vystřídala romantiku akce. Místy celkem slušná, na gestapu i napínavá. Takže celkově - jako romantický film dostačující, jako válečný s přimhouřeným okem taky. (12.02.2011)

Prvních deset minut filmu mne upoutalo. Laškování Harrisona Forda s Lesley - Anne Down v ulicích válečného Londýna bylo vtipné a romantické. O filmu jsem nic nevěděl, proto jsem se zaujetím sledoval (coby fajnšmekr válečných filmů o letcích) další osudy amerického kapitána bombardéru B25 Mitchell. Kdyby film pokračoval jako milostné drama či románek výše zmíněných a válka se odehrávala v pozadí, mohl mít zřejmě o dost vyšší hodnocení. Zpracování letecké základny kdesi v Anglii a starty Mitchellů k náletu ještě ušly. Stejně tak byl obstojně zpracován briefing osádek a konflikt velitele letiště s Fordem. Dál už to však byla jen bída. Pominu-li neustálé trapné hlášky navigátora které mne iritovaly, dostaneme se k hlavní dějové linii a špiónsko akční zápletce. Doba vzniku filmu byla dobou akčních filmů a tomu odpovídá i nesmyslnost a přiblblost celé dalšího děje. K dovršení všeho hrdinové bojují s totálně tupým wermachtem, kterému to samozřejmě ve smršti střel a explozí Ford s Plummerem natřou. Tu druhou hvězdičku dávám za úvodní melodii od Johna Barryho. (24.01.2011)