Tři kroky od těla

Karel Lamač je mágem němého filmu a všechny jeho výrazové prostředky tomu odpovídají. Je mistrem gesta, nikoli slova. (na rozdíl od Wericha- je mu velmi podobný postavou i tváří). Snad proto se ve filmu místy ztrácí, ba topí. To je na škodu, neboť trocha té sebejistoty by filmu prospěla. Grosslichtová je proto daleko výraznější a řekl bych lepší. Scénář je velmi prostoduchý a víceméně není co hrát, herci celých 90 minut nezvládli vyplnit improvizacemi, nuda zavládla zejména na začátku, pak už se to dalo. Na hranici dokoukání, ale podotýkám, že při důkladnější přípravě by se dala vytěžit špičková komedie. Potenciál by tu byl. 60% (21.07.2012)

Příjemný malý film s hrdiny, které postihla krize, ale odehrávající se na Francouzské Riviéře, kde nechybí převleky, dobré hlášky a taky závěrečné rozuzlení s malými autíčky. Bylo tu několik pěkných vtipů, navíc příjemná délka filmu, a když už to vypadalo dlouhé nebo nudné, stačilo se podívat na místní obyvatele, kteří se tou groteskou dobře bavili. (08.08.2023)

Svěží romantická komedie. A už tehdy uměli filmaři velmi dobře natočit scény, které by se dneska daly označit jako cringe. I díky tomu snímek udrží pozornost po celou dobu a fakt mě pobavil. Ačkoliv není bez chyb, a to takových až očividných (reakce na chybějící dialog, světlo, když má být tma atd.). Není fascinující, že se člověk při sledování pomalu sto let starého filmu cítí v některých chvílích trapně za účastníky příběhu a vydýchává některé scény? Celá story je fajn, změna identit, převleky, to fungovalo ještě tisíckrát potom. Snímek má silnou hlavní dvojici, která je ztvárněna výbornými a sympatickými herci. Karel Lamač trošku přibral, ale obstál i ve zvukovém filmu. Tři kroky od těla stále trochu balancují na hraně němého filmu, ale během hraných pasáží je film už plně ozvučen a nejde pouze o namluvené dialogy v jinak hluchém filmu, takže se na to dá koukat jako na normální snímek. Co bych od takto staré komedie nečekal, že bude mít tak vynikající hudbu. Písničky jsou samozřejmě taky cringe, ale podkresová hudba je boží. (05.03.2023)

Vynikající situační veselohra, kde nechybí řada originálních převleků a záměn. Děj filmu se odehrává na francouzské Riviéře, která byla tehdy náležitě oblíbena a také využívána. Karel Lamač s Trudou Grosslichtovou vytvořili velice sympatickou dvojici, která je zajímavá třeba už jen tím, že se odehrává vlastně mimo skutečné identity jejich postav. Svěží konverzační tempo udržuje krok s dějovými zvraty, originální je ve svém provedení i taneční a pěvecká etuda Járy Kohouta. Filmaři tehdy spojili příjemné s užitečným a výsledkem je jedna z nejzábavnějších veseloher. (04.10.2008)

"Jó, Marietto, tos mi dělat neměla, měl jsem si tě držet tři kroky od těla." aneb výborně vtipná záležitost podle Skružného, v hlavní roli s Karlem Lamačem (který i v době krize spokojeně přibíral kilo za kilem) a Trudou Grosslichtovou, jenž sice nepatřila mezi nejlepší komičky své doby, ale příjemnou na pohled a lahodnou pro poslech byla určitě. Kadence dialogů téměř smrtící, exteriéry nádherné, celkově jde o komedii z rodiny těch svěžích, které baví pravidelně. (15.02.2009)