Ghostland

Takéto filmy točí Rob Zombie a tie sa mi neľúbia. Muzika z gramacov z obdobia druhej svetovej vojny, pochuj bábik všade a iných serepetičiek... Jediné, čo sa mi páčilo a za čo udeľujem dve hviezdy je ten zmätok v hlave, ktorý film vyvolal svojou formou vyprávania- že neviem, čo vlastne bola realita. Inak mi dosť liezlo na nervy to neustále vrieskanie. Dnes mi to nejak nevyšlo. (15.07.2018)

Sice slabší čtyři, ale Ghostland vyvolává celkem nepříjemné pocity a je na každém z nás jak je pobere a kdo je jak zvrácený, co ještě člověk unese a co už je na něj moc. Zkrátka se tu skrývá dost momentů, ze kterých se úplně komfortně cítit nebudete a ze začátku budete možná trochu zmatení, ale pak vyjde vše najevo jak to teda je. :D (08.08.2018)

Trochu jsem postrádal logiku, ale co se intenzity hrůzy týče, tak opravdu špička. Je to velmi krutý a nepříjemný snímeček, takže nic pro bábovky. Za mě akorát postrádá nějaký prvek, pro který bych si měl Ghostland zapamatovat a třeba se měl i chuť se na něj podívat znovu. To tam bohužel není. Zůstává mi z toho jen nepříjemný pocit. 60% (15.03.2019)

Další z filmů letošního roku, do kterého se mi moc nechtělo. Sice jsem četl vesměs pozitivní komentáře a spoustu „chvalozpěvů“, ovšem na podobné věci poslední roky už moc nedám. Pascal Laugier v mých očích není žádným zázračným režisérem a žádný z jeho filmů se mi nějak závratně nevryl pod kůži. Ano čtete dobře, ani tolik vychvalovaní Martyrs. Ty mimochodem považuji za průměrný počin – žádnou bombu. A podobně tomu bylo i s tímto filmem. Hororům se věnuju už nějaký ten pátek, viděl jsem jich už něco přes 3000, mám rád nejrůznější bizarní, morbidní, úchylné a zvrácené filmy, ale viděl jsem řadu mnohem lepších kousků, než jsou Mučedníci a Ghostland. Laugierův psycho-chaotický bizarní styl mi prostě moc nesedl. Ať už se na mě někdo zlobí a nebo ne, je mi to v podstatě jedno. Tenhle borec má sice dost zvrácenou představivost a částečně jí dokáže přenést i na filmové plátno – díky čemuž si to můžou poté vychutnat i sami diváci, ale zároveň jsou jeho filmy plné chaotického bordelu, ve kterém aby se prase vyznalo. Jasně, chce to vždycky vyšperkovat co nejvíce „na oko zvraty“, ovšem ne vždy jsou potřeba. Dost často mi totiž pokazily právě prožívaný požitek. Mlácení, brutalita a jistý druh perverze – to všechno on umí celkem vyšperkovat – ovšem zbytečně to překombinuje, do parádně rozjetého děje vsune totální píčovinu, která mě opravdu v danou chvíli nezajímá a to mě dokáže pěkně nasrat. (Kupříkladu scéna s lidskou panenkou, následným pochcáním a připravovaným pálením byla luxusní – no a pak lup střih a zase nudy kopec…). Vážně nevím, zda tohle je skutečně nejlepší horor tohoto roku – za který ho dost lidí označuje – v mých očích určitě ne. Sice jsem moc novinek (2018) neviděl, ale takové Tiché místo se mi líbilo o něco více. A to taky bylo jen lepší průměr. Ghostland mi prostě nabídl několik opravdu lahodných momentů a zajímavých situací, které potěšily mé očka a uspokojily mé zvrácené choutky, ovšem narazil jsem tu i na hromadu otravných prvků, jenž mi pokazili celkový dojem. Takže stejně jako slavným Mučedníkům dávám 50%. (28.11.2018)

Pascal Laugier je prostě borec. Nejdřív nás namlsá odkazem H. P. Lovecrafta a pak rozjede masomlejnek, u kterýho jsem měl co dělat, abych to ustál a strachem se v posteli neposral. Ghostland je výbornej kousek. Sice je samoúčelnej a jednoduchej, jak Zemanovi trencle, ale přesto se jedná o stylovku, která i přes to všechno překvapivě funguje. Syrový hard-core horor, u kterého mi vůbec nevadí jednoduchý námět, místy složité nelogičnosti v rámci reality versus sen, ale užívám si to v konceptu samotného hororu jako takového. (28.12.2018)