Přežila jsem Picassa

Výsek zo života známeho maliara by sa hodilo viac ako nazvať to životopisným snímkom. Najväčším záporom filmu ale je, že jednoducho nudí a ani hviezdny Hopkins či zaujímavá Natasha McElhonová v hlavných úlohách ho nedokážajú sami viac pozdvihnúť. Dve hodiny sledovať, ako sa Picasso presúva od jednej lásky k druhej, od jedného vzťahu ku druhému, nie je nič, čo by zaujalo a tak prevláda nuda. (30.01.2023)

Od Hopkinsa nemožno očakávať iné ako maximálny výkon, všetko mal naučené, tie pózy, vyjadrovanie, proste Picasso sám. Opäť bolo dobre ukázané, že to nebol len umelec, ktorého obrazy sa mi nepáčia, ale hlavne otrokár, najmä vo vzťahu k svojim ženám. Toto spracovanie sa mi zdalo ale nudnejšie a Picassov osobný život je trochu lepšie spracovaný v seriáli Génius, kde Picassa stvárnil Banderas. V každom prípade Francoise Gilot doslova „prežila Picassa“ a to o poriadny kus života. Kým Picasso už pomaly polstoročie nie je medzi nami, pani Gilot oslávila len nedávno 99 rokov. (30.11.2020)

Tento film som pozerala kvôli Antonymu Hopkinsovi. Samozrejme, bol skvelý, ale čo bolo na filme najlepšie bola Natascha McElhone. Jej postava sa z poddajnej mladej milenky stala silnou ženou a Natascha tento prerod výborne zahrala. Film mal síce pomalší spád, ale napriek tomu nenudil a dokázal ma osloviť. (05.07.2007)

Ač jsem v mládí utrpěla výtvarné vzdělání, nějak mě prostředí bohémů prudí a filmy o nich nudí. Snad proto, že jsem nikdy neměla správnou bohémskou povahu: chlastání i promiskuita jsou mi cizí, nemám ve zvyku vést pseudofilozofické pindy, nepovažuju za umění, když někdo chlístne barvu na plátno a přikreslí k tomu fixem kokota jedním tahem. Snad mi tedy Pablo Picasso i samice, které mu proběhly postelí, odpustí můj nezájem, vyjádřený veskrze průměrným hodnocením. Bylo to pěkně natočené, zahráli si v tom dobří herci a několik scén ze života slavného matlala působilo celkem zajímavě, ale přes 55% ze sebe nevydojím. Mimochodem, mladý Pablo byl fešák, ale starého bych se nedotkla ani koštětem na dlouhé násadě - co ty ženské viděly na proplešlém, egoistickém dědkovi s chladnýma očima? (22.01.2013)

Ivory už svá nejlepší díla natočil dříve (Soumrak dne, Pokoj s vyhlídkou), tento film příliš povedený není a stojí za vidění opravdu jen kvůli Hopkinsovi (nejlepšímu herci vůbec), který už dokázal vytáhnout aspoň na tři hvězdičky kdejakou blbost. Dobrá ale úplně stejnná jako jinde je i hudba Richarda Robbinse. (03.10.2003)