Princezna Fantaghiro: Jeskyně Zlaté růže

Tuto pohádku jsem v dětství milovala :-), takže se teď na ni se svými dětmi dívám se značnou nostalgií. Musím ale říct, že mě ale i jako dospělou oslovil její příběh, a proto dávám vysoké hodnocení. Pohádka o skutečné ženské emancipaci - ano, můžeme vzít meč a bojovat za správnou věc, ale nesmíme přitom přestat být ženou se vším všudy, se schopností lásky a vcítění... V tom je pro mě poselství této pohádky. Samozřejmě další plus jsou česká krajina a hrady, čeští herci, dobří herci v hlavních rolích, pěkná hudba a svým způsobem i pomalé tempo (ale ne vleklé), které umožňuje si vše pořádně "užít". Zajímavé komentáře: tron, NinadeL, Jacinda, salahadin (02.07.2012)

Neviděl jsem to jako dítě, takže možná nemám nějaké zásadní magické nostalgické pouto, ale jako dospělého mě teď Fantaghiro hrozivě vytáčela zdlouhavými explicitními dialogy a rozvláčným dějem. Napínavé scény nejsou moc napínavé, humorné scény nejsou moc humorné, produkce sice měla nějaké peníze, ale pořídila za ně samé ošklivé věci, takže sečteno podtrženo ten film prodává jenom pěkný profil Alessandry Martines. (08.02.2014)

Tak na tento film mám z detstva veľmi, veľmi pekné spomienky. Však kto by nepoznal udatnú princeznú Fantaghiro, ktorá sa ničoho nebála iba lásky. Veľmi pekné talianske spracovanie naviac aj s českými hercami, čo som až neskôr veľmi ocenil. Nádherná príroda, výpravné scény, no a na tú dobu veľmi príjemné spracovanie. Aj keď mám rád tento film, keď sa naň pozerám s odstupom času nachádzam v ňom mnohé veci, ktoré ma rušili, možno až príliš fantasy - rozprávkové poňatie. To však nič nemení na tom, že tento film patrí k tým lepším hraným rozprávkam, ktoré som mal možnosť vidieť. (20.01.2012)

Aj po mnohých rokoch zostáva pre mňa prvá Fantaghiro jednoznačne najlepším a najprepracovanejším filmom celej série ako i jedným z najdôležitejších filmov môjho detstva. Je rozprávkou, v ktorej je všetko, čo k správnej predstaviteľke tohto žánru patrí : krásna a odvážna princezná, ešte krajší a odvážnejší princ, nadprirodzené bytosti, romantika, ale aj humor a štipka strachu. Všetko je doplnené pekným prostredím a nádhernou hudbou Amedea Minghiho. Priznávam, že s odstupom rokov sa k nej staviam o niečo kritickejšie než v detstve (hlavne k občas rozvláčnemu scenáru), ale nostalgické spomienky strávené v prítomnosti Fantaghiro sú silnejšie. (02.03.2012)

Chápu, že jsou pro nejednoho našince italské pohádky nepochopitelné, ba těžko stravitelné (mluvící předměty, kýčovitost), ale pro mě měly vždycky zvláštní kouzlo. Dát pět hvězdiček mi brání dvě věci: za prvé (pro mě) naprosto nepřitažlivý princ a za druhé fakt, že Bavův Dračí prsten se mi vždycky líbil o chloupek víc...;-) (23.07.2009)