Down by Law
Mimo zákona
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
John LurieHrají:
Tom Waits, John Lurie, Roberto Benigni, Nicoletta Braschi, Ellen Barkin, Richard Boes, Pruitt Taylor Vince, Joy N. Houck Jr., Rockets Redglare (více)Obsahy(2)
Ve vězeňské cele se díky nečekaným okolnostem setkávají nezaměstnaný dýdžej Zack, příležitostný pasák Jack a excentricky popletený italský turista Roberto. Zack a Jack nemají žádné iluze, noc za mřížemi pro ně zůstává potvrzením toho, že život za moc nestojí. Nejvíce jim vadí jejich podivínský spoluvězeň. Roberto mluví lámanou angličtinou, a tak mu příliš nerozumějí. Ještě méně chápou jeho nekonečný optimismus, živený vírou v americký sen. Jejich spoluvězeň je dráždí do chvíle, kdy oba pochopí, že má plán, jak z věznice uniknout... Režisér Jim Jarmusch vzdává osobitou poctu vězeňským filmům a žánru noir, proto poučeně, s obdivem, paroduje konvence klasických kriminálních příběhů a jejich hrdinů. Hořko-směšný až absurdní příběh se odehrává v Louisianě, kdesi v okolí New Orleansu. Jeho důležitou součástí je „pomalu jdoucí" černobílá kamera Robbyho Mullera, stejně jako hudba Johna Lurieho a písně Toma Waitse. (Česká televize)
(více)Recenze (181)
No proste Benigni nema chybu!!! :D ..."i scream, you scream, we all scream for ice-cream!" :D ()
Mimo zákon se dá považovat za absolutně přelomový snímek ve filmografii Jima Jarmusche a to i navzdory tomu, že jeho předchozí film, Stranger Than Paradise, byl vzhledem k rozpočtu daleko ziskovější. Totiž až právě u tohoto zajímavého mixu krimi dramatu a komedie se dá říci, že Jarmusch definitivně filmařsky dospěl a konečně se mu podařilo zformovat svou genialitu do konzistentního celku. Jeho předchozí dva filmy se vyznačovaly zejména hrubě načrtnutými myšlenkami a postupným pilováním vlastního stylu, jenže až s tímto filmem přišlo ono magické a pro Jarmusche charakteristické propojení dlouhých kamerových jízd, statických záběrů na excelující herce (Benigni) a chytrého scénáře se vším všudy. Samotný příběh filmu je pak jakousi karikaturou na vězeňská a útěkářská dramata, ke kterým nejdříve vzhlíží, a pak je chytře přetváří. Navíc tomuto zvláštnímu příběhu pak vtiskl tvář Louisianského vězení, pověstných mokřad v deltě Mississippi a příběh o křehkém přátelství tří zcela odlišných mužů. ()
Je to Jarmuschovské, je to štýlove, geniálne, dávno som sa tak nenasmial. Roberto Benigni zatieňuje všetkých ostatných. Krása vo vtipnosti nesprávnych jazykových znalostí nebola nikdy využitá tak výrazným spôsobom, tvorí hlavnú pointu a líniu happy-endu. Vo filme mi chýba to Jimove tajomno, ktoré dodáva jeho filmom niečo iné, výnimočné , alternatívne, keď sa človek teší na každý nový záber, zauzlenie, či absurdný moment. Útek z väzenia a putovanie bažinami severo-amerického juhu, však nebolo nikdy také vtipné. ()
Jarmusch v najlepsej forme.Pribeh troch trestancov ktory sa ocitnu v base a v jednej cele,potom sa im podary utiest a na konci kazdy ide svojov cestov okrem Boba ktory uz svoje stastie nasiel rozhodne stoji za to hlavne ked mate radi ciernobiele filmy. ()
Dlouhý úvod nějak do filmu nezapadá a ani na něj pak v dalších částech nejsou návaznosti, bylo tedy vhodné jej alespoň zkrátit. Trojka, která se sejde ve vězení, je opravdu vyvedená a všichni jsou správně uhození, nejlepší je rozhodně správně švihlý Ital. Scény z vězení jsou opravdu vynikající. Útěk pak již není nic světoborného, pomineme-li krásné okolní prostředí. ()
I ham a good egg. Čudujem sa, že ako Waitsov fanúšik som donedávna nemal o tomto filme ani poňatia. Brilantné herecké výkony, Waits ešte pred kultovným chraplákom a Benigni s lámanou angličtinou. Soundtrack len dokresľuje celkovú atmosféru filmu. ()
Tento artový kúsok z väzenského prostredia nie je na zahodenie a určite je to jeden z tých lepších nezávislých filmov. Jarmusch dal dokopy zaujímavých hercov a vybral im zaujímavé charakterové postavy, ktoré dokopy vytvárajú zaujímavú mozaiku medziľudských vzťahov. Uberiem jednu hviezdu za to, že nie som fanúšikom rutinnej a sterilnej kamery a chudobného strihu, ale je to len môj subjektívny pohľad. Benigni určite najlepší. 65 % ()
o ničem a o všem... krásný vizuál ()
Především za Benigniho. Ten filmu dodal šťávu. I když Waits je také perfektně svůj. Samozřejmě skvělý černobílý obraz a vynikající hudba ... ()
Pohoda. ()
Jim Jarmusch je jeden z mojich najoblubenejších režisérov a toto je práve moj najoblúbenejší snímok od neho. Ja osobne by som na tomto filme nemenil ani minutu. ()
Snímok, ktorý je okrem hereckých výkonov neveľmi výrazný. Traja hlavní predstavitelia ukazujú, čo v nich je a čerešničkou na torte je Benigni, ktorý filmu udáva tempo. Určite však za pozretie stojí... 3.5* ()
Na Jima Jarmusche nedám dopustit. Jeho vytříbený smysl pro odvyprávění příběhu je dokonalý. Skvělý film s fantastickými hereckými výkony. Především Roberto Benigni exceloval. Ve filmu je vykreslena nelehká doba Ameriky, ve které se dostat do vězení bylo jednoduché, jako si koupit zmrzlinu (jak se píše na obalu DVD). Děkuji tvůrcům a gratuluji. CELKOVÉ HODNOCENÍ 92%. ()
SPOILER ALERT! Jeden z nejlepších Jarmuschových filmů, aneb oslava filmu. Tak trochu jiný pohled do vězeňského života, tak trochu jiný pohled na útěk z vězení - bez dlouhých příprav, prostě se sbalí a jdou... Rozhodně ale stará známá Jarmuschovská atmosféra. Absolutní využití filmového materiálu, poklidná, pohodová atmosféra, která vtáhne. Jediné, co jsem zcela nepochopil, bylo použití černobílého materiálu. Jasně, ve scénách z města i z vězení bych chápal černobílou, jako prohloubení atmosféry, ve scénách z přírody na mě ale působila dvoubarená kombinace zbytečně archaicky. I když, možná právě to chtěl básník říci. ()
Jednoduchost, myšlenkové radovánky s neuvěřitelně se proplétajícími osudy tří "zoufalců". Waits, Benigni! Rytmicky se třesoucí tělo, cigarety bez vohně, škytavka. Pečenej králík dle italského rodinného receptu. A tři světy, co díky náhodě na chvíli vytvoří na základě svých herních pravidel zcela novou a výjímečnou podívanou. Jarmusch ukázal nesourodý lidi na kraji společenského řádu, který dle svých povah, nálad, myšlenek a zvyků proměňují prostor tak, jak se jim líbí, a jak zhruba to dává smysl, aby nezešíleli. Zasazeno do odlehčující absurdity situací bez ztráty bohatosti a skutečnosti charakterů. Žádná přehnaná sebelitující tragika, ani nad sebou onanující hrdinství, a stejně tam podobný prvky jsou a samy sobě se u toho smějou..geniální ()
Pro takovéto filmy by se měla zavést další rozlišovací skupina: "zbytečné". Absolutně nechápu zdejší hodnocení, poněvadž film nenabízí vůbec žádnou zábavu. Příběh absentuje stejně jako vtip, o akci se hovořit nedá a o dramatu už vůbec ne a že by snad šlo o pronikavou sondu do duší tří rozličných mužů, kteří se vinou osudu ocitli na stejném místě, mi také nepřišlo. Nebo alespoň nijak pronikavou a povedenou. ()
Že vraj "tragikomické figúrky amerického sna", povedali múdri ľudia tu na východe. ()
Oddychová čiernobiela "retro" komédia. Inak: i scream you scream we all scream for ice cream - tu. ()
60% | 6/10 ()
Film je o ľudských vzťahoch, priateľstve a o ľudských omyloch. Vo filme sa divák stretáva s troma mužmi „mimo zákona“. Zack (Tom Waits) je skrachovaný DJ, Jack (John Laurie) je neúspešný pasák a posledný z trojice je Bob (Roberto Begnini), ktorý vo filme vystupuje ako turista z talianska a zároveň je aj hlavnou postavou. Divák sleduje na plátne osudy týchto troch mužov, ktoré sa pretnú vo väzenskej cele. Jim Jarmusch chce prostredníctvom jednoduchého príbehu, ktorý zahŕňa zatknutie, uväznenie a útek troch úplne mužov ukázať zložitosť ľudských vzťahov a rozmanitosť podôb radostí a starostí života. V rámci výrazu postáv režisér ponecháva dve na rovnakej úrovni, tento svoj zámer naznačuje aj nápaditou podobnosťou mien- Jack, Zack. Hlavného hrdinu nielenže odlišuje charakterovo, ale robí z neho cudzinca s rečovou bariérou, teda ho úplne separuje od prostredia, v ktorom sa príbeh filmu odohráva. V rámci štylizácie je film koncipovaný do noir filmu. V úvode filmu divák sleduje dlhokánske jazdy cez ulice New Orleans, pomocou ktorých Jarmusch zasadzuje príbeh do prostredia a pomaly začína predstavovať Jacka a Zacka. Režijne je začiatok filmu komponovaný v pomalom tempe, bez akýchkoľvek záchytných bodov, podľa ktorých by divák mohol vytušiť na čo sa má sústrediť. Významovo tento postup korešponduje s charaktermi postáv, ktoré tvorca predstavuje. Ich uzavretosť a zatrpknutosť taktiež bránia divákovi pochopiť súvislosti v rámci ich vnútorného sveta. A taktiež znemožňuje rozvoj ich vzájomného vzťahu. Prítomnosť Boba na scéne odrazu všetko mení. Rúca všetky dovtedajšie bariéry, jeho bezprostrednosť núti reagovať a prejaviť sa aj jeho spoločníkov. Paradoxom je, že cudzinec s chabou angličtinou toho vo filme povie divákovi najviac. Hneď po príchode Bob kreslí na stenu okno, nekreslí však len okno na stenu, kreslí okno do duše, ktoré je jasným symbolom významu tejto postavy v súvislosti s hľadaním si cesty jedného k druhému. A práve na tomto príklade Jarmusch nabáda diváka, aby si uvedomil, že k porozumeniu a vytvoreniu puta je najdôležitejšie ľudské chcenie a otvorenosť srdca. Dalo by sa teda povedať, že téma filmu je síce útek z väzenia, no divák sa nedozvie ani len spôsob, akým sa podarilo väzňom utiecť. Nespadá do klasického zobrazenia tejto témy (postupné plánovanie s dramatickým vrcholom samotného úteku), režisér sa sústreďuje predovšetkým na psychiku postáv, ich vnútorný vývoj, ktorý prebieha a vyvíja sa počas putovania za „lepšou budúcnosťou“, v situáciách keď sú odkázaní na vzájomnú pomoc. Jack a Zack sú od samého začiatku prezentovaní ako postavy žijúce na okraji americkej spoločnosti, ktoré už dávno prestali veriť v ilúziu amerického sna. Mostom ktorý umožňuje ich vzájomnú komunikáciu, ale aj „komunikáciu“ s divákom je popletený Taliansky turista Bob. Jeho bezprostredná povaha mu na rozdiel od jeho spoločníkov, umožnila vstúpiť do jeho sveta aj inej osobe. Práve jemu, cudzincovi z Talianska, sa totižto podarí nájsť si ten svoj kúsoček životného šťastia v podobe ženy a domova a Jack a Zack sú odsúdení na ďalšie bezcieľne túlanie sa za vidinou amerického sna. Dalo by sa teda tvrdiť, Jarmusch prezentuje všetky postavy ako cudzincov- Boba ako cudzinca v rámci svojho pôvodu, Jacka a Zacka ako cudzincov vo vlastnej krajine... () (méně) (více)