Dnes večer všechno skončí

Má to strašně divnou stavbu příběhu. Na začátku se objeví zákeřný diverzant, no a pak je to vojenská lovestory. Nitky se však nebezpečně prolnou... :) . Kýčařina o lásce a "morálce". O tom, že (socialistický) kocour (ne)má být, co nejrychleji v troubě. Psala se polovina padesátých let. Občané se museli vychovat, dovychovat a převychovat...hlavně ti mladí. 22%. (03.02.2016)

Svorně natočený debut dvou pozdějších významných českých režisérů zaujme především osobitým filmovým viděním třetího debutanta – režiséra Jaroslava Kučery, tvůrce, který během šedesátých let nenatočil jediný průměrný film a který se i toto začátečnické tendenční dílko, nenapínavé a nedobrodružné, plné patetických figur a papírových dialogů, pokusil povýšit na umělecký film. Žel jeho lyrické scény k příběhu nepřiléhají – potenciální napětí včas zřeďují, hrdiny zastiňují působivou venkovskou atmosférou plnou teplých barev, milostným dilematům konkurují bystrými studiemi pleti a osvětlení. A tak zatímco dva umanutí zelenáči oslavují bojeschopnost armády a přátelství ve zbrani, tak třetí nejzralejší básní krystalicky čistá haiku, která by se mohla zaskvět kdekoliv jinde, jen ne v tomto filmovém polotovaru z produkce Československého armádního filmu. (19.03.2024)

Oj, to je roztomilý film! A s tak krásným poselstvím: Neboj se, soudruhu, udat ani vlastní milenku - i ona by mohla být špionkou. Buď vždy věrný straně, neboť ta jediná je neomylná. Pamatuj, že presumce neviny je překonaná buržoazní koncepce - vždyť sám soudruh nejvyšší prokurátor Sovětského svazu Vyšinský nás učí, že vina je kategorií objektivní: Kdo se stýká s někým, o němž strana prohlásila, že je špion, je sám špion. A nejsou-li věcné důkazy? Ale vždyť víš, co soudruh Vyšinský napsal: Třídní nepřítel je příliš rafinovaný než aby po sobě zanechával důkazy. Jediné podstatné je jeho doznání - ale to už je práce soudruhů z StB. Ty buď hlavně ostražitý a dávej pozor, abys někde nevyzradil důležité státní informace. Víš přece jaká je doba. Reakce nikdy nespí, jak říkal soudruh prezident Gottwald. (05.11.2006)

Kachyňa & Jasný ala stalinissimo orwokolor :o)) - Ale jinak je to jen další agitační hnus ze socrealné rudo-černé kuchyně. Helenka je taková afektovaná a je to slečna mrcha (protože je přece) z města (jinak Irena Vágnerová, agentka s dvouletkou od síájsí či které ídeodiverzní centrály) - jasná ZÁPORNÁ postava, Milan pak je takový milý voják naivní, (přestože je) z města (asi proto, že žije chlapec s maminkou a rád by nějakou tu čisťounkou voňavou slečinku, žádnou soustružnici!) - jasná ROZPORUPNÁ postava, dále pak soudruzi velitelé a vojáčci odkdekud (co nakonec pomůžou, podrží a snad i vyhoní - ty nepřátele přece ;-)) - jasné KLADNÉ postavy... Nu a pak jsou tu ty HOVOROVÉ TABULKY - to je to hlavní, oč tu kráčí! Jó, to byla ta doba agentů a špiónů, kujónů plíživých imperialistických a nepřátel šťastných zítřků - a proti nim ruku v ruce >dělníci, rolníci a pracující inteligence< - soudruzi umělci - rejžizéři - herci - obzvláště viditelně... Jasné schéma jako Kléma, v barvě vyvedené, aby byly nejspíš dobře vidět ty rudý vejložky, nejen době poplatné - přímo době a straně v prdel lezoucí! Křečovité herecké výkony s vypoceně stupidními dialogy, ideologií smrdící scénář a rutinně mizerná režie. Prostě odpad - umělecký i lidský, zářný doklad toho, čeho všeho ta naše česká bolševisko-kultůrní fronta byla schopna! Tak nasssrat... :-( (05.11.2006)

Takmer špionážne romantické krimi by bolo skutočne špionážne, keby to špiónstvo nebolo také naivné a vlastne sme sa o ňom vôbec nič nedozvedeli. No ale každý musel nejako začínať a tento film má význam vidieť len na skompletizovanie filmografie slávneho režiséra. –––– Malá přestávka v lásce nikomu neuškodí. (07.02.2023)