I Don't Feel at Home in This World Anymore

Pohodová multižánrovka která začne jako komediální drama ze života, pak se změní v sousedský krimi a v závěru se z toho stane prakticky home invasion horor kde neni nouze o ustřelený ruce a prostřelený hlavy. Macon Blair zde jasně využil to co se naučil ve spolupráci s Jeremy Saulnierem neboť to má takovej ten uvěřitelnej nádech realismu včetně scén násilí. Hlavní role jsou sympatický, obzvlášt když si vezmete v potaz že ty dva jsou už dávno za zenitem. Jak jsem řekl, pohodovka. (08.09.2018)

Sundance filmeček, kterej pobaví bizarními postavami (Elijah Wood jakožto 80s karatista poslouchající metal atd.) a bizarními situacemi, které zachrání většinu hluchých momentů a stylového ohýbání, kdy to začíná jako indie loser komedie alá "Napoleon Dynamite" nebo vzhledem k ženské hlavní hrdince spíš "Me and you and everyone I know", a postupně se z toho vyvrbí podivnej slasher alá Coenovi... (29.01.2019)

Nejrači mám, když mě něco nečekaně překvapí. Přesně tento film. Vůbec jsem od něj nic nečekal, vůbec jsem nevěděl, o čem je a pak to přišlo. Hned od začátku to srší černým humorem (ale kdo chce, může to brát i jako drama). Pro mě to ale byla čirá zábava černého kalibru, přesně taková, kterou mám rád. Líbí se mi, jaké role si občas Elijah Wood vybere a že tady byl za solidního blbečka - nábožnej metalista/ninja-amatér se vzhledem divného patrona. Ale hlavní slovo tady měla Melanie Lynskey - konečně někdo sáhl po herečke, která není jen kost a kůže a pěkná tvářička, ale oplývá přirozenými tvary a nezmalovaným obličejem. Která navíc ráda sáhne po pivku nebo flašce. A pak tu máme tu hromadu těch zlejch. Začne to vlastně už ta bába na smrtelné posteli na začátku, ale podobnejch postav je tam víc. Majitel zastavárny starej hajzl (co vypadá jak upír), odpornej zhovadilej hajzl Devon Graye (kterej má v oblibě rezervoáry na hajzlech), zazobanej amorální hajzl Robert Longstreet nebo konečně stará kriminální fetka, zloděj a hajzl David Yow, kterej mě z nich dostával úplně nejvíc. Jako bonus tady máme Jane Levy, která sice není hajzl, ale hajzlice jo (a navíc pěkná). Nejde mi jen o to super morbidní finále, ale jde mi o celou cestu, která mě k tomu finále dostala. Akorát to sražení autobusem už je ve všech těch filmech nuda a mohli to nahradit něčím efektnějším. A pak tu máme hudební stránku věci - jde vidět, že hudba je pro režiséra asi hodně důležitá (a možná o tom svědčí i náznak v dialogu, jestli "mají rádi hudbu"... a vlastně i samotný název filmu, který vykradl slova z jedné použité písně)... no každopádně ten výběr songů je zaprvé totálně multižánrový a za druhé strašně ujetý. A za třetí se to tam parádně hodí. Prostě to je film, kterej mě dostal do kolen a do chlámaček. Jestli tohle někdo začne nějak trapně srovnávat s něčím od Tarantina, je to idiot. (08.10.2019)

Vzpomínka na Americký nezávislý léta na čt2,film jakoby z dob 20 let zpátky.Víc se mi líbila humorná indie rovina filmu,pátrání ústřední dvojice po kradených věcech a urputná snaha životních lůzrů z nejbrhůdu o spravedlnost.Závěrečná odbočka k explicitnějšímu násilí(třebaže svým způsobem vtipnýmu)už mi přišla toliko trochu zbytečná,ale neva.3,5* (28.01.2021)

První půlka ještě ušla a pár dobrých scén v ní bylo, ale z té druhé nakonec byl jen nefunkční a celkem nudný pokus o absurdní komedii, který ztroskotal na slabém scénáři a nedostatečné kreativitě režiséra. Navíc se to celé tak nahodile vyvíjí, že tomu chybí nějaký tvar a že se to i přes všechny snahy zaujmout stává nezajímavým a lehce rutinním. Za mě je to teda ve výsledku lehčí podprůměr, ale těch pár scén v první polovině, funkční chemie mezi ústředním duem a slušné herecké výkony to u mě aspoň trochu zachránily. I když bohužel ne natolik, abych tu třetí hvězdičku přihodil... Lepší 2* (01.05.2022)