poster

Axolotl Overkill

  • Německo

    Axolotl Overkill

  • Slovensko

    Axolotl Overkill

Drama

Německo, 2017, 94 min

Režie:

Helene Hegemann

Předloha:

Helene Hegemann (kniha)

Scénář:

Helene Hegemann

Kamera:

Manuel Dacosse
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • JFL
    ****

    Film tak napěchovaný mladistvou energií, až rezignuje na cokoli jiného. Výsledkem je hyperafektovaný vír mládí s vším jeho vzdorem, namyšleností a egocentričností. Ostatně pávě sebestřednost představuje alfu a omegu "Axolotl Overkill", protože vyprávění nemá jinou logiku než, že se veškeré zdejší výjevy točí kolem hlavní hrdinky. Proto také film nikdy nepřichází s jakýmkoli ukotvujícím rámcem, který by konstatoval, jestli předkládané výjevy jsou realita, sny, fantazie či zbožná přání člověka dospívajícího v éře lifestylu a hypermediality. Na film i předlohu se nevyhnutelně lepí label kontroverze a provokace, který ale pouze konstatuje generační rozkol. Při tom život hlavní hrdinky, či jeho představa neilustruje apokalyptickou úroveň dnešní mládeže. Naopak ideálně ukazuje postoje a míru vztahu sebe vůči okolí, které jsou vlastní mládí v jakékoli době. Když "Axolotl Overkill" vztáhneme k současné dospívající generaci, tak lze vlastně říci, že pokud se takto vskutku vidí alespoň část mladé generace, je to pozitivní. Osvěžující je otevřený přístup k sexualitě bez tabu i démonizací a ignorace tradičních konceptů genderu a rodinného uspořádání. Hrdinka Mifti tak nevzdychá po nějakém klučinovi, ani neřeší dilema, jak si zařídit budoucnost, nýbrž si jen nezřízeně užívá, všeho, co jí svět či její představivost postaví do cesty. Pak je tu druhá strana mince, že je zpovykaná, rozmazlená, fraškovitá a díky zaopatřenosti zcela odtržená od sociálně existenčních ohledů života. Jenže to v základu je definicí jakékoli mladé generace.(14.7.2017)

  • Mr.KarlAdler
    ****

    Tenhle film pravděpodobně rozdělí, a vlastně už rozděluje, diváky na dvě strany. Jedni v něm vidí úžasnou nálož hořce podané zábavy a druzí směsici nesouvislých hysterických skečů a nesympatických postav. Jenže to je přesně ono – Axolotl Overkill je taková předimenzovaná výpověď o roztěkanosti a přepjatosti současné mladé generace. Jakkoliv je to do jisté míry manýristická snaha o děsnou jinakost (axolotlové, tučnáci, atd.), Miftiino extrémní prožívání si mě prostě získalo.(6.7.2017)

  • castor
    ***

    Věděl jsem pouze, že režisérka je velmi mladá a že to bude o zlobivých německých holkách. Na plátně se to nakonec potvrdilo. Hlavní hrdince je šestnáct, dospělí jsou podle ní marní důchodci, nejraději vymetá večírky, poflakuje se, sexuálně experimentuje, realitu míchá se sny a halucinacemi. Je to své, divoké, pocitové, má to drive i několik sympatických momentů. Ale rovněž je to chaotické, s absencí gradace, souvislejšího děje i dílčích point. Výborný výběr hudby, výtečná práce s kamerou. Buď chytí, nebo otráví.(30.12.2017)

  • Santino7
    ***

    Energické, mladícky tvrdohlavé, provokatívne, slobodné, no zároveň i chaotické, výstredné, zmätené, miestami povrchné a nejasné. Skrátka presne také ako dospievanie. Knižnú predlohu nepoznám - hoc po letnom oboznámení na základe tohto sfilmovania by ma skutočne zaujímala -, a teda nemôžem porovnávať, ale tak nejak tuším, i keď sa pod filmovú adaptáciu podpísala tá istá osoba, že kniha bude predsalen obsahovo značne hodnotnejšia, ucelenejšia, zachytávajúca podstatne viac myšlienok. Nechcem však byť prehnane kritický, nakoľko čoby režijný debut ma to oslovilo pomerne dosť (a to pritom tvorbu európskych nezávislých filmárov prevažne nesledujem). Formálna stránka snímky sa mi páčila, či už vizuál (moderný Berlín tu bol zachytený veľmi dobre), hudbou, ale takisto sviežim, energickým strihom, a vlastne celkovo akousi svižnosťou (teda aspoň niekedy). Horšie to už bolo s obsahovou stránkou, ktorá mi prišla až príliš chaotická, zmätená a vo výsledku žiaľ len málo vraviaca. Značný problém som mal i so zvolenou štruktúrou, jednotlivé scény boli klipovitého rázu, čo mi je nie úplne pochuti a na kvalite nepridávalo ani ich usporiadanie, kedy chronológia neexistovala prakticky žiadna a epizódky zo života sa striedali takpovediac "hala-bala". Oceňujem najmä všelijaké hudobné/tanečné vsuvky, niektoré originálne a úsmevné scény, a takisto herecký výkon Jasny Fritzi Bauerovej, ktorá sa s rolou tínedžerky Mifti popasovala veľmi dobre, a postavu, od ktorej ju v skutočnosti delí 12 ročný rozdiel, zvládla bezproblémovo. Čiže aby som to zhrnul, Axolotl za sklamanie síce nepovažujem, páčilo sa mi ono exentrické poňatie a celkovo výstrednosťou nabitá generačná výpoveď súčasných tínedžerov, ktorá nie je polopatistická (po premietaní v trnavskom Lumière všetci zúčastnení zostali sedieť v kinosále skoro až do úplného konca titulkov), avšak predsalen, vo výsledku "iba" trojka. 65%(14.12.2017)

  • Dadel
    **

    Podle knihy Axolotl Roadkill. Německá puberťačka a její pohrdání dospělými, sex, drogy a další věci oblíbené mezi německými puberťačkami. Scény, kde se nemluví a jen hraje hudba - ****. Scény, kde se mluví - *. Bohužel mluvících scén je tam mnohem víc a jsou nesnesitelné. Prostě něco jako film Mami!(1.7.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace