Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Velitel vojenského výcvikového tábora, čerstvě povýšený major Cibulka (Václav Lohniský) drží své podřízené zkrátka. Kvůli nečekané pohotovosti odmítne dát dovolenou i mladému poručíku Zábranovi (Stanislav Remunda), jehož manželka má každým dnem rodit. V armádním deníku navíc vyjde nepravdivý článek o tom, že Zábrana je ukázkou špatného velitele roty. Ve skutečnosti je to právě on, kdo má nejlepší velitelské schopnosti. Zábrana v obavách o manželčino zdraví v noci poruší rozkaz a vzdálí se do Prahy, aby ženu v porodnici navštívil. Majoru Cibulkovi to vyzradí Zábranův bývalý spolužák z vojenského učiliště, mladý politruk Jirgala (Zdeněk Řehoř). Cibulka se rozhodne ještě přitvrdit a pohnat Zábranu, kterého už dlouho nemá rád, před prokurátora. Avšak cvičení zblízka sleduje plukovník Sova (Ladislav Pešek), a ten vidí pravého viníka jinde... Film Zářijové noci je samostatným režijním debutem Vojtěcha Jasného, který do té doby spolupracoval s Karlem Kachyňou. Drama o šikanování vojáků neschopnými veliteli vzniklo podle stejnojmenné divadelní hry Pavla Kohouta, napsané pro soubor Armádního divadla. Poukazem na odvrácené stránky lidové armády byl snímek ve své době kontroverzní. (Česká televize)

(více)

Recenze (41)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Není od věci poslechnout si k tomuto filmu komentář Pavla Kohouta. Pohyb mezi trochu přirozenější agitkou a snahou o věcné uchopení skutečné tváře tehdejší armády odráží nejen tehdejší stav autorovy mysli, ale i obraz společnosti, která začínala procítat z budovatelské šalby padesátých let. NOCI patří k filmům, jež byly východiskem bouřlivé expanze naší národní kinematografie hraného filmu šedesátých let. Východiskem, které si i dnes uchovává jistou, byť značně podmínečnou působivost a osobitost. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Závan politického uvolnění po dlouhých a neprostupných letech stalinské diktatury vyprovokoval řadu příslušníků nastupující mladé a střední generace k prvním, zatím spíše nesmělým kritickým krůčkům vůči stávajícímu režimu. Je zřejmé, že k této deziluzi postupně dospěl jeden z jeho čelných představitelů, oficiální trubadúr Pavel Kohout, jehož stejnojmenná divadelní hra, vetknutá s příslovečnou přesností mezi novodobé otroky řádu a discplíny, přináší otevřenou, byť z dnešního pohledu již velmi rezervovanou analýzu postupného rozkladu společnosti. Film Vojtěcha Jasného je nezbytné posuzovat očima minulosti, v kontextu doby, která zatím s opatrnými nadějemi vzhlížela do budoucna. ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Já dávám čtyři hvězdičky. Je to proto, že film nádherně popisuje, jaký byl komunismus hnus. Lidi se zabývali takovýma hovadinama, kvůli samý politice nemohli ani normálně pracovat. Každou chvíli člověka mohl zlikvidovat nějaký pisálek, co se na něj vyspal a napsal pár blábolů do Vojenských rozhledů. Z toho strachu všichni zblbli, jelikož vlastně nevěděli co jinýho dělat. Doba se vymkla z kloubů. I když je film strašně naivní, svět se jako vždy dělí jen na špatné a dobré, dobro nakonec zvítězí a kluci si v zákopech láskyplně pohlédnou do očí, jako ilustrace doby je to to pravé ořechové. A ta nadsázka tam je, já ji cítil...70% ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Vojensko nevojenský film podle předlohy Pavla Kohouta. Zajímavá proměna poručíka Jirgala (Zdeněk Řehoř), který napřed Zábranu nahlásí, ale pak za něj bojuje. Skoro k nevíře, že dalším Jasného filmem byla poetická Touha. Tento film vnímám jako povinnou úlitbu režimu. I přes kvalitní zpracování musím bohužel film ohodnotit jako průměr. ()

honz 

všechny recenze uživatele

Film má jednoduchou zápletku: mladý poručík Zábrana jednoho večera potají opustí kasárna a navštíví svou těhotnou ženu v porodnici. Nestihne však noční vlak zpět, vrací se až druhý den, kdy o jeho útěku už ví major Cibulka (Václav Lohniský) a chce Zábranu poslat před soud. Plukovník Sova (Ladislav Pešek) má však k vzniklé situaci spíše lidský přístup, a tak nakonec je neoblíbený major Cibulka převelen do zásobování "ke konzervám"... Zářijové noci jsou natočeny již v době jistého uvolnění, než jaká byla za "Kultu osobnosti". V kritickém pohledu na armádu není snímek ničím výjimečný, jeho největší předností je skvělé herecké obsazení. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Film byl po svém uvedení na banskobystrickém festivalu v roce 1959 podroben kritice a na několik let stažen z distribuce. Vytýkal se mu negativismus a "zkreslený pohled na socialistickou současnost". Stejně tak dopadly další filmy jako například Zde jsou lvi (1958) nebo Tři přání (1958). Zpět do kin byly zakázané filmy uváděny až s politickým uvolněním po roce 1962. (Stegman)

Reklama

Reklama