Valerie a týden divů

Bizarní, ale rozhodně pozoruhodný (přinejmenším vizuálně) mix snové "pohádky" a gotického upírského hororu. Surreálná atmosféra, mírně kontroverzní erotika, pedofilní, incestní a lesbické motivy, pálení čarodějnic, mindfuck závěr... Asi by se tomu dalo vyčítat mnohé (třeba děj :)), na druhou stranu podobně koncipovaných filmů v historii československé kinematografie asi moc nenajdete... 70 % (24.07.2018)

Svým pojetím a zpracováním velmi netradiční film z tuzemské produkce, ve kterém se střetávají jak fantastické, tak erotické a lyrické prvky, přičemž ve výsledku to působí originálním dojmem. Avšak mě osobně film nijak výrazně nezaujal. Musím však ocenit mnohé zobrazené výjevy, tvůrčí představivost a odvahu něco podobného natočit (vzhledem k věku Jaroslavy Schallerové). Abych pravdu řekl, tak vlastně nevím, co přesně bych si měl o tomto filmu jako o celku myslet. (05.06.2013)

Až neuvěřitelným způsobem netradiční film. Tak předně; neznám sice Nezvalovu předlohu-prý pohádku (tvrdí tvůrci v úvodu), ale výsledek, do jakého si ji scénáristé upravili, připomíná snad všechno, jen ne film pro děti. Horor to však taky moc není (děsivěji vyznívají jen postavy konstábla a babičky), sexu tam na erotický snímek není dostatek, takže opravdu nevím, čím Valérie a týden divů vlastně je. Taková vizuálně velmi podmanivá prasárnička možná. Nebo jak chcete nazvat dílo, kde mají na 13-letou lolitku Valérii chuť její bratr, otec, babička/matka/sestřenice, misionář či kamarádka? Muži chtějí ženy, ženy chtějí ženy, alespoň, že muži nechtějí muže. Chvílemi to připomíná parodii, navíc i se sem tam vypečenou hlášku typu "Ze dvora vyjel kočár bez kočího. - To je dobré znamení." nebo "To nic, to je jen visící muž." Po technické stránce velice kvalitní československý film (kamera, hudba, masky), co se týče děje, divák vlastně neví, co je skutečnost a co jen sen nebo představa. No každopádně hlavní hrdinka (myslím dobrá práce castingu) má pořádně bujnou fantazii a o tom vlastně tenhle roztodivný film asi je. Normálně bych dal nejspíš nižší hodnocení (navíc i dobrou technickou stránku většinou nestavím nad obsahovou), ale tohle dílko mě zaujalo také svou prazvláštní atmosférou a já se i docela bavil, takže proto to vidím na lepší 3* (jinak nevylučuju při dalším zhlédnutí přidání, ale i odebrání hvězdičky). (13.06.2012)

Což o to, vizuálně je to dechberoucí. Ale bojím se, že dějové linie už pak moc nestíhám. Hlavní hrdinka má romantickou první periodu, snaží se ji zneuctit biskup (který se po neúspěchu oběsí a následně je označen "jen visícím mužem"), zupířit její babička/sestřenice, je zamilovaná do svého možná bratra Orlíka, má první přítelkyni, kterou svými polibky vyléčila a udělala krásnou. Už dlouho se mi nestalo, abych celý film tupě zírala na plátno a snažila se aspoň něco pochopit. Nevím, na čem si tvůrci frčeli, ale měli by to rozdávat při projekcích. (28.11.2009)

Pro mne nejkrásnější Jirešův film s uhrančivou hudbou Luboše Fišera a výtvarnou kamerou Jana Čuříka. Na první pohled nefilmovatelný černý román V.Nezvala byl převeden kouzelně na filmové plátno zejména díky milovnici surrealismu a mystična, Ester Krumbachové. Vedle nádherné básnické prózy tak vznikl snově poetický film, jakých naše kinematografie mnoho nemá. Pravda, dnes spíše klubová záležitost, která vás však zavede, necháte-li se, do magického světa nevinných i vinných dívek, lilií, leknínů, pávů, ale i upírů, smrti a nebytí, hranic pro čarodějnice, lásky, zrady, nenávisti. Mezi tehdy vesměs neznámými herci se objevil v roli bubeníka Nezvalův nevlastní syn Robert. Krátce po natáčení Valerie, sužován vnitřními démony, spáchal sebevraždu. Zas a znovu, při každém dalším sledování, jsem okouzlen nádhernými obrazy, jaké už dnešní český film snad ani přinést neumí... (16.02.2011)