Režie:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jaroslava Schallerová, Helena Anýžová, Petr Kopřiva, Jiří Prýmek, Martin Wielgus, Jan Klusák, Alena Stojáková, Karel Engel, Libuše Komancová, Eva Olmerová (více)Obsahy(1)
Stejnojmenný básnivý román Vítězslava Nezvala posloužil režiséru Jaromilu Jirešovi k vytvoření jakési surrealistické koláže, v níž se mísí romantické ladění s hrůzostrašnými prvky. Hrdinkou je třináctiletá dívka Valerie (J. Schallerová), která se do svých zhmotnělých představ natolik zaplétá, až přestává rozlišovat mezi skutečnem a halucinacemi. Pitoreskní i děsivé události kolem Valerie se posouvají do roviny sice hrůzostrašného, ale přece jen slastného snění. Postavy se vyznačují silně symbolickým zabarvením, ani jednotlivé dějové motivy nejsou vázány striktní logikou. Sám Nezval kdysi k příběhu uvedl, že jej utkal „z lásky k tajemství starých vyprávěnek, pověr a romantických knih, psaných švabachem, jež se kdysi mihly před mýma očima“. Valerie a týden divů uzavírá experimentující linii v naší kinematografii 60. let. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (259)
Jako Boschova Zahrada pozemských rozkoší - vzbuzuje ve mně podivnou slast a zároveň štítivý odpor. Žel, odpor nakonec převládne navzdory výsostně stylizované podívané, která však, hlavně díky obsahu, docela brzy přesytí. Můžete to klidně odnést, už nebudu. No, čert ví, co v sedmdesátém frčelo za modely... nebo snad ve třicátém druhém, pane Nezval? Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Nikdy bych nevěřil, že se tahle látka dá v českých zemích obstojně zfilmovat. Surrealistická novelka Vítězslava Nezvala o dospívání jedné dívky opravdu není zrovna snadným soustem. Film Jaromila Jireše mě ale zase utvrdil v tom, jak na tom v 60. letech byla česká kinematografie dobře. Scéna je propracovaná až do posledního detailu, střih se skvěle vypořádal s ne zrovna narativním obsahem, celková kompozice se bezmála vyrovná knižní předloze. Prostě nevím, kde hledat chyby. Tak trochu to připomíná avantgardu. ()
Co to bylo? Viděl jsem už ledacos, ale tenhle film nasadil úplně novou laťku, co se týče "divnosti". Jestli to mělo dávat nějakej smysl, tak já jsem ho nenašel. Je to jakási hororová pohádka o jedný třináctce, kterou tam pořád znásilňujou nějaký upíři (nebo co), což je o to bizarnější, že jsou to snad všechno její příbuzný. Opravdu nemam nejmenší tušení, co tim chtěl básník říci. Nutno dodat, že ten film je prostě natolik divnej, že mě svym způsobem zaujal. Dávám 2 hvězdy, protože nic podobnýho jsem teda ještě neviděl. ()
Jeden z nejlepších českých filmů a jeden z nejzajímavějších filmů vůbec. Největší zásluhu na tom má úchvatná Nezvalova knižní předloha (kterou vřele doporučuji) a i přestože ji tvůrci na plátno nepřevedli zcela věrně a dokonce něco docela radikálně změnili, zdařilo se jim to neméně poutavě. Co bych vytkla je, že místy je film mírně chaotický a některé scény jakoby do filmu vůbec nezapadaly, i přestože v knize dávají smysl, ale než jsem si přečetla knihu, příliš mi to nevadilo. Film je spojením snové a tajemné atmosféry, úžasné výpravy, úchvatných záběrů, originálních surrealistických scén a trochy dekadentní zhýralosti, jako bonus krásná Jaroslava Schallerová. To vše je výsledku výjimečné dílo. ()
Úžasná imprese a mé první setkání s mlaďounkou Jaroslavou Schallerovou. O pohádku skutečně nejde, z některých kostýmů (tchoře zejména) jde strach i na dospělého. Film je seskládán z jakýchsi fragmentů, které na sebe nijak extra nenavazují, nicméně každý z nich diváka dokonale přiková. Úžasný je i soundtrack. Z tohohle poetického filmu na mně něco dýchlo, ale nedokážu to popsat. O erotickém náboji mladého ženství hlavní hrdinky ani nemluvě... Jak se toto podařilo Jirešovi dva roky po bratrské okupi natočit, nechápu... * * * * ()
Galerie (75)
Zajímavosti (20)
- Film se objevil v knize "101 hororů které musíte vidět, než zemřete" editora Stevena Jay Schneidera, spolu s takovými kulty jako jsou Vymítač ďábla (1973), Halloween (1978) nebo Osvícení (1980). (RozaF)
- Pri scéne, kedy kňaz Gracián (Jan Klusák) necháva Valeriu (Jaroslava Schallerová) upáliť, dávali členky štábu komparzistkám kvapátkom na kraj oka umelé slzy, ktoré im museli pomaly stekať po lícach. (Raccoon.city)
- Velké karnevalové shromáždění v závěru tohoto filmu inspirovalo Tima Burtona k finále jeho filmu Velká ryba. (prkalil)
Reklama