Režie:
Sebastián LelioKamera:
Benjamín EchazarretaHudba:
Matthew HerbertHrají:
Daniela Vega, Aline Küppenheim, Amparo Noguera, Francisco Reyes, Luis Gnecco, Antonia Zegers, Néstor Cantillana, Alejandro Goic, Nicolás Saavedra (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Marina, servírka a zpěvačka, a Orlando, starší muž, se do sebe zamilují a plánují společnou budoucnost. Orlando však náhle onemocní a následně umírá. Coby transžena je Marina nucena bojovat nejen s Orlandovou rodinou, která je přesvědčena, že Marina nese za jeho smrt zodpovědnost, ale i s předsudky svého okolí, jež její sexuální identitu považuje za cosi nenormálního a zvráceného. A především za právo být sama sebou. (Artcam Films)
(více)Videa (4)
Recenze (52)
Takže Oscar za najlepší cudzojazyčný film roku 2017? Mám pocit, že v tomto prípade skôr rozhodovala téma transsexuality a motívu deakteptácie a odporu voči takejto "žene". Áno, je to rozhodne zaujímavá téma, ktorá čoraz častejšie vylieza z tieňa tabu. V podstate je to celé na zamyslenie, že ľudia v sebe nosia takéto predsudky a nemienia to akceptovať, bez ohľadu na to, akú osobnosť v sebe nosí takýto transgenderový človek. Takže po tematickej stránke naozaj vydarené, avšak dejovo som od toho čakal určite oveľa viac. Chýbala tomu akási väčšia dramatizácia, ktorá by rozptýlila tú jednotvárnu líniu koncentrovanú čisto len na sociálno-spoločenský vzdor okolo Mariny. ()
Křehký, chtělo by se říct až introvertní film o loučení se s milovanou osobou. V tomto případě navíc bolestivě umocněným nemožností rozloučit se s ní důstojně, a uvědomováním si, že najít další podobně blízkou osobu bude takřka nemožné. Podobně jak tomu bejvá u jihoamerických umělečtějších filmů, nehraje se tady na ždímání divákových emocí, ale spíše na akademickou decentnost. Třeba symfonický soundtrack zaznívá jen poskromě, minimalisticky, bez melodických motivů. ()
Fantastická žena začíná tam, kde většina melodramat končí – úmrtím jednoho z partnerů. Smrtí Orlanda pro Marinu začíná několikafázový proces obhajoby vlastní identity. Před lékařem, policejní vyšetřovatelkou, členy Orlandovy rodiny musí bránit vše, co utváří její „self“ – jméno, tělo, hlas. Skoro nikoho nezajímá, co Marina chce. Nikdo se nezeptá, co cítí. Ostatní v ní nespatřují sobě rovného člověka, ale anomálii, ohrožení statu quo. Každá z postav, kterou je Marina souzena, zároveň zastupuje určitou instituci, čímž příběh jednoho odloučení získává politický rozměr. Marina nehájí jenom právo žít plnohodnotný život. Reprezentuje každého, kdo se lidem jako Orlandova exmanželka nezdá být dostatečně normální. ___ Lelio vyprávění zakládá více na paralelách a variacích než na kauzálním řetězení událostí a dějových zvratech. Marininu nahotu vnímáme během jejího milování s Orlandem odlišně než během pořizování policejní dokumentace či zmíněné scény v sauně. Když v nočním klubu objímá neznámého muže, moment postrádá vřelost jejího dřívějšího, podobným nájezdem kamery zachyceného tance s Orlandem. Hrdinčino hledání silného hlasu je motivováno nejen touhou po rovnoprávnosti, ale též snem o pěvecké kariéře. Právě v nenásilném propojení individuálního a emancipačního příběhu se projevuje Leliův režisérský um možná ještě výrazněji než ve scénách, kdy opouští dominantní realistický styl a umožňuje hrdince alespoň pomyslný únik do světa, ve kterém může být sama sebou. ___ Fantastická žena patří k filmům, v nichž každý záběr vyniká svou promyšleností. Barvy, rámování, objekty v mizanscéně nesou významy a vypovídají o životní situaci, v jaké se postavy nacházejí. Marina například během většiny filmu nosí na krku řetízek ve tvaru půlkruhu. Když si uvědomí, že svou identitu nemůže zakládat na ne/přítomnosti kompatibilní druhé polovičky, vyměňuje poloviční kruh za klíč. Nejde o nejsubtilnější metaforu pro nalezení klíče k vlastní duši, ale Lelio o jemnost neusiluje. Jeho odvážný, v detailech přesný, v závěru povznášející snímek stejně jako hlavní hrdinka nic neskrývá a svému publiku se nebojí jít vstříc. Současně se nepodbízí a nežadoní o soucit. K tomu, abyste Marinu přijali ve vší její rozmanitosti, vás nenutí. O to větší hodnotu má závěrečné uvědomění, že byste s touto fantastickou ženou rádi strávili mnohem víc času. 90% ()
Na první pohled poněkud kostrbaté a stylově srovnatelné třeba s některými dílky studentů FAMU. Na druhý pohled práce vnímavého tvůrce s citem pro obrazovou symboliku. Na třetí pohled odvážný, nepodbízivý film o celoživotní samotě, kterou neutiší ani případná podpora nejbližšího okolí. Velmi trefně napsána je role Gaba - ztvárňuje hlas, který ve společnosti zní, ale s nedostatečnou intenzitou. Kdo se aspoň trochu orientuje v situaci silně katolického Chile, pochopí, proč je existence Fantastické ženy nejen pro tuto zemi tak důležitá. ()
Veľmi príjemné prekvapenie. Dobre uchopená, komplikovaná téma, príťažlivý vizuál a zapadajúci hudobný podmaz. Taktiež zúfalstvo v boji o vlastnú identitu, v boji proti predsudkom a emocionálne vypätie zo straty milovaného človeka som hlavnej hrdinke veril a mala moje sympatie. Jediné, čo by som možno vytkol, bol záver, ktorý mal prísť už niekoľkokrát, ale stále sa pokračovalo. 80% Be2Can 2017 - Kino Lumiere ()
Reklama