Režie:
Sebastián LelioKamera:
Benjamín EchazarretaHudba:
Matthew HerbertHrají:
Daniela Vega, Aline Küppenheim, Amparo Noguera, Francisco Reyes, Luis Gnecco, Antonia Zegers, Néstor Cantillana, Alejandro Goic, Nicolás Saavedra (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Marina, servírka a zpěvačka, a Orlando, starší muž, se do sebe zamilují a plánují společnou budoucnost. Orlando však náhle onemocní a následně umírá. Coby transžena je Marina nucena bojovat nejen s Orlandovou rodinou, která je přesvědčena, že Marina nese za jeho smrt zodpovědnost, ale i s předsudky svého okolí, jež její sexuální identitu považuje za cosi nenormálního a zvráceného. A především za právo být sama sebou. (Artcam Films)
(více)Videa (4)
Recenze (52)
I bez onoho transexuálního kontextu by šlo zobecnit pocit z filmu nad tento rámec a to jako nevratnou ztrátu člověka, který jako jediný chápal, kdo vlastně jste. Formálně proto film nesnímá protagonistku v obvyklých detailech tváře, nicméně spíše z povzdálí, aby vyplňovala jen část prostoru v záběru a působila ztraceně a osaměle. Nicméně celý koncept shazují pro queer cinema do omrzení stejně typické figurky pokryteckých cisek, ideálně ještě z vyšší společenské třídy a mě to pořád neba. Jinak také vyhlašuji soutěž o natočení filmu s tématikou transexuality, kde se maximálně třikrát bude někdo dívat do zrcadla. Teď se ukažte. ()
„Žena v tele muža“ . Daniel a Marina je jeden a ten istý človek, ktorý sa nedokáže stotožniť so svojou vlastnou IDENTITOU, a tak sa z neho stáva transgender. Som v Čilskej republike, čiže nachádzam sa vo vzdialenej galaxii, pardon v Južnej Amerike (prepáčte mi, ale SOLO už klope na dvere multiplexov), a čoskoro pochopím, ako sa musí cítiť takýto jednotlivec, ktorý má určitý druh „omylu prírody” , za ktorý prakticky ani nemôže, lebo sa tak narodil, a po chvíli si uvedomuje, že s ním niečo nie je v naprostom poriadku. A okolie to tak isto vníma a dá mu to aj patrične pocítiť, že sa bude cítiť, ako psychicky zdeptané psisko, ale s pozitívnym myslením - nikdy sa nevzdávať a bojovať za svoje práva ! Pokiaľ starý Orlando žije, je dobre, ale keď náhle umrie, tak automaticky pochopí, kto všetko sa na ňu začne s plnou paľbou rútiť dopredu a s veľkým úmyslom zvalcovať JU. / Daniela Vega je pozoruhodná, odvážna sa zhostiť postavy, tak komplikovanej, že to chce poriadnu dávku energie sa do nej naplno vložiť, ponoriť všetkými desiatimi, a ja som tomu bez akýchkoľvek problémov uveril, o čo sa jedná a ako to hrá. Na filme spolupracovali špičkoví majstri svojho remesla, námatkovo - PABLO, čiže dostávalo sa mi dostatočnej sugestívnosti i surovosti vo svojej podobe, ktorá posúva FILM smerom na - nezabudnuteľný ! ()
Na první pohled poněkud kostrbaté a stylově srovnatelné třeba s některými dílky studentů FAMU. Na druhý pohled práce vnímavého tvůrce s citem pro obrazovou symboliku. Na třetí pohled odvážný, nepodbízivý film o celoživotní samotě, kterou neutiší ani případná podpora nejbližšího okolí. Velmi trefně napsána je role Gaba - ztvárňuje hlas, který ve společnosti zní, ale s nedostatečnou intenzitou. Kdo se aspoň trochu orientuje v situaci silně katolického Chile, pochopí, proč je existence Fantastické ženy nejen pro tuto zemi tak důležitá. ()
Prostory [sauny] jsou společný? A jsou i oddělený? Popularitě filmů tematizující neběžné sexuálně identitní trable rozumím - osudy postav zrcadlí v aplifikované podobě úkoly, s nimiž se v éře posedlostí souběhu sama se sebou musí popasovat každý divák; snad i ten, který si může dovolit tyto úkoly považovat za poněkud triviální. Škoda nastává, když film nepřináší nic, co divák nezná z banálních heterosexuálních vztahů a zavdává tak důvod k podezření, že byl ve hře přinejmenším samoúčel. Hlavní hrdinka, civilně a citlivě ztvárněná Danielou Vaga, totiž nezažívá nic moc jiného, než co by v odpovídající situaci mohlo potkat netranssexuální, o mnoho let mladší milenku muže tváří Francisco Reyese, který s brýlemi vyhlíží ironicky jako kdosi na průsečíku Jeremy Ironse a Woodyho Allena. Spíše tedy Una mujer regular :-). Řemeslný způsob, kterým se zhošťuje přiblížení stresu z náhlého úmrtí staršího, milovaného partnera je nicméně slušný, decentní a poučný. Psychologická linie si drží úroveň a divák přehlcený almodóvarovkými excesy uvítá, že jich není moc, i když vůle zjevně byla, např. v podobě tanečních čísel. Santiago (de Chile, nikoliv de Compostella) navíc vypadá jako moc zajímavé město... :-) ()
Filmová výzva 2018 - Chile. Nečetl jsem si obsah a pořád jsem si říkal, že je něco jinak než obvykle. A buď jsem natvrdlý anebo jsem tak liberální, že nemám předsudky a podvědomě přijímám jakoukoli odlišnost. Jak se věci mají, mi došlo až asi po hodině od začátku a tehdy jsem pochopil, proč se k Marině všichni chovají tak divně nebo hnusně. Částečně zvláštní, částečně zajímavý, hodně intimní, umělecky bravurně zvládnutý a herecky velmi dobře zahraný snímek. Čistě subjektivně bych ale v případě Oscara za nejlepší zahraniční film upřednostnil Nemilované, jenže ruský film Oscara asi hodně dlouho nedostane. Holt politika, nicméně ocenění pro Fantastickou ženu mě nijak neuráží. ()
Reklama