20 milionů mil od Země

Oddechová drobnost, která má spád, graduje a pobaví, ovšem pozor! Nepřemýšlet! Pak vám možná nebude vadit, že monstrum mění velikost (a teď nemyslím jeho "přirozený" růst, ale opravdové chyby) podle toho, jestli zrovna bourá most (nejhorší triky z celého filmu), rve se se slonem (skvělá scéna, na kterou si Harryhausen tak trochu vzpomněl v pozdějším Údolí Gwangi) nebo že stojí na Koloseu jakou moula a výhružně hýká směrem k tankům. Zmínit musím také neskutečně (neúmyslně) vtipnou část odehrávající se ve stodole, kdy chrabrý sedlák příšeře nejprve zarazí vidle do zad, ještě chrabřejší armádní důstojník ji chvíli nato tluče lopatou... A až potom někoho z vojáků napadne "Zkusme na to vystřelit, když už ty pušky s sebou máme". Dvě a půl hvězdy. (29.05.2011)

Na Zemi s posádkou rakety dorazí vesmírný šmejd, šmejd z Venuše. Protože se raketa při návratu domů poškodila během srážky s meteoritem, zřítí se do moře nedaleko jedné sicilské rybářské vesnice. Přežije pouze jeden astronaut, bohužel organický vzorek z Venuše se dostane do nesprávných rukou. Postupně z něj vyroste obří kreatura připomínající dinosaury. Příběhově nic výjimečného, film má ale jiné kvality zjm. pro fanoušky starých sci-fi filmů. Kreaturu totiž rozpohyboval trikový mág R. Harryhausen (Souboj titánů, Sindibádova sedmá a následně zlatá cesta ad.). Zadní projekce sice působí mnohde rušivě, pokud však dojde na akci, dá se odpustit. Zúčtování se psem, napadení farmáře, souboj se slonem a následný lov v ulicích, který připomíná kompinaci Godzilly a King Konga, jsou zábavné. Pozorný divák si všimne i detailů, kdy zdánlivě mrtvý ležící slon ještě dýchá. Snímek nenudí, má atmosféru i napětí a nechybí sentimentální milostná vložka, která je na místě. Milovník současných fantastických filmů zřejmě tenhle počin příliš neocení... (12.03.2018)

Chudáka ho unesou z jeho rodné Venuše a u nás se k němu chovají takto. Až mi ho bylo líto. Souboj se slonem byl super, ale jak už tu napsalo několik lidí přede mnou nějak se mi nezdály ty měřítka. Neustálé řvaní monstra se skoro nedalo poslouchat a strašně mě rušilo. A také jsem poprve viděl zbourané Koloseum. 50% (29.10.2008)

Vzhledem k Harryhausenově práci asi nepřekvapuje, že monstrum z Venuše nejen podobou, ale i pohyby tolik připomíná Caliba ze Souboje Titánů poté, co Zeus změnil v netvora. Hloupé je, že navzdory okouzlující animaci tu je víc trikových nedostatků než pozitiv: nejen výška příšery kolísá, ale i dálka jejího ocasu je značně nestálá; zadní projekce je skoro v každém záběru, takže žádná iluze, že by monstrum skutečně pustošilo Řím, se nekonala, pár mizerných herců prostě pobíhalo před plátnem, kam byly promítány záběry z italské metropole. A k tomu hapruje logika - víc než jen trošku. Ale to všechno vám může být fuk. Klíčem ke sledování tohoto bijáku je ten malý italský kluk, co donese rosolovité příšeří vejce doktorovi: na podobné filmy je třeba dívat se jeho optikou. Stačí jen sedět, hltat ty nádherné obrázky, třást se napětím nad osudy lidí kolem demolovaného Kolosea a bavit se. Čistá akce, hodně vzrušení, minimum zbytečných dialogů a maximální porce zábavy. Potom nelze být nespokojený. (29.04.2014)

Co si budeme povídat? Kdyby snímek "20 milionů mil od Země" neměl Raye Harryhausena, tak už je dávno v propadlišti dějin. Ani tak se nejedná o něco, co by výrazněji vynikalo, ale animace monstra jsou prostě úchvatné. Ray věděl, jak má svou práci dělat, a nabídl divákovi zase jednou jedinečné záběry, které prostě nikdo jiný tak dokonale nezvládal. Bohužel zbytek filmu je opravdu o ničem. Velká škoda, že nemohl pracovat s lepšími scénáři. (10.12.2013)