Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vraťme se nyní do dětských let. Skoro každý z nás měl tenkrát duhovou kuličku a přes její něžné barvy vídal svět podivuhodně ztřeštěný. S podobnou kuličkou se setkáme i v dnešním křehkém příběhu, který vypráví o životní moudrosti a laskavosti. Začíná docela všedně – zaneprázdnění rodiče (J. Brousková a P. Pospíchal) vezou svého syna (F. Novotný) k příbuzným do jižních Čech. Milan je zvědavý především na dědečka (L. Tokoš), o němž doma hodně slyšel – nejčastěji to, že se chová jako „malej“. Pokud jde o první dojem, určitě ho nezklamal. Přijede s rodiči do nejlepšího, právě když strýc Václav s tetou (A. Kohuth a M. Špánková-Hozová) honí po dvorku čuníka. Ferda totiž není jen obyčejné prase na vykrmení, ale i dědův kamarád. Proto ho také děda občas vypustí z chlívku, aby se proběhl. Tady se začínají odvíjet nitky příběhu o tom, jak stáří, které „chodí špatně, ale radí dobře“, pomáhá mládí učit se radovat z každého dne, učí je vidět a rozpoznávat krásy (třeba právě s pomocí duhové kuličky), které jiní nevidí nebo vidí jinak. (Česká televize)

(více)

Recenze (74)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Film, který nesnese mnoho přívlastků; myslím, že by stačil jediný: "pěkný". A rozhodně ne jen pro děti a mládež, pokud ne pro lidi v produktivním věku, pak pro důchodce rozhodně ano. Pěkně vykreslené, a dříve typické, postavy venkovanů (teta hraje prim), dědův vnuk, sice již se sluchátky na uších, ale zdaleka ještě ne ve virtuálním světě. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Běželo to v neděli odpoledne na jedničce, jméno mi nic neříkalo ale po několika minutách jsem poznal Kachyňův nezaměnitelný rukopis. Vůbec to není lehký film na nedělní odpoledne, je plný stáří a smrti, ale i pozitivní nálady a životní energie. Lubor Tokoš je vynikající a i ostatní nejsou špatní, až na nejnesympatičtějšího herce světové historie Petra Pospíchala... ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Karel Kachyna /Ucho/ natocil krasny, sympaticky film. Film, v ktorom dedo ukazuje vnukovi krasny zivota, a ze v zivote si treba vazit aj malickosti, ktore svet prinasa. Atmosfera je uvolnena, rozhovory na urovni, herecke osadenstvo vyborne, filmu vladne hlavne Lubor Tokos /Kladivo na Carodejnice/. Film, ktory pohladil po dusi aj takeho obstarozneho mentalneho invalida, ako som ja. 94 % ()

topi 

všechny recenze uživatele

Karel Kachyňa je lidskost sama!!! Tenhle krásnej křehkej lyrickej a poetickej snímek odehrávající se přímo ze života je jasným důkazem toho, jak pan Kachyňa dokázal porozumět lidským osudům. A když do hlavní role obsadí Lubora Tokoše, kterej své postavě opravdu dodává lidskost bez nějakého přikrášlení, tak jedno oko opravdu nezůstane suché a přitom je to kolikrát i veliká sranda. Takhle lidsky dokáže točit jen Karel Kachyňa a já ho proto mám velice rád! Moc se mě líbila i kamera výborného Vladimíra Smutného, který si perfektně pohrál s filtry na kameru a na noční scény použil takovej šedozelenej filtr, kterej dotváří neopakovatelnou atmosféru. K tomuto bezvadnému týmu nesmí chybět hudba Luboše Fišera a já jsem opět nadmíru spokojen! Ach jo, takový krásný poetický televizní filmy se už nikdy nenatočí. Nemá totiž kdo a to je sakra škoda! Aspoň, že jsou dochovány takové skvosty, jako je například Duhová kulička. Krása!! "Co děda, snídal?" "Pivo". :D ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Film poetický presne takým spôsobom, ako je mi to príjemné. Každá generácia sa tu môže nájsť, aj keď dedove výstrelky by asi neboli bežnou záležitosťou ani na dedine. Film je o detstve aj o smrti a konfrontácii medzi nimi, čo sa môže zdať smutné, ale vo filme to smutné nie je. No a nebol by to Kachyňa, keby do filmu neprepašoval scénu, ktorú by dnes do filmu určite nedostal nikto. –––– Onehdá u rybníka nám hrál naposled. Byl o rok starší. Nebo mladší? –––– Šak ona se zakulatí. Počkej za pár let. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Statek, kde žije dědeček (Lubor Tokoš), je čp. 41 U Říhů u Nové Vsi u Protivína (mezi Jalovčím a Zelendárkami). (rakovnik)

Reklama

Reklama