Kráva

Pan režisér mne tímto filmem dost překvapil. Byl jsem zvyklý na jeho rozevláté příběhy ze života , filmy se míhala spousta výřečných mudrců a mudrlantů, a najednou toto. Takový tichý samotářský snímek. Celé vytržené z reality a hozené kamsi do hor, oloupané až na dřeň. Proč ale? Úplně si nejsem jistý, že jsem pochopil. Marně hledám něco, čeho se chytit. Je to takové hrozně schematické, třeba ta matka a ty prostřihy z minulosti. Divné. Jasně, že to měl těžké a proto má potíže se ženskýma. A že nosí tu nůši je symbol kontinuity. Dohromady to ale moc smysl nedává. Na můj vkus je to asi moc intelektuální. Když už intošárna, tak Vojnárova Cesta pustým lesem....65% (17.02.2015)

Sám bez komentáře, dnešní televizní program (11.1.2019) definuje krávu takto: "Zásobárna masa, cisterna na mléko, dodavatel kůží a zemědělský stroj v jednom. A přitom se za jejich velkýma očima skrývá citlivé a inteligentní zvíře, které neprávem podceňujeme." Co tomu říkáte? Výrok v druhé části pouze ironizuje výrok v části prvé! A ani jeden z nich neodráží žádoucí vztah ke zvířeti, ke krávě - a nejenom u Adama. Divíte se, že nejím hamburgery? (11.01.2019)

Všechny ostatní filmy se z mé TOP 10 můžou postupně vytratit, Kráva v ní ale vždycky zůstane. Mám ji doslova pod kůží, a to už od doby jejího vzniku, tedy bezmála 20 let. Karlu Kachyňovi se tady povedlo něco zcela nevšedního a o tom, že to nikdo nečekal, svědčí fakt, že ten film původně vůbec nebyl určen pro kina (mám za to, že později se do nich díky svým nepřehlédnutelným kvalitám dostal). Času je málo, ale na Krávu si znovu a rád nějaký udělám. K dnešnímu dni jsem ji viděl určitě alespoň třikrát, což můžu říct všeho všudy o pěti (?) filmech. Pro mě zkrátka čistá krása. (05.03.2013)

Karel Kachyňa a a Alena MIhulová, to v té době prostě dávalo smysl. Kráva je výborné dobové drama, které nabízí perfektní příběh, melancholickou náladu a herecké výkony, na které jen tak nezapomenete. Na rok 1992 jednoznačně film, který si zaslouží pozornost všech, kteří ocení kvalitní český kousek. (22.10.2020)

Čakala som hocičo, keď som zapínala tento film, ale že budem roniť slonie slzy a srdce budem mať až kdesi v hrdle ma riadne prekvapilo. Film, ktorý núti k zamysleniu nad životom, nad tým čo od neho čakáme, ako ho vedieme a na čo sa vlastne sťažujeme. Tvrdá drina, suroví a neobrúsení ľudia, žijúci vo svojej vlastnej realite, ktorú si už dnes snáď ani nevieme predstaviť. Dej sa odohráva v nádhernej prírode, ale predovšetkým je to o príbehu. Príjemné herecké výkony a krásna hudba sú taktiež hodné vyzdvihnutia. (04.06.2014)