Setkání v červenci

Tenhle film nesnáším od mládí. Pořád jsem musel při jeho sledování myslet na to, že je to jako bych já zblbnul naši ruštinářku. Prostě mi to všechno v něm připadalo, a i nyní připadá hodně nepravděpodobné. Mimochodem se divím i dnes, že použili autoři angličtinu, a ne ruštinu, aby učinili zadost soudruhům ze svazu. Hodnotím to v dolní hranici. (03.09.2019)

Docela fajn film. Jediné, co mi tam paradoxně vadí, je Kaiser, toho nesnáším odjakživa. A co mi v téhle pěkně napsané letní romanci (na kterou by se ta banda Ut Danell a ostatních smolících pro německou produkci jednu "romantickou" sračku za druhou nevzmůže) sedělo? Holý se neokouká a Kolářová byla zamlada pěkná ženská, ale studená jako kus ledu. A ty plavky...stejný jako v Létě s kovbojem. Hrůza. A přitom škoda, figuru měla pěknou. Paradoxně, nejlepší roli podle mně zahrála až v dost vysokém věku a to ve Hřebejkově Kawasakiho růži. Ale tady té její asexuality byla přes kvalitní fyzický matroš škoda. Jinak mě někde pobavily komentáře, jak tam mluvili mizerně anglicky. Překvapivé, chtěl bych ty kritiky slyšet dneska, když možnosti včetně každodenního používání jsou někde úplně jinde než v oné době. Byl vůbec zázrak, že to bylo o angličtině. Taky to mohlo být o němčině a mohl tam působit soudruh z NDR. A neméně skvělá dvojka byla ta Fabiánová s plaxbojem Matyášem. Prostě, hodně příjemnej, s určitou dávkou nostalgie působící film. (02.12.2018)

Při Setkání v červenci mě napadlo, že malý Tomáš Holý by v dnešní době s úspěchem dokázal strčit do kapsy všechny ty rádoby vypucované dětské "hvězdičky." Jo, ten klučík uměl:) Krásný, příjemný, nenuceně vtipný příběh tak, jak to Karel Kachyňa umí. Oldřicha Kaisera jsem nikdy moc nemusela, ale jako černovlasý mladík mě okouzlil, a s Tomášem Holým vytvořili povedenou dvojku. Skvělá Daniela Kolářová jako profesorka, která se se svým studentem sblíží. A já jim pak jen přála, aby všichni tři zůstali spolu:) "Natrhali jsme je s jedním klukem." - "S Jakubem?" - "Já nevím, jak se jmenuje, my si říkáme vole.":) (30.01.2012)

Neuváženě namíchaný koktejl veselých chvilek a pseudozakázaných emocí, které režisér jednu chvíli prezentuje jako dramatickou událost s nejzávažnějšími důsledky, aby to vzápětí spláchnul řešením uváženým a uvěřitelným jako slova Vojtěcha Filipa o pouhých 170 obětech komunistického (respektive socialistického) režimu. Rebelující trio hlavních hrdinů dá realitě na frak především pohádkovým závěrem, který vás zdaleka nezahřeje na duši jako "angličtina" Daniely Kolářové (ta vám totiž alespoň zvedne sebevědomí). (02.06.2006)

Filmová klasika se sympaticky mladým a dosud se nepitvořícím Oldou Kaiserem, ale současně nesympatickou (a nejen rolí) Kolářovou. Tu nějak nemusím. I když objektivně musím uznat, že ztrápenou rozvedenou úču střihla brilantně. No, a Tomáš Holý, to byl jistý tah na bránu. Zvláštní, ten kluk se fakt nepřejedl. Možná i proto, že na to vlastně neměl čas. „Promiňte, nevěděl jsem, že jste tak stará. Tak strašně stará.“ No, byla, ale fakt je se pak dokázala skoro odvázat. Jen ten český sex pod dekou v koupelně mi moc neseděl. Ponechme na fantazii laskavého diváka, jak asi letní románek učitelky a studenta nakonec dopadnul. Snad nikoho nenapadne chtít to natočit po třiceti letech… (17.01.2009)