Obžalovaný

Zdánlivý paradox - špičková, mezinárodně ceněná tvorba ve vrcholné době režimu, který demokracii znal z hodně velké vzdálenosti a ještě proti své vůli - je snadno vysvětlitelný. Generace, ideály, hodnoty a kvality První republiky nezanikly ani Mnichovem, ani únorovým pučem. Novotného období navíc bylo počátkem souznění krize ingotového socialismu a naprosté bezradnosti diktatury o další budoucnosti společnosti. Angažovanost a idealismus naivnější a poctivější části vládnoucí - nebo se alespoň na vládě podílející části společnosti - vyvolávala iluzivní představy, že systém je možno zachránit dílčími reformami. Sporá výprava, ale nosné téma, skvělá režie i vynikající herci z těchto východisek dokázali vytvořit nadčasové dílo, jehož předlohou byla vcelku nevýrazná drobná próza redaktorky Rudého práva Lenky Haškové. Československý žák i tady ukazoval svému ruskému učiteli, jak má vypadat výuka, čeho všeho by se měla týkat a jak vyznívat. Po dvaceti letech ozvěny Pražského jara začaly oživovat i sovětské prostředí. Asi nejblíže záběru Obžalovaného stojí podobně založené pracovní drama Alexandra Gelmana Prémie. (25.08.2007)

Když jsem v nevelkém intervalu viděl po sobě žert a obžalovaného, musel jsem si položit otázku, kterou si pokládají staří kmeti, třikrát starší než já: Co se proboha dnes děje s českým filmem? Mám slabost pro soudní dramata a nikdy bych neřekl, že mě takhle dostane český pokus z 64' s tématikou socialismu a řízení továrny. Z filmu jsem odešel plný otázek a to je myslím důkaz (aspoň pro mě, ale měl by být i pro vás, protože mám vytříbený vkus), že tenhle film má i bez kontextu doby něco do sebe. (02.08.2007)

Odvážná obžaloba systému v době, kdy byl systém náboženstvím. Je to sice příliš chladně vykonstruované na to, aby se povedlo diváka hluboce zainteresovat, ale neustálým přívalem zásadních informací a vyváženým použitím flashbacků vzniká dobově hodnotné a nadčasově inspirativní soudní drama. Skvělým tahem je především to, že se o postavách nic moc nedovíme a jsme nuceni vynášet vlastní soudy, byť se to pod přívalem nových zjištění občas těžko stíhá... (25.10.2018)

"Hloupost by měla být stejně trestná jako darebáctví!" (prosím vytesat do kamene!) //// Dobrý scénář, dech beroucí průběh a trefný závěr. Vlado Müllera netřeba rozebírat, jeho výkon již superlativy ohodnotili uživatelé přede mnou. Výstižný a přesvědčivý Miroslav Macháček v roli prokurátora, dobrým tahem na bránu obsazení skutečného soudce Jaroslava Blažka, nesmělý Jiří Menzel v roli obhájce. Soudní síň, prostřihy do minulosti, trio reportérů a magická hudba Zdeňka Lišky. Skvěle vyladěná forma se znepokojujícím obsahem. Jakou hrozbou byl pro soudruhy ukazuje skutečnost, že byl včasně zatrezorován. "TADY NEJDE O KUDRNU, TADY JDE O ZÁSADU!!" Zásadoví soudruzi! Poctivý (naivní?) řadový komunistá přijme stranický úkol a dře do úmoru. Nepočítá s tím, že soudruzi kolem něj nejsou tak uvědomnělí ... Vzbudí sympatie u soudce i prokurátora, z jeho kolegů se ho nikdo nezastane. Poctivý až na kožu! Sehraná dvojice Kadár/Klos vsadila na tehdy ne moc známého herce, sázka jim naplno vyšla! /// Malé opáčko na závěr: "Které jsou dvě etapy vývoje socialismu? Nejdříve jsou potíže růstu a pak je růst potíží!" (23.03.2014)

Obžalovaný není vůbec špatným filmem, celý soudní proces je velmi zajímavý a napínavý. Vlado Müller své postavě dodává dostatečné charisma na to, aby mu divák fandil, Miroslav Macháček je jako prokurátor správně nepříjemný a Jiří Menzel je své roli obhájčího ucha naprosto přesný. Problém snímku vidím pouze v samotných soudcích, kteří nakonec neřeší samotnou vinu obžalovaného, ale jeho kádrovou příslušnost, pověst, minulost a také v Kudrnově rozhodnutí, protože to je možná morální, ale hodně těžko uvěřitelné. Proto hodnotím slabšími 4*, přestože tento film má divákovi rozhodně co nabídnout. (20.12.2012)