Čtverec

Řek bych, že ještě nikdo nezachytil tak fragmentovanou trapnost s řádnou dávkou humoru. Parodie na dnešní pseudoumění, kdy si lidi drandí nad věcma, který jim nic říkat nemůžou ale jsou si skálopevně jisti, že jim rozumí. Můžu uvést jen zástupce z kinematografie, protože umění jako zrakovému vjemu ve statických polohách se vyhýbám jako Babiš spravedlnosti. Takový artový hovadiny jako Zabití Posvátného jelena nebo poslední řada Twin Peaks sou přesně ty jmenovatele. Nicméně absence finiše v tomhle kousku mi říká, že když tomu dám víc než průměr, stanu se stejnym hipstersko-pokryteckym idiotem, na kterýho tenhle film ukazuje prstem. Kdyby trval dvě hodiny, ne prostřihaný,ale prostě jen dvě hodiny bez posledních 20i minut, bylo by to jiný pošušňání. Já už pak při rotování na židli v kině zapomněl o čem to vlastně bylo... 60% (20.11.2017)

Ano, ano, severská podivnost opět na scéně! Tentokráte líčí kurátora umělecké galerie jako člověka, který se nechá okrást a následně si zahraje na Maigreta, aby získal svou peněženku a iPhone zpět. Jenže ouha, náš elegantní Maigret nepočítal s tím, že si ho může najít dvanáctiletý hoch a konfrontovat ho se vzneseným obviněním z krádeže. Ale úplně nejlepší byl opičí muž, který málem zvalchoval účastnici slavnostní recepce aneb King Kong v ŠOPENHÁGENU. 84% Celosvětový příjem k 6. 1. 2019: $1,502,347 (06.01.2019)

Nedivím se, že mi Čtverec doporučil jeden známý galerista. Je to film o umění, jeho hranicích, co je korektní, co už ne, kam sahají hranice přípustnosti a akceptace. Na hyperkorektnost možná Švédsko nyní skomírá a neví si moc rady, přestože má vládu opřenou o tvrdou pravici. Oceňuji originální nápady (výstavy, umělecké perfmormance, opice v bytě...). (13.05.2023)

Štvorcu nemôžem uprieť, že ma zaujal. Zaujal ma od prvého momentu a aj napriek prepálenej dĺžke až do úplného konca. Tá nebesky čistá, no zároveň mierne znepokojujúca hudba mi znie v ušiach stále. Tak ako umenie samotné, aj Štvorec je kontroverzný, inovatívny a odvážny. Rieši témy, na ktoré sa možno dívať z rôznych uhlov. Navyše ma v ňom bavili spoločné prvky s inými minuloročnými titulmi, takže očividne niekoľko rôznych režisérov trápia podobné problémy (Zabitie posvätného jeleňa, Tri billboardy...). Na druhej strane, tak ako je umenie krehké, tak krehký je aj tento štvorec, ktorý ako celok nedrží pokope.Niektoré scény sú do deja vložené ako keby len tak mimovoľne, bez výraznejšieho zmyslu, iné ostávajú príliš otvorené. Režisér sa venuje niekoľkým dejovým líniám, ktoré dohromady tvoria nejednotné tvary a do štvorca sa nie a nie poskladať. Ruben Östlund nám arogantne predkladá svoje dielo a necháva na nás, ako sa s k nemu postavíme a čo všetko z neho prečítame. (12.03.2018)

Aktivní využití kinematografie. Způsob, jak zviditelnit a klást otázky bez podbízivého příběhu plného roztlemených hollywoodských hvězd. Právě to dodává na působivosti. Kde je pomyslný hranice, kterou lze překročit? Kde končí umění a začíná život. Co je umělecký nadsázka a kde zažíná život? Co všechno snesou milovníci moderního umění? Ruben Östlund zaujal svým filmem Vyšší moc. I Čtverec znamená naléhavost a neústupnost v přímé konfrontaci. Není běžným relaxačním filmem na deštivé odpoledne. U Vyšší moci mě zaujala hlavně kamera, ta je i tady originální, ale dokresluje příběh, podtrhuje obsah. Za mě dobrý! (12.02.2020)