poster

Čtverec

  • Švédsko

    The Square

  • Německo

    The Square

  • Francie

    The Square

  • Dánsko

    The Square

  • Slovensko

    Štvorec

  • Nový Zéland

    The Square

  • USA

    The Square

  • Velká Británie

    The Square

  • Austrálie

    The Square

  • Kanada

    The Square

Drama / Komedie

Švédsko / Německo / Francie / Dánsko, 2017, 142 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sarkastic
    ****

    Díky tomu, že se mi poštěstilo od Östlunda zhlédnout i jiný jeho film (Vyšší moc), jsem byl zhruba připravený na to, co mě může čekat, a také se mi podařilo celkem rychle navyknout atmosféře snímku a jeho hlavním myšlenkám. Režisér si i tentokrát bere na paškál současnou (západní) společnost, jen těch jednotlivých témat je o něco víc. Nejistá role dnešního muže, hrdinství versus strach, vynucovaná pomoc, tížící svědomí a zodpovědnost, vlastní trapnost, snobské umění (a společnost), moderní technologie, uhozená politická korektnost (nejen ve Švédsku)…a řada jiných věcí k zamyšlení (bohužel místy až zahlcení), na které tvůrce nahlíží optikou satiry, mnohdy originální, absurdní, kousavé (až nepříjemné) a vtipné (vede použitý kondom). Já se opět převážně bavil (líbí se mi, jak se Östlund vyžívá v trapnosti svých postav), škoda jen, že některé scény u mě úplně nepadly na úrodnou půdu (např. opice či odpadky). S koncem to znovu nebylo úplně slavné, ale lepší než u Vyšší moci. Celkově to vidím na silné 4*.(25.11.2018)

  • easaque
    ***

    -3* od zhlédnutí traileru jsem byl docela v očekávání, že by mohlo jít o kvalitní film a těšil jsem se, i když místní hodnocení k tomu nenabádalo. Ale teď už k samotnému filmu. Nestojí na žádném nosném příběhu a jde tu jen o sled událostí, které občas překvapí. Už při sledování jsem měl z něho rozporuplné pocity. Několik scén a dialogů je hodně podnětných a taky stylizace je zajímavá, ale bohužel toho balastu kolem a natahování bylo zbytečně moc, a to nudí a snižuje zážitek. Určitě je to zajímavá sonda do současné korektní a odsobněné společnosti a má to přesah, přesto ve výsledku zklamání a může být Östlund rád, že neklesl ke dvěma hvězdám. [ PŘÍBĚH: 0 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ](3.3.2018)

  • JitkaCardova
    *****

    Kdepak, nevěřte rozmělňovačům a mlžičům, tohle je velice přesně natočený, přímočarý a vyybroušený film, nepříjemně a sžíravě ostře a mrazivě ironicky, až cynicky komunikující velice jednoduché sdělení - leží mu v žaludku konkrétní rys naprosté většiny lidí v dnešní společnosti: ztráta lidských instinktů, intuice, orientace, vlastního smyslu, sebeúcty. Předvádí zamlženost, mřenkovitost dezorientovaných, spících panen, každodenní roztěkanost, absenci sebereflexe a jistoty vědomí lidí o základních hodnotách, o tom, kým jsou a co mají správně a včas v každé své situaci udělat - komunikuje základní ztrátu orientace lidí pohybujících se "postmoderní" dobou od úkolu k úkolu, od směrnice k směrnici, od jedné zdánlivě banální, nalinkované situace do druhé, bez základních instinktů o tom, proč to přesně dělají, co je správné a jak je nutné se zachovat, aby si sami sebe aktivně a jasnozřivě zachovali, namísto toho se ztrácejících v plytkosti, nezřetelnosti, zamlženém povědomí. A zvláště ti, kdo vypdají jako nejúspěšnější profesionálové. Jakmile jsou konfrontováni s otázkou po povaze té či oné situace, důvodů svého chování v ní a smyslu, jaký v tom nalézají, znejistí, zaskočeni, nerozumějí, klopí oči, ošívají se. Film předvádí, že lidé už nechápou svůj svět, že zapomněli pravý smysl svého konání v něm a fungují ze zástupných a pltkých důvodů. A ironicky trefně komunikuje i rozmazanou, individuální hranici, za níž lze chování takto neporozumivých lidí považovat za amorální, ubližující, patologické, neúnosné, zlé - a takto fim ohledává i okoralost a ztrátu citlivosti a dobrých instinktů i u diváků - co jim ještě bude na chování postav k sobě navzájem připadat normální, co běžně omluvitelné, blízké, co je bude iritovat, co odmítnou jako nepřípustné? Diváci galerie i diváci filmu. Kolik pohledu na nelidskosti snesou, než se v nich probudí lidskost a oni zasáhnou, zachovají se správně, změní situaci? Zachrání špinavou plačící holčičku, obdarují bezdomovce, odpoví na zoufalé volání HELP!? Protože to tak cítí? Nebo - film je místy zcela cynický, protože se to hodí sobecky jim, aby se zbavili jiného pálení? Kámen úrazu je ale především v tom, že stejně jako postavy filmu ani diváci nejsou zhusta schopni přesně určit, co je tak pálí na scénách, na chování postav, na filmu samotném. Protože se s postavami - dlouho zdánlivě poměrně sympatickými a přitažlivými - jsou hezcí, pracují v oblasti umění, mají moc - a jejich situacemi dovedou ztotožnit. A potom znejistí, když přituhuje, a ošívají se spolu s hrdiny, a spolu s nimi vlastně tak úplně nechápou proč, jen se z té tísnivosti chtějí vymanit. A jak vidno z četných reakcí i tu - mnozí budou vinit i sám film, že není dotažený, že je nejasný, "interpretačně otevřený" - ale ne, je to film, který ve všech ohledech nedotaženost předvádí - pasivní odevzdanost lidí, kteří ztratili přirozený instinkt k lidskosti - skoro všech dnešních lidí kolem nás. ***** Bonus: film má výbornou (vtipnou) kameru (např. nedůležitost novinářky, která přišla dělat rozhovor s uměleckým šéfem galerie, je jemně naznačena uříznutou hlavou, která není v první chvíli ani v záběru) a naprosto skvělý zvuk.(17.10.2017)

  • Malarkey
    ****

    Ruben Östlund je asi nejzajímavější režisér a scénárista současné Skandinávie. Dvakrát jsem mu uštědřil pětihvězdičkovou nálož, pro jeho neosobní, ale geniálně vyprávěné příběhy. Jen tady budu jemně kritický, i když uznávám, opravdu jenom jemně. Čtverec má totiž poměrně složitý námět, musíte se nad tím hodně zamýšlet, abyste pochopili, kam tím tvůrce míří. Má celou řadu nápaditých a originálních scén, ale na druhou stranu jej utápí jeho zbytečná celková délka. To, že pomyslný čtverec má být současná Evropa, nad tím přemýšlím ještě doteď. Za mě osobně zajímavý náhled do vyšší třídy současné Skandinávie.(17.2.2020)

  • kaylin
    ****

    Film o tom, jak je snadné něco ztratit a zkusit to zase najít. Ale především snímek o tom, co je všechno umění, kam až zasahuje a co můžeme jako umění vnímat. Je tady položeno docela dost dobrých otázek, ať už skutečně nebo metaforicky, které rozhodně stojí za zamyšlení. Umění a šílenství se dají zaměnit.(21.3.2018)

  • - Natáčení se konalo od června do října 2016 v Göteborgu, ve Stockholmu a Berlíně. (griph)