Muž na laně

Už len samotná existencia takéhoto filmu je pozoruhodná. Vôbec som až do včerajška, keď som si náhodou prezrel program Letnej filmovej školy 2018, nemal tušenie, že v USA natočili hraný film o situácii v Československu po roku 1948.... a ešte viac ma prekvapilo, že aj v Amerike sa natočil takýto film priamo na politickú objednávku - vedľa druhej časti obsahu odporúčam v súvislosti s kontextom pozadia vzniku filmu hlavne komentár od užívateľa monolog. Predpokladám, že v Amerike súčasní diváci nazerajú na tento film asi rovnako ako našinec na české agitky tohto obdobia typu "Únos" 1952 - s nezáujmom alebo priamo s odporom. Aj napriek spomínanej ideológii (tentokrát podľa západného kapitalizmu) v pohľade na socialistické Československo začiatkom 50. rokov zostáva Muž na lane režijne i herecky výborne zvládnutým filmom, o to viac cenným pre českého a slovenského diváka. Napätie v príbehu z prostredia cirkusáckej spoločnosti sa kvalitne stupňuje, skončí síce happyendom, ale prináša so sebou aj straty a obete. Kritický pohľad na vykonštruované procesy a celkovo na znárodnenie vo februári '48 s negatívnymi dôsledkami, natočený v autentickej dobe (hoci na druhej strane železnej opony), je výrazným prínosom v tomto pútavom americkom filme. (70%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) (05.07.2018)

Jasné, film vznikol na objednávku ako súčasť boja proti komunizmu, no aj napriek tomu som v ňom nezbadal nič zásadné, čo by bolo vymyslené alebo prekrútené v prospech kapitalistickej propagandy. V Československu sa znárodňovalo, takisto sledovalo, donášalo a vypočúvalo. To komunistické propagandistické filmy boli úplne iná káva. Navyše to má správnu dávku napätia, zaujímavé postavy a výborného Fredrica Marcha. (26.03.2020)

Na tomto filmu spolupracoval jeden můj známý Bohumil Houser (na obrázku uprostřed), který před několika lety umřel, ale ještě předtím mi o tom vyprávěl. Dělal na něm dohližitelle nad českými reáliemi a tak je to na něm silně znát. Nikde nenajdete špatně napsaný název ani jinou krpu, které tak rádi v cizích filmech dělají. Pravda ovšem je, že Elia Kazan tento film MUSEL natočit, protože k tomu byl odsouzen za stýkání se s nekalými živly (čili americkými komouši). Byla to vlastně jeho veřejně prospěšná práce. Na scénáři nesměl naprosto nic měnit. Robert Sherwood, autor předlohy, byl při natáčení přítomen a doslova Kazanovi řekl, že ho zničí, pokud na scénáři změní jedinou čárku. Film byl točen v uprchlickém táboře v Německu a na jeho výrobě se podílelo spousta uprchlíků z něj. Bohumil Houser totiž dělal něco jako představenýho nebo jednatele toho tábora a tak byl vlastně jedním z důležitějších lidí v něm. Podle jeho slov Elia Kazan ten film nesnášel, protože se nedokázal vymanit z propagandy, kterou na něj Sherwood navěsil. Bohumil a Kazan tehdy také plánovali naprosto jiný konec. Místo vozu, který by prorazil zátarasy, měli zátarasy prorazit sloni. Za nimi by se protáhli vlci a lvi a skočili po vojácích, psi a koně by pronesli lidi. No, mohl to být ještě efektnější konec, než nyní. Přesto tento snímek JE dílem americké propagandy, JE na objednávku vlády a JE svým autorem (režisér) nenáviděn k smrti. I tak se ale jedná o docela zábavnou podívanou, a když odhlídneme od těch propagandistických hovadin, není zbytečné se na něj podívat. Jen ještě mám takovou drobnost, nevěděl jsem, že jsme v dvaapadesátým měli ministerstvo propagandy. (29.10.2006)

Přes ten nezanedbatelný ideologický rozměr (viz osvětlující monologův komentář, navíc snad jen tolik, že Kazan si svů poklesek nežehlil jen tímto filmem, ale i jmenováním dalších "proti-americky aktivních" osob, jinak řečeno, donášel) ten film není tak úplně špatný. Útěk celého cirkusu přes hranice je přece až patafyzická myšlenka. (10.09.2007)

Poněkud za vlasy přitažený >úlet< mistra Kazana na téma útěku z bolševického (-: ČESKOSLOVENSKÉHO! :-) pekla léta páně stalinissima 1952. A ač tento (útěk) se (byť s tragickým vyústěním) nakonec povedl, bohužel film jako takový přliš ne... Tuctová, dobou ovlivněná politická agitka, jako vystřižená z produkce na druhé straně železné opony. Reaálie směšné, např. z Mikulova (a ty hory kolem!) rovnou do Bavor!... :-) ...Dějově nevyrovnané - i vinou jasně ideologicky motivovaného scénáře (McCarhysmus v praxi), filmařsky rutinní dílko, na které si E.K. nejspíš rád brzy zapoměl. - - - P.S. Každopádně díky >ujeté< dramaturgii ČT jsme si tuhle >lahůdku< mohli vychutnat na obrazovce záhy po uvedení obdobně >politického< českého filmu Únos z r.1952. Dokonalý nedělní (29.10.) >mašíbl< ve veřejnoprávní režii... Komu tohle slouží... (?) ... :-( (29.10.2006)