Třpyt v trávě

Zpočátku trochu odvážnějšnější romantika mladistvých se postupně mění na vypjaté drama plné "velkých" emocí. Elia Kazan tímto filmem zasadil pruderní americké společnosti těžkou podpásovku. Mladiství hrdinové nejsou příliš ostýchaví (dívky se v podstatě dělí na „stydlivky“ a „prostopášnice“), ač je prohibice, alkohol teče proudem, církev je zevnitř rozežíranou institucí, která nevěří vlastním lžím, úplatky jsou zcela běžnou záležitostí (těch, kteří na ně mají), krach newyorské burzy pohřbí veškeré životní ideály některých zbohatlíků, atd. Ač se jedná primárně o romantický příběh, scénář postihnuje neobyčejné množství vedlejších témat vypovídajících o americké morálce, výsledkem čehož bylo zasloužené oskarové ocenění (ocenění v dalších kategoriích Akademie raději neriskovala). Třpyt v trávě je komplexním, provokujícím dramatem, které má i čtyřicet let od svého vzniku co říct, protože doba se mění, ale lidé zůstávají. Pozoruhodné jsou rovněž herecké výkony, poprvé zde zazářil Warren Beatty a pestrou (možná až příliš) pestrou paletu emocí předvedla Natalie Woodová. Právě ona dává v závěru pravý význam veršům romantického básníka Williama Wordswortha, které jsou ve filmu několikrát citovány. 85% (04.12.2006)

Elia Kazan to vždycky s herci uměl...Nejinak je tomu i tady. Ve filmu debutující Warren Beatty a přes svoje mládí ostřílená Natalie Wood v rolích milenců z rozdílných společenských vrstev předvádí vysokou škálu citů, a emocí. Dramatický příběh je svědectví doby před příchodem hospodářské krize. Doba se mění, ale lidé jsou pořád stejní... (15.05.2014)

Ach jo, to zas byla nuda. A když už to nebyla nuda, tak to bylo nevěrohodné a přepjaté. Nejlepším důkazem je scéna, kdy se Wilma koupe a její matka si s ní jde popovídat, načež na ní Wilma začně neskutečně řvát a hysterčit. To je jedna z nejhorších scén, co jsem ve filmu viděl. Oscara za scénář si zasloužilo West Side Story... Nebo cokoli jiného... (16.06.2007)

Elia Kazan umí natočit dramatický příběh, skvěle vykreslit postavy a jejich vztahy, výběr herců má obvykle vynikající a Třpyt v trávě není výjimka. Wilma se musí vyrovnat se silným citem k Budovi, který jí pořádně otřese životem, ačkoliv on za takovou lásku vůbec nestojí, odpoutat se od dominantní matky, která to sice myslí dobře, ale napáchá jen samé škody a konečně se postavit na vlastní nohy a začít žít. Víc než jako romantický bych ten příběh označila za psychologický. (09.12.2006)

V tomhle filmu se souloží v autech, ale nemluví se o tom veřejně. Nejlepší byla ta mumie na houpacím křesle při Deanině odjezdu ze sanatoria :-) Konečně snímek, ve kterém si uvědomili, že když někdo dostane pěstí do obličeje, tak to dost bolí. Film v podstatě dělí Deaniena duševní choroba na dvě části. Ta první je sladce romantická, sice hodně naivní, ale krásná. Atmosféru jen lehce kazí Budova (Warren Beatty) navrátivší se sestra Ginny (Barbara Loden). Sestřička je tak trochu vamp a do Stamperovic rodiny vůbec nezapadá. Na svou dobu se objevuje poměrně dost choulostivé téma - totiž okolnostmi a především konvencí vynucená sexuální abstinence mladých (tzv. před svatbou ne!), dokonce jsou více než patrné narážky na prostituci - to je to Warrenovo "another kind of a girl". Druhá část už ale není vůbec romantická, spíš trochu psychologická, taky dlouhá, a především - strašně moc smutná. Už mockrát jsme viděli ve filmu, jak veliká láska zbytečně uhasne, aby pak při rozfoukávání ještě víc vše udusila. V tomto případě byla Deanie Loomis (Natalie Wood) v sanatoriu příliš dlouho (a asi mi něco uteklo, ale nepostřehl jsem, proč ji vlastně Bud nechal), takže si pak jen mohla pochovat v náručí Buda juniora. I když nejsem zrovna na chlapečky, objektivně uznávám, že Warren byl asi největší fešák tehdejšího filmu, tedy v tom roce 1961, kdy v podstatě začínal točit. Konstatuji, že Natalie Wood je ještě hezčí než Bonnie Parker (Faye Dunaway), ale to platí jen pro tu první část filmu, pak už se mi zdaleka tolik nelíbila (patrně pod vlivem své šílené role). Mno na začátku jsem měl tendenci dát pět, ale zase ta druhá polovina (myšleno dějově) byla jen na dvě (jsem totiž nenapravitelný skrytý romantik a tak děj prožívám až možná příliš), takže to bylo tentokrát velké dilema. Každopádně skvělý pan herec Warren Beatty mě opět ani trochu nezklamal! Viděno pochopitelně v originále. EDIT 2016: Viděno i v původním dabingu ČT Praha 1971 - leccos se mi tím v ději vysvětlilo, nic to nemění na faktu, že Třpyt je hodně smutný film o tom, jak skrupule, mravokárnost a dogmatismus mohou zničit jednomu život. (30.06.2008)