Andělské oči

Andělské oči jsou typickým případem filmu bez chuti a bez zápachu, který ničím neprovokuje ani zjevně nenadchne a za pár hodin si na něj nevzpomenete. Konvenční režie i střih, fakticky televizní podoba snímku, kde vedle sympatického hereckého obsazení (tradičně dobří Preiss i Abrhám) stojí za zmínku snad jen výběr exteriérů, který vytváří nostalgický retroobrázek českého maloměsta poloviny čtyřicátých let. Tenhle Hrabal se dal zfilmovat mnohem elegantněji a s větší odvahou. Celkový dojem 45 %. (06.01.2008)

My jsme se, samozřejmě, tehdá do kina hnali hlavně jen kvůli Hrubešové, ale nakonec a později mi došlo, že jsme dostali sice prudce idealistickou, ale zajímavou a humornou komedii. Z níž chlapi nevychází zrovna dvakrát dobře. Ale mám ten film rád dodnes, už pro to obsazení a herectví. Je to prostě "Óne sranda." (16.05.2020)

Nemyslím si, že by to bolo o toľko horšie od Menzelových adaptácií. Menzel nemal nijaký patent na "hrabalovskú poetiku", ale svojim výlučným adaptovaním a a priamou spoluprácou s Hrabalom sa stal akýmsi monopolom. ANDĚLSKÉ OČI nie sú nič svetoborné, iba taký príjemný dobový film podľa cyklu poviedok Bambini di Praga 1947 z druhej Hrabalovej zbierky Pábitelé. (05.04.2023)

Jak je vidět už na třetím příkladu, převést Bohumila Hrabala do filmové podoby není vůbec jednoduché ani pro dobrého režiséra. A tak podobně jako Petr Koliha, o Věře Caisové ani nemluvě, i Dušan Klein šlápl vedle. Přesto, že nominoval výtečné herce, výsledek je neslaný, nemastný a splývá v chuchvalec neustálého blábolení, které je hrabalovské řeči hodně vzdálené. A Pavel Kříž je jen a jen Štěpán Šafránek - nic víc, nic míň. Ač nerad, důvod k druhé hvězdičce jsem nenašel. (30.05.2008)

Tohle že mělo něco společného s Hrabalem? Všechno zcela čitelné, od počátku jasné, všichni herci vybraní naprosto důsledně podle svých typů (zase žádný protiúkol, co, pane režisére? Proč riskovat?), takže jediné osvěžení snad představuje Václav Postránecký a jeho drogistická etuda. Nuda. Ale hrozná. (22.03.2010)