Ten dvanáctý

Strategické cíle v Norsku skupina sabotérů nezničila.  Přesto se přeživší dvanáctý muž z celé družiny vydává na neuvěřitelnou a strastiplnou cestu do neutrálního Švédska, protože jinak by dle jeho vlastních slov bylo všechno zbytečné. Všechno co a proč nebylo možné se prostě  schovat?  Manuál jak se stát symbolem odporu vůči zlovůli, jsem tedy trochu nepochopil, ale to je tak vždycky, když se snažím přijít na něco, čemu moc nerozumím.  Fantastická cesta Jana Baalsruda, srovnatelná s tou páně Gumpa, který se stal při svém přeběhu Ameriky našíř symbolem úplně všeho,  tak sice kapku postrádala  smysl, ale já opravdu nemám midichloriany hrdinů a se strachem si stříhám i nehty, natož pak prsty.   Nicméně potřebu hrdinů ani jejich existenci nijak nezpochybňuji celá tahle vyprávěnka funguje jako dobrodružný film vcelku bezvadně, byť se místy docela táhne. Sob v závěru pak dodal přesně ten pohádkový přívlastek, jaký si podobný patetický hrdinský epos zaslouží. Akorát tak na tři prsty... (13.08.2021)

Snímek Den 12. mann do válečného žánru spadá pouze okrajově, jelikož hlavní prim zde hraje drama podle skutečných událostí "zabalené" do brutální a čarokrásné severské přírody. Příběh Jana Baalsruda se téměř v ničem neliší od pohnutého osudu Hugha Glasse, jehož příběh se většinovému publiku představil ve snímku "Revenant". Avšak narozdíl od něho musí Jan překonávat všudypřítomnou hrozbu strachu před nacisty a jisté smrti kulkou do hlavy. Snímek mimo tento neuvěřitelný příběh nabídne i skvělou kameru, což společně se soundtrackem a nádhernými norskými reáliemi činí z tohoto snímku vysoký nadprůměr, který mohu jen a jen doporučit. Výborná práce! PS: Nacistický šéf gestapa s mimikrami Jonathana Rhyse-Meyerse velmi potěšil! (19.05.2018)

Víte, musím se přiznat, že válečné filmy nejsou zrovna tím pravým ořechových čím bych si chtěla zpříjemnit večery, ale jsem ráda, že jsem tentokrát učinila jinak. Ne nadarmo patří tento žánr mezi nejlépe hodnocený, jelikož téměř všechny filmy v této kategorii mají základy ve skutečných příbězích. Je vskutku neuvěřitelné čím vším si museli někteří během války projít, jakým peklem a jakým utrpením. Naštěstí se během této zlé doby našlo ještě pár jedinců s "lidskými" povahami, kteří se přes svůj strach přenesli, dělali správnou věc a pomáhali těm pravým lidem, kterou tu pomoc skutečně potřebovali. Jak moc velkou vůli máš žít? Tak přesně tolik toho dokážeš vydržet a přesně tolik bolesti dokážeš nést. (11.08.2022)

Místy neskutečně syrové, psychicky náročné a strhující, místy se poněkud vlekoucí a zbytečně roztahané. Jan Baalsrud byl určitě hrdina a co dokázal přežít je vyloženě neskutečná touha po životě, já bych chcípnul dva metry od pláže při prvním kontaktu s ledovým Fjordem, na druhou stránku bez všech těch zarputilých lidí by neměl sebemenší šanci, takže bych řekl, že největší hrdinové byly ti lidé, kteří riskovali životy celých svých rodin aby Janovi pomohli, bez nich by neexistoval žádný hrdina, žádný příběh a ani tenhle film. Jinak co se týče filmu je to precizní filmařská práce se svým všudy, jen škoda, že i při tak dlouhé stopáži se nedostalo tolik potřebného prostoru pro Kurta Staga, kterého famózním, ale opakuji naprosto famózním způsobem zahrál Jonathan Rhys Meyers. Z jeho výkonu jsem šel do kolen. Zwart natočil za celou kariéru dva hodně dobré filmy a zbytek sraček, po tomhle výkonu si může udělat velkou čáru nad krbem. Už jen ta precizní práce s tím, že Norové mluví norsky, Angličané anglicky a Němci německy....každý rádoby Hollywoodský velkofilmař by si měl vyndat hlavu z prdele a podívat se, jak že se to točí autentický film podle skutečné události. Bohužel přehnaná stopáž, nevyužitý potenciál nacistického lovce a neskutečná úprava pravdy (Baalsrud se nikdy se Stagem nesetkal, po přepravě do Švedska byl 7 měsíců ve špitále a rozhodně po dvou měsících netlapkal mezi rekruty a opravdu vážně pochybuji, že se roztomilé zvířátko otočilo na prdeli a vrátilo se pro Jana zpátky....což je opravdu citelný kaz na jinak uvěřitelném filmu atd.) mi nedovolí vpálit víc jak lepších 70%. Od Hollywoodských filmů se to liší hlavně srdcem a napravuje to neduhy amerických filmařů, na druhou stránku bohužel Zwart citelně chybuje ve výše zmíněných věcech.80%. (18.06.2018)

Kariéra Zwartovic Haralda neni nijak hvězdná,ani našlapaná peckama,u kterejch by se nám tajil dech,a tak neni divu,že ač první půlhodina neni špatná,a s přivřeným očíčkem by se dala označit za strhující,tak postupně to uvadá,a v celku to vlastně připomíná motání se v zmrzlým kruhu.Motivace hlavního hrdiny je jasná,a velká,ale celej film je takovej nemastnej balíček,u kterýho mi emociometr nikterak vysoko neposkočil.je to taková klasická evropská přizdisráčovina.50%. (02.07.2018)