Nastala chyba při přehrávání videa.
  • a.kopecka
    **

    László Nemes ve svém druhém celovečerním filmu používá stejnou estetiku jako v pohlcujícím dramatu z Osvětimi. Velké a chaotické davové scény, nezaostřené celky, dlouhé scény na jeden záběr. To, co fungovalo před několika lety ve filmu Saulův syn, ale u Soumraku bůhví proč nefunguje. A to vůbec. Možná za to může rozbředlý příběh, možná extrémně nesympatická hlavní hrdinka. Natočeno na 35mm filmovou surovinu to sice všechno vypadá hezky, ale se skoro dvou a půl hodinovou stopáží a příběhem-nepříběhem je to vážně únavné. Na mysl přichází obavy, zda Nemes není jen „one hit wonder“, ale to ukáže jen čas. Očekávání na jeho další projekty mám každopádně ztlumené na minimum. Bohužel. [TIFF18](17.9.2018)

  • verbal
    *

    I na osvědčeném festiwalku můžete nedopatřením úplně klidně šlápnout do hovna osvědčeného režiséra. Doteď to dostávám z podrážky, mám totiž dost členitý dezén plný těžko dostupných záhybů, a připadám si jako peruánský indián, kolem něhož se právě se škodolibým smíchem prohnala horda avarských nájezdníků. Po veskrze originálně pojatém, smysluplném a opravdu sugestivním Judassic parku si Láslo zjevně nechal patentovat kameru v zátylku nějakého žida, avšak tentokrát to opravdu posral. A tak do maďarské metropole plné verbálně semidebilních Ugrofinů, kteří si očividně nerozumějí, protože je asi Maďarština fuckt těžký jazyk, přijíždí počátkem století Saulova dcera, patrně z pogromené rodiny, ale kdo ví, a s konstantním výrazem deprimovaného výra se jímá přijít na kloub první půlhodinu solidně a slibně se rozvíjející záhadě a temnému tajemství. Poté však následují další plné dvě hemoroidocidní hodiny manýristické kostýmní prudy, evidentních komunikačních poruch a naprosto retardovaně utínaných dialogů, jen aby se to jakože tajemství udrželo až do konce, a v tomto případě dokonce i za něj, během nichž kromě nasraného diváka a hlavní hrdinky, sveřepě se chovající jako zevní genitál s logopedickou vadou, vědí všichni přihrávající kolem úplně všechno, ale nikomu to prostě neřeknou ani za pytel sušených čuráků. Po hodině neklidného poposedávání jsem začal tušit zradu a má neblahá předtucha se do puntíku vyplnila. Náhle, ve sto čtyřicáté čtvrté minutě natahovaného zmaru a periodicky se opakujících otravných skečů s bez ladu a skladu pobíhajícími Maďary, tajuplnějšími než recept na uherák, je z roku 1910 náhle rok 1914, pizda s výrazem nasupeného výra bez sebemenšího opodstatnění čumí do zákopů První světové a bác ho, závěrečné titulky! Na to ukrutné tajemství už sice tak před hodinou a půl začal srát Bílý Tesák a člověk se v podstatě soustředil výhradně na snahu to podunajské martýrium se ctí usedět, ovšem vaše otlačená prdel, v níž teď navíc totálně máte další audiovizuální teror, řve v agónii po pomstě a zmítá vámi neodolatelná chuť vyhladit všechny maďarské ufony v okruhu čtyřiceti kilometrů. V Polsku jak na sviňu žádní nebyli, tak jsem se rozhodl zchladit si žáhu alespoň likvidací maďarské ekonomiky, aby už neměla prachy na točení podobných sraček, a to prostřednictvím doživotního bojkotu firmy PICK Szeged Szalámigyár és Húsüzem. Beztak už patří Agrofertu.(29.4.2019)

  • F.W.Colqhoun
    ****

    Evropa je v rozkladu. (Nick Carter) Soumrak mne staví před těžké dilema, zda ocenit film za to, jak hrozně nasíral. Hlava mi nebrala, jak si László Nemes mohl dovolit byť jen pomyslet natočit historický thriller, či o co šlo, nämlich stejným způsobem, jako všeobecně uznávaný předcházející majstrštyk. Vše to, co dávalo na omezeném prostoru koncetračního tábora dokonalý smysl - tomb-raiderovská kamera, urputnost a viditelná, hluboká deprivace postav, úsečná komunikace, hbité přesuny z místa na místo, tento smysl v Budapešti desátých let 20. století postrádá a nadto diskredituje Saulova syna: Dost možná Nemes jinak točit neumí, úspěch byl dílem náhody a očekávat od maďarského režiséra další geniální prolnutí formy s obsahem nelze. I když přistoupím na tezi, že Budapešť a pravděpodobně i další města mocnářství v časech před vypuknutím 1. světové války se nacházela ve stavu tlakového kotle před explozí, inferno, které prezentuje Nemes, připomínající výpravu comicsového Z pekla, ahistoricky nevěrohodné. Ihren Hutt, bitte. Na druhou stranu vznikl opět na hranici snesitelnosti intenzivní film. Leccos z jeho nesmyslnosti koresponduje se tíživou náladou a surreálnými názvuky Soumraku. Pro hlavní hrdinku Irisz s neproniknutelnou tváří Juli Jakab neexistují omezení, jakoby doslova procházela zdmi. Je všude tam, kde se děje to podstatné, zároveň nikde tam, kde by být měla. Její svévolne odchody z kloboučnictví, kde údajně chce pracovat, byly až k smíchu, a stále shovívavé reakce ostatních postav na její jednání nepochopitelné stejně jako hodně dalších aspektů příběhu. Vztahy mezi postavami působí autisticky dalece za možnost srozumění. Film až příliš často nabízí jako vysvětlení prostou nedomyšlenost projektu. Irisz sama budí dojem, že měla zavítat spíš za jistým nejmenovaným profesorem do sousední Vídně. Zběsilá jízda koncetrákem - pardon - Budou/Peští evokuje jakosi gore verzi Angeliky a krále pro PS4, celkově asi o dvou nerozsáhlých multiplayerových mapách. Nemes přezíravě nic nevysvětluje a na otázky odpovídá jen hádankami, z nichž tou největší je poslední, vpletená do ostnatého drátu zákopů Velké války. Jedno je jisté. Po zkušenosti s Měsícem Jupitera, Saulovým synem, touto haluzí a třeba O těle a duši lze objektivně konstatovat, že v Maďarsku, zemi s nevalnou pověstí co do svobod nejen uměleckých, se točí odvážnější kousky než u nás. Klobouk (od Leitera) dolů, see you Leiter.(13.3.2020)

  • silentname
    ****

    "Napszállta" bolo veľkým očakávaním, ku ktorému som sa konečne dostal až teraz. Už som si myslel, že sa k filmu nedostanem. Ale nakoniec sa podarilo. Takže si poďme o filme niečo povedať. V prvom rade opäť pochválim kombináciu réžie Lászla Nemesa a kamery Mátyása Erdélyho. Tak ako naposledy vo svojich funkciách fungujú obdivuhodne. Kamera vo filme je fantastická a neustále nás dostáva priamo do deja. Vďaka tomu som sa počas sledovania ani raz nenudil. Bol som zvedavý ako sa to celé vyvinie a neustále sme sledovali Irisz počas celého príbehu. A bolo to zaujímavé. A takisto platí, že nejde o veľmi príbehový film, ale skôr výrazne postavový film. Nehľadáme v tom nejaký silnejší príbeh. Skôr sledujeme našu hlavnú hrdinku, sledujeme jej vnútorný boj, hľadanie pravdy a svojej vlastnej identity. A kým na začiatku filmu pôsobí vysoko ustráchane a strateno, tak na konci filmu je naopak už veľmi silná a rozhodná. Herecké výkony vo filme sú skvelé, réžia skvelá, kamera nás dostáva do deja. Problém filmu je pre mňa, že som počas sledovania z neho dlho vôbec nebol jasný. K čomu sa máme dostať? Čo je cieľom? Čo z tých scénok máme vyčítať? Pôsobí to miestami ako keby sme len sledovali jej cestu ako sa snaží pochopiť udalosti, históriu v Budapešti a prečo je meno "Leiter" zavalené hromadou špiny. Je to zaujímavé, ale nemám pocit, že sa to dá považovať, za celkový príbeh. A okrem toho je tu niekoľko momentov, kedy by som si prial vedieť viac z toho čo sa udialo v danom momente, no nie je to cesta, ktorou sa film rozhodne ísť. Som rád, že som film konečne videl, no neviem či by som sa k nemu niekedy vrátil. Nenudil ma, no nemôžem povedať, že by ma nechal tak výrazne zasiahnutého ako to bolo v prípade "Saul Fia". Myslím si, že film stojí za pozornosť, no nemôžem zaručiť, že budete s výsledkom spokojní. Hodnotenie: B(4.4.2020)

  • Harpy
    ***

    Od rezisera som videla zatial iba tuto jednu snimku a nepochybujem ze je to kvalitne natocene, ale nemozen si pomoct. Hlavna postava mi nebola sympaticka, nedokazala som sa s nou stotoznit a bolo mi uplne jedno ci ju tam niekto znasilni alebo zavrazdi. Dej ma moc nezaujimal, stale nad vsetkym viseli len otazniky a v hlave som z toho mala bordel ako po 6 borovickach miesanych s pivom. Niekedy mi tie zabery kamery dokonca navodzovali ten pocit :D Avsak prave kameru chcem vyzdvihnut, lebo to bolo genialne a hudbu tiez, pacili sa mi dlhe zabery a pohlady povacsinou z "poza chrbta" cim sa divak len prihliadal zufalstvu hl. postavy najst odpovede. Film vo mne zanechal zvlastne pocity, ale znova by som ho uz vidiet nechcela.(9.1.2019)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 3. září 2018 na Benátském FF. (Varan)

  • - Natáčelo se v Maďarsku (hlavně v okolí Budapešti). (Varan)