Soumrak

Opravdu obrtížný film na hodnocení i komentování. Dívalo se na to hezky, kamera většinou zaostřená na nejbližší popředí (většinou hlava zezadu či zepředu) byla trochu otravná, ale ne přespříliš. Ani postavy rozplývající po krátkých dialozích, aby se znovu objevily někde jinde, a neustále opakovaly to samé poselství: "Zmizni odsud!", nebyly tak odpudivé, jak asi měly být... Kultura dámských klobouků a subkultura kloboučnic a jejich interakce se světem jsou kadlubem celého dění. Možná se na tuto dobu i můžeme odkazovat jako na "(pod)dobu dámských klobouků". V roce 1914 namaloval vynikající expresionista August Macke obraz "Žena se slunečníkem u kloboučnictví", dámský klobouk byl také jeho trvalým zájmem. Kdysi jsem sehnal jeho bezvadnou reprodukci a pověsil si ho pro obveselení nad postel. I tomuto filmu by Macke rozumněl určitě lépe než já. (02.07.2020)

cotím chtěli tvůrci sdělit???Téma, s kterým by šlo naložit stokrát jinak.Ale takovéhle zpracování svědčí o touze vybočit.Něco co tu ještě nebylo.Všiměte si mě! Kamera která neustále sleduje detail tváře Iris která má stejný výraz když pluje na lodi pronásledovaná ,když je mezi bandou vzbouřenců a když vzpomíná na temnou minulost....atd.a aby se divák nesousetředil na něco jiného, tak ještě pozadí děje rozostřili.Celkově slepenec.jako když se díváte na abstraktní obraz a za boha nemůžete přijít na to, co máte vidět podle popisku.Je to velká škoda protože na druhou stranu vytvoření atmosféry interiéry a exteriéry,kostýmy se povedly a musely být velmi náročné ale"žily si svůj život". Nemesovi se podruhé vkročení do Oscarových vod nepovedlo. (11.09.2019)

Ačkoliv se Soumrak jeví jako „murder mystery“ thriller, na ústřední záhadu uspokojivou odpověď nenabízí. Motiv vraždy a pátrání po bratrovy slouží jako MacGuffin iniciující hrdinčin průzkum jednotlivých pater budapešťské společnosti. Netoužíme vidět co nejméně, abychom nemuseli čelit okolo probíhajícím hrůzám, zahrnujícím několik vražd, pokus o znásilnění nebo útok anarchistické skupiny, ale chceme naopak vědět podstatně víc, abychom došli ke spolehlivým odpovědím na vyvstávající otázky, což ovšem není možné. Jde o funkční a provokativní převrácení konceptu ze Saulova syna, za jehož horší kopii bývá Soumrak krátkozrace označován. O jednom z esteticky nejpodnětnějších festivalových filmů tohoto roku píšu podrobněji zde. 90% (15.11.2018)

Saulova dcera. Nemes László tu používá úplně stejné kamerové postupy jako ve svém oscarovém trháku, ač se to sem vůbec nehodí, a stále se snaží budovat napětí, i když se ve filmu nic neděje a hrdinka se jen prochází po prosluněné budapešťské ulici (tedy, na konci se už něco děje, ale je vám to úplně jedno, protože vás předchozí dvě nudné hodiny ukolébaly natolik, že nevíte, co se děje). Výhoda je, že Jakab Juli, která po 144 minut nesleze z plátna, je hezčí než Röhrig Géza (trochu připomíná Watson Emmu), i když se jí většinou budeme dívat zezadu na krk a ne do obličeje. Pokud Nemes László jiným způsobem točit neumí, už si jeho další filmy nechám ujít. (05.10.2018)

László Nemes si niečo vypožičal od Istvána Szabóa a pridal niečo svoje. No a to svoje sa chvíľami ukazuje tak trochu ako maniérizmus, to neustále pobehovanie s ručnou kamerou za ramenom hlavnej postavy občas už lezie na nervy. Pomerne originálny príbeh je ale navyše prerozprávaný taktiež pomerne originálne, čo-to si divák musí domyslieť, i keď to nebude asi ten najťažší filmový oriešok, aký ste kedy riešili. Ale mnohí môžu zostať na konci, respektíve pri poslednom zábere, mierne rozčarovaní, čo dokazuje aj tunajšie rozmanité hodnotenie. Výprava je skvelá, herci perfektne obsadení a ani pri veľkej stopáži nehrozí nuda, Iriszino súkromné vyšetrovanie je totiž stále dostatočne napínavé. Ale určite nejde o film pre každého, ani pre každého pravidelného návštevníka filmových festivalov. (11.12.2023)