Conversion of Ferdys Pistora
Obsahy(1)
Kasař Ferdyš Pištora jde vykrást vilu bankéře Rosenštoka. V té chvíli vypukne požár a Ferdyš zachrání dvě malé bankéřovy děti. Je všemi oslavován jako hrdina a Rosenštok ho udělá poslíčkem v bance. Tím se celý Ferdyšův život změní. Stane se z něho moralista a svým kázáním tyranizuje celé okolí. Zamiluje se do Terezky, členky Armády spásy. Ferdyšova bývalá milenka Irma na Terezku žárlí. Obě ženy se pohádají a Terezka v hněvu tvrdí, že zabila své dítě a zakopala je ve sklepě. Ferdyš této smyšlence uvěří. Aby ji zachránil, chce jí dát peníze, které měl odevzdat v bance. Irma ze žárlivosti prozradí policii, že Ferdyš chtěl bankéřovu vilu vykrást, a Ferdyš je zatčen. Rosenštok se však za něho přimluví a Ferdyš je osvobozen. Terezka se přizná, že si vraždu dítěte vymyslela, a slaví s Ferdyšem svatbu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Opravdu není škoda, že Kodíček se již nadále nevěnoval režii. Ještě menší škoda je, že Trojanová opruzovala pouze ve čtyřech filmech. Pravda, díky její herecké nemotornosti ještě více vynikne zdařilá kreace Zdeňky Baldové. Hugo Haas má celkem miniaturní roli, takže si ho divák příliš neužije. Ale naštěstí si užije Zdeňka Štěpánka. Ten je naprosto dokonalý floutek, pohupuje se na patách, popotahuje si kalhoty a důležitě kouká na svět. Na Terezku kouká zamilovaně tak, až jí kdekterá divačka závidí. Obrácení Ferdyše Pištory se Kodíčkovi naštěstí nepodařilo příliš zkazit, byť režijních lapsů je filmu více. Dlužno však dodat, že se Kodíčkovi podařil i roztomilý vtípek s prostřihem v sekvenci davu mávajícího na svatbě. ()
Místy možná těžkopádně, přesto však přesvědčivě artikulovaná proměna člověka, který neumí žít (a ví to), v člověka, který stále ještě neumí žít a už to neví, protože na dně, kam klesl, cítí bít jakési pomyslné srdce, které mu připadá jako dosažená spása - jako věčný prs, který ho bude do skonání kojit. Ten mechanický tlukot však srdce, a to mateřské především, jen připomíná. Je to jen zdrobnělina všudypřítomného městského hluku, který v ústech dusí píseň i dech. Z Ferdyše se rodí diktátor. Ale není to vědomý obrat. Je to zbloudění: stejně jako očištěná hříšnice, slečna a sestra z Armády spásy nedokáže uchopit svůj život jako dar, který nelze bezezbytku prohrát v smilstvech, krádežích a prohrách, tak ani hříšník neumí vzít svou znovuzrozenou dětskou čistotu jako cosi nejpřirozenějšího. A tak se musí střetnout lež s menší lží a dospět v pravdu, která si na pravdu jen hraje.- - Zcela nemístné mi ale přišlo prokládání tohoto brechtovského dramatu sprostou emigrantskou epizodou: přišla mi zbytečná, zkreslující, schematická - jako by otevírala na jedné straně brány sovětské kontrarozvědce a na druhé brány gulagu. ()
Technické nedostatky (možná i ne zcela kompletní) kopie, jíž disponuje CS Film, by neměly zakrýt, že jde o jedinečný projev progresivní kultury první republiky, neboť se zde sešli tři výrazní autoři Langer, Poláček a Kodíček, zatímco na avantgardně laděné výtvarné stránce se podílel později světově proslulý Alexander Hackenschmied. Herecké výkony jsou na poměry raného zvukového filmu všechny vysoce kvalitní (doporučuji srovnání třeba se směšně teatrálními Innemannovými Psohlavci), zejména bylo kouzelné vidět nespoutaného mladého Zdeňka Štěpánka empaticky portrétujícího postavu z okraje společnosti, včetně skvělého zpěvu původní písně Svět mám tak rád. ()
Pakliže se k Pištorovi dostanete na plátně a následně si srovnáte kopii nedávno vysílanou na TV Barrandov, uvidíte dva různé filmy. Ostatně toto je případ většiny filmů vysílaných mimo ČT, která jako jediná domácí televize o staré filmy reprezentativně pečuje. Čili nikoli tma a špatný zvuk, pouze špatný přepis koluje mezi televizními diváky. Konečně samo Obrácení Ferdyše Pištory je filmem pro labužníky. Ačkoli potlačením Hackenschmieda by vzniklo dílo kompaktnější... Vynikající obsazení, adaptace Langra Kodíčkem/Poláčkem, skvostný kolorit tehdejší Prahy (včetně českých Benátek), skvělé šlágry (...a milovat), šmrnc, vtip, Armáda spásy a Lumpenproletariát v rozpuku. Těžko rozmyslet, co je dokonalejší, jestli Irmička s knedlíky, Terezka s uzeným, Rosenštok s cáry (a milostivou), Pištora starší s koněm Karlem (posíláme pozdrav do filmu Karel a já za deset let), Zvonimír Dolgoruký, Kühne za stolem nebo Baarová jako statistka ve 3 záběrech (případně Svozilová, na kterou záběrů zbylo poněkud více). "Tak krásný den jsem ještě nepoznal, všecko je pro mě ňáký nový... " ()
,,Člověk spáchá takovej dobrej skutek, a hned je všecko jiný! Můžeme se tady roztahovat..." :o) Některé tyhle "exkursy" do počátků zvukového filmu se mi hodnotí hůře. Začátek byl na můj vkus podán trochu zvláštně a dlouho bez výraznějších replik... kdy z kasaře se díky náhodě stává hrdina, když zachrání děti z hořícího domku, který se chystal vykrást. Škoda, že tvůrci ani jedné z celkem tří filmových adaptací Langerovy hry nijak nevysvětlili, jak vlastně vznikl onen osudný požár v opuštěné vile s jedním kasařem a dvěma malými děti, když ten požár má tak velký význam v celém příběhu. Nicméně pak se docela rozjela slušná podíváná z toho, co předloha nabízí a Zdeněk Štěpánek jako ideální představitel hlavního hrdinu předvedl, že už v době počátků zvukového filmu byl osobitým a výrazným hercem, jakého film v dalších letech bude potřebovat. Viděl jsem i pozdější televizní verzi (1967) s Josefem Bekem i filmový muzikál Svatá hříšnice (1970), kde ztvárnil Ferdyše jeden ze Štěpánkových potomků (Martin Štěpánek), ale Zdeněk Štěpánek mi přijde ze všech tří filmových protagonistů F. Pištory asi nejlepší, byť se snímek nepřehledně nese na takové divadelní vlně. Pištora mě opětovně i v tomhle archaickém podání bavil a atmosféru v temných ulicích či vězení to mělo taky velice slušnou. 70% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()
Galerie (10)
Zajímavosti (1)
- Výtvarníkem filmu byl Alexander Hackenschmied. (krokodlak)
Reklama