VOD (1)
Obsahy(1)
Hlavní roli ve filmu hraje Brno. Sdružuje několik příběhových linií filmu, které se postupem filmového vyprávění setkávají i dějově. Hlavní osu filmu tvoří příběh Standy Kadlece, až příliš důvěřivého a hodného člověka a jeho těhotné ženy Aleny. Na druhé straně to je příběh Ladiho, nejbližšího asistenta brněnského primátora Langa. Ladi je Standovým spolužákem z gymnázia. Svou povahou nicméně Standův protipól. Zatímco Standova dobrota a slušné chování odsuzují Standu k životní roli „lůzra“, Ladi sbírá bezostyšné úspěchy. Postupně ale poznáváme, kdo ve skutečnosti ztrácí nejvíce... Další linie představují Brno prostřednictvím Brňáků - typových obyvatel s typovými přístupy k životu. Bratříčci zastupitelé - vysloužilí ale upřímní revolucionáři - „roztomilí“ xenofobové a autističtí umělci. (První veřejnoprávní)
(více)Videa (1)
Recenze (25)
Zajímavej tvar. Fungující, pestrý, hravý patlámo. Autoři trpí klamným pocitem, že spolkli šalamounovo hovno, občas na to ale vážně kápnou. Osobně jsem třeba rád za linku s nešťastníkem Láďou- podobný osudy mi nejsou lhostejné. Pro důchodcovské guerilly by se taky našlo opodstatnění. Dildo na Svoboďáku ztopořenej omyl- podepisuju. Třídní srazy- přesný. Zajímavá věc, palec (Láďa) hore. ()
Hitovka "Všechno bude fajn" mi teď bude znít v hlavě ještě pěkně dlouho. Povedených scének a gagů bylo o dost víc než těch nepovedených, skoro škoda, že z toho není regulérní "velký" film, podle mě by to šanci mělo :) A fakt bych moc rád viděl brněnskou kru kolem Kotziana, která už měla totálně nabito, že Robin udělal agitku pro Žít Brno, když tam přišli a zjistili, že ... ani ne :) to muselo být strašný zklamání. ()
Já jsem kluk z vesnice, takže těmhle problémům nerozumím a těch lidí se bojím (jsou i v Praze, jen v reálu jsou to lepší herci). Každopádně film, který chce být o všem od brněnské politiky po smysl života vůbec. V důsledku samozřejmě není o ničem z toho pořádně, ale tak je to sranda a je to fajn. Oceňuju to hlavně jako vybočení z českého dokumentárního diskurzu, kdy místo propadnutí publicistickým postupům to Kvapil buduje vlastní prostor jednak jako reakci na události, které dopředu neodhadl, jednak jako prostředek svého sdělení. Po dlouhé době vidím český dokument, který jen něco nekomentuje, ale sám tvoří. ()
Výstižnější už tenhle film snad ani být nemohl. Všechny ty obecně známé pravdy (mnohdy s přesahem daleko za hranice Brna) režisér Robin Kvapil vyjádřil naprosto bez obalu a tak neuvěřitelně vtipně, že jsem se smíchy popadala za břicho. Ačkoliv jde především o hořce sarkastický a jízlivě hořký obraz doby, ve které jsme žili a stále ještě žijeme. (90%) ()
Hele, žít Brno fakt není taková póza, jak se může lidem, kteří v něm jakože nihilisticky přežívají, zdát. Jasně, je to sranda i nějaké to mrzení, ale dokument to není ani zbla a na jakože filmovou rekonstrukci v tom zase ty dokumentární prvky hrozně prudí. To, co začíná jako osobitý vtip, ve kterém se dá opravdu bydlet (v mém případě 7 let), skončí jako neskutečně vychtěná zábava party kámošů, co si to chtějí vyříkat s ex-kamarádama i nekamarádama, přičemž se maskují za (sic!) silnou linku o páru v očekávání a nakládají tak především sami sebe a dokazují všem naokolo, že určitá míra urbanisticko-sociálního kretenismu může postihnout kdekoho. Brno, město, které není bez následků. ()
Reklama