Reklama

Reklama

VOD (1)

Ještě je čas žít, ještě je čas milovat. Gregory Peck v hlavní roli amerického filmu podle románu Nevila Shutea. Po nukleární katastrofě zůstali posledními obyvateli Země Australané. Radioaktivní záření, způsobené válkou, se však nezadržitelně šíří i k nim. Lidem zbývá nejvýš několik měsíců života. Dwight Lionel Towers, velitel americké ponorky Sawfish, kotvící u australských břehů, se v této bezvýchodné situaci seznámí s okouzlující ženou Moirou. Jejich vztah může mít jen krátkou budoucnost. Právě tak je k zániku odsouzeno i harmonické manželství Mary Holmesové, jejíž muž Peter je příslušníkem australského námořnictva. Oni i jejich přátelé si musejí položit otázku, čím naplní čas, který jim zbývá. Je tu vůbec nějaká naděje? Skrývá se třeba v podivném vysílání v Morseově abecedě, které Australané zachytili z amerického San Diega...?
Film Stanleyho Kramera se odehrává v roce 1965, avšak vznikl o šest let dříve; ve své době byl tedy příběhem z nedaleké budoucnosti. Jde o jedno z děl, jež umělecky zpracovávala aktuální téma, nastolené tehdejším rozdělením světa. Zápletka filmu byla shodou okolností opravdu prorocká: v říjnu 1962 nechal Fidel Castro na Kubě rozmístit sovětské jaderné rakety, čímž se svět skutečně ocitl na pokraji globální jaderné války. Stanley Kramer se ve vyprávění soustředil především na komorní líčení vztahů hlavních protagonistů. Nevyhýbal se však ani výpravným spektakulárním sekvencím: mezi ty nejpozoruhodnější patří záběry na liduprázdné ulice San Francisca, včetně proslulého mostu Golden Gate, nebo sekvence automobilových závodů, které se změní v sebevražedný masakr účastníků. Kramerův neobvyklý film byl nominován na Oscary za střih a za hudbu. V roce 2000 se dočkal televizního remaku. (Česká televize)

(více)

Recenze (68)

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Hodně jsem váhal mezi 3 a 4*, ale klady i zápory se mísí. Za největší devízu bych rozhodně považoval velkou fotogeničnost nasnímané mizanscény a celkem lidské pojetí sci-fi tématiky (i když žánrově tento film sci-fi rozhodně není!), naopak největším neduhem jsou scény v objetí a konverzace jako vystřižené z Angeliky, na což už jsem ostatně upozorňoval u Kramerova druhého filmu Pýcha a vášeň. Plakát k tomuto filmu naprosto vystihuje, co mám na mysli. ()

svik 

všechny recenze uživatele

Film působli na člověka velice milým dojmem, který byl obsazen v celém filmu. Velice mne zajímal výkon Anthonyho Perkinse, který se moc nepředvedl a dokázal nám že rozklepaný mladík je jeho parketa, jako v PSYCHU. Většinou mne přostředí ponorek moc nelákalo, ale zde nebylo moc dialogů a vše bylo zaměřeno spíše na přímých příkazech nadřízených což velmi oceňuji. Námap atomového spadu byl velice zajímavý a neobvyklí. Konečný závod jednoho z hlavích hrdinů ve Ferrari byl velice nadsazený, ale očekávaný. Vše skončilo zajímavě nikoli nudně. Velice slušná podívaná. ()

Reklama

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Zdejší komentáře mě připravily na nudu, patos, režijní bezradnost, ale já jsem asi sledovala jiný film, mě se Na břehu líbilo moc. Jestli někde na začátku katastrofy byla nějaká hysterie, film vplul už do klidných a vyrovnaných vod očekávání nevyhnutelného. Skupinka našich lidiček užívala své poslední měsíce jak chtěla, měla či mohla. Někdo se v pohodě s občasnými propady do melancholie a bilancování upíjel, jiný si plnil sen a zazávodil si v autě, další sháněl "lék", aby, až půjde do tuhého, jeho rodina netrpěla nemocí z ozáření, ale jen tiše usnula, našel se i prostor pro lásku a nejen tu romantickou. Čekání na smrt, srovnávání se s dosavadním žitím a budoucím prázdnem snad ani dynamické být nemělo nebo ano? Nevím, jestli by se mě to v tom případě tak hezky smutně dotklo. ()

Suki 

všechny recenze uživatele

Film, v hlavných úlohach s Grregory Peckom, Avou Gardnerovou a Fredom Astairom, z 1959 o tom, ako môže skončit svet po nukleárnej vojne v 1964, keď všetci ľudia zahynú radiáciou a tí poslední, v Austrálii, kde sa rádioaktívny oblak ešte nedostal, len očakávaju svoju smrť. Film zobrazuje ľudí pokojných, odovzdaných svojmu osudu. Vojna sa ani nezmieňuje, nevieme o nej nič. Pre mňa to bol zážitok vidieť to, tu vtedajšiu spoločnosť, myslenie, strach. ()

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Nukleární katastrofu nezažil celý svět, ale já, když jsem čuměl na to, co pan Kramer (jinak velice schopný režisér) vytvořil. Tohle má do apokalyptického žánru hodně daleko. V mém případě se jednalo o romantickou taškařici, kde se všichni zúčastnění staví k jejich blízkému zániku dost lehkovážně, abych to zkonkretizoval...takový naivní a flegmatický přístup ve filmu tohoto žánru jsem ještě neviděl, samé objímání, olizování dršek, veselá hudba atd., čekal jsem syrovost, napětí, depresi, mrazivou atmosféru, zkrátka vše co k takovým filmům patří, ale šlápl jsem vedle. 1* dávám z úcty ke Gregoru Peckovi. 15% ()

Galerie (43)

Zajímavosti (5)

  • Film se natáčel i v Berwicku na předměstí Melbourne. Jedna z ulic, které se tehdy v Berwicku rodily, nese dnes jméno hlavní herečky: "Gardner Street". (džanik)
  • Jedná se o první film Avy Gardner poté, co již nebyla svázána smlouvou se studiem MGM, tudíž peníze dostala pouze ona. Její honorář činil 400 000 amerických dolarů. (Pavlínka9)
  • Film měl premiéru 17. prosince 1959 v osmnácti nejvýznamnějších městech světa zároveň. (Pavlínka9)

Reklama

Reklama