Pýcha a vášeň

Film je třeba hodnotit z pohledu roku 1957. Drama mělo mimo jiné pozvednout národní hrdost španělů, vládl jim přece Franco a stálo to za vyliž pr.del, měl jsem tu čest se o tom přesvědčit. Grant tu hraje standardně dobře, Sophia vypadá jak ošklivé káče až na ty prsa, ty jsou bezpochyby nádherné. Sinatra tu hraje blbce, ta role mu nesmírně sedí, podívejme se na jeho hudební kariéru, jsou to sračky hodné Karla Gotta. Film nese myšlenku zcela prostou: Chceš-li dělat revoluci, odboj, válku musíš mít dostatek prostředků a najmout si odborníka (například na děla a z Anglie). Chtít a zabít nepřítele prostě nestačí. A tak se mi to docela líbilo, naivní a hezké dílko z 50-tých let. (09.02.2010)

,,DNES JE VŠETKO TROCHA PRÍLIŠ." __ (komentár zo dňa 22. 5. 2008) Tento film sa mi podarilo vzhiadnúť na konci školského roka 1997 (dátum si presne pamätám, pretože vtedy film na mňa veľmi zapôsobil a bol som z neho úplne paf). Aj napriek ústrednému hviezdnemu hereckému triu (dvaja z nich v závere umierajú) je hviezdou číslo jedna a motorom filmu delo - obrovský kanón, ktorý povstalci prenášali cez rôzne priesmyky, dokonca ho ukryli aj v kostole a v závere im poslúžil v mohutnom útoku na mesto Avila, ktoré sa im vlastne podarilo dobyť iba vďaka nemu . Film rozhodne má svoje slabiny, či už miestami prehnanú romantickosť, naivitu a zbytočne natiahnutú stopáž, každopádne však ostáva dielom, ktoré vie aj po rokoch zaujať a bol by som veľmi rád, keby sa mi ho znova podarilo vzhliadnuť (pár rokov dozadu išiel na ČT 2, no akurát vtedy vypadla elektrika :-(), nakoľko si už niektoré veci presne nepamätám a jeho vysielanie by bolo príjemným malým sviatkom. (pridané 16. 5. 2009) Aj po toľkých rokoch sa mi film podarilo odhadnúť celkom presne. Občas to mierne vŕzgajú kolieska na logike (Prečo práve Avila? A navyše tým mnohodňovým tralalákaním by sa dala prejsť polovica Európy, nieto nanajvýš pár stoviek kilometrov), dá sa však nad to povzniesť a užívať si predovšetkým monumentálne davové scény. Záverečná bitka by aj dnes svojou kolosálnosťou mohla konkurovať súčasným projektom. V tej dobe si smelo mohla podať ruku s bitkou v Kubrickovom Spartakusovi. (22.05.2008)

Zdlouhavé, patetické, plné rádoby velkých emocí, ale ve skutečnosti prázdné, což nakonec vede k tomu, že vás film dovede unudit k smrti, podobně jako některé postavy tohoto historického dramatu. S Carym, Sophinkou a Frankem se dalo rozhodně natočit víc než jen tenhle rádoby epický a emotivně silný historický paskvil. (06.02.2018)

Vcelku konvenční historický film, jehož hlavním magnetem v době svého vzniku zajisté bylo obsazní C.Granta a F.Sinatry do svých rolí a Sophie Loren jakožto femme fatale. Snímek neurazí, dokonce místy vytváří i jistou dávku napětí, ke konci však scénami rozhřešení S.Loren nápadně připomíná Angeliku, markýzu andělů (s plným vědomím, že tyto filmy vznikly později). Opusy Stanleyho Kramera byly teprve v zárodku. (28.01.2008)

Když se podíváte na tento film, uvidíte přesný typ filmů, které v té době v Americe vznikaly jak na běžícím pásu. Několik známých tváří v hlavních rolích, obrovská a vážně úžasná výprava, děj točící se hlavně kolem čtyř ústředních objektů, kterými jsou tři hlavní postavy a dělo a taky notná dávka romantiky a patosu. Samozřejmě to není ideálem dobrodružného filmu, děj je příliš naivní a přímočarý a dovolím si říct i hloupý, ale na tehdejší dobu to musel pro diváky být zážitek. A konec, přestože je přibarven a patetický jak zákon káže, ukáže, že oběti jsou i ve správné válce za dobrou věc a že smrt si nevybírá a padne kam padne. Navíc, už jen kvůli Cary Grantovi a Frankiemu musím nějak vyvážit ten odpad. (05.03.2006)